Tak a je to za námi. Fanoušci Washingtonu se konečně dočkali a jejich milovaný Alexandr Ovečkin konečně přivedl tento celek z hlavního města ke Stanley Cupu. Sláva veliká, radost převeliká, ale je čas konce slavení a přípravě na nový ročník. Ještě před novým ročníkem se událo několik výměn, z nichž bych asi nejvíce upozornil na přestup Johna Tavarese do Toronta Maple Leafs a především přestup švédského obránce Erika Karlssona z Ottawy ke žralokům do San Jose. Osobně držím palce Torontu, protože s Johnem mají podle mě obrovskou šanci na získání tolik ceněné trofeje pro vítěze NHL. Taktéž jsem zvědav, jak se povede hurikánovi Martinovi Nečasovi v Carolině vedle finského forwarda Aha. Již za pár okamžiků to vše odstartuje naostro.
Ale, co již před téměř pár dny započalo byla virtuální verze tohoto oblíbeného sportu. Jasně, je řeč o příchodu na pulty obchodů nového ročníku NHL 19 od EA. Tváři celé hry a tedy i na obalu hry je predátor z Nashville Pernell-Karl Sylvester Subban. Osobně mě mrzí, že po Conorovi McDavidovi nepřišel třeba Austin Matthews. Tak vložme disk do PlayStationu, dejme v PsStore stahovat a čekejme než si můžeme začít užívat naplno nového ročníku NHL. Jdeme na to.
Pakliže jste po videoherní NHL nesáhli nějaký ten ročník, tak vězte, že na trhu není v podstatě nic nového. Tedy série NHL od EA nemá na trhu konkurenci a lze ji tedy považovat za nejlepší ztvárnění hokeje – zcela logicky, že? Ale teď spíše vážně. Pokud jste naposledy hráli NHL na PlayStation s číslovkou 15, tak určitě doporučuji, protože se budete bavit.
Konec konců, je čím se bavit. Pro rozjezd tu jsou klasické rychlé zápasy, kde si můžete vybrat ze všech klubů NHL, AHL, OHL, ale i jiných evropských celků nebo národních týmů. Nemohu se ubránit možnosti si vybírat dresy z dob dávno minulých, a tak nasát retro vzpomínku na to, když Jarda Jágra poprvé dosáhl na Stanley Cup proti Chicagu Blackhawks – tedy alespoň po stránce dresů. Toto není novinkou oproti minulému ročníku, ale tuto věc jsem nikdy nezmiňoval a myslím, že pro fanoušky hokeje stojí za to ji alespoň jednou zdůraznit. Dále si můžete zahrát klasickou sezónu, kde řešíte pouze výměny hráčů, ale hlavně pořádnou porci zápasů. Jestliže se chcete vyhnout základní části a rádi byste naskočili rovnou do vyřazovacích bojů je taktéž možnost si zvolit režim Play-off, který vám tento pocit dopřeje do sytosti. No a pochopitelně tu je i tzn., Organizace, kde neřešíte jen zápasy, ale i ten management, a to poměrně na velmi výrazné úrovni. Můžete si zvolit, zda chcete být 32. týmem v lize a zažít počáteční draft, kde „okradete“ ostatní týmy o nějaké ty hráče a poskládáte si tak svůj vlastní celek nebo se ujmete jednoho z klasických týmů a budete jej spravovat, včetně možnosti se přestěhovat na jiné místo. Novinkou je řešení skautingu na hlubší úrovni – parádní věc, konečně vám nejsou všichni hráči zřejmí hned od začátku, ale každý skaut dokáže přijít na jiný element vámi sledovaného nebo odhaleného hráče. Někdo přijde na to, že jeho potenciál je vysoký, jiný zase přijde na to, že onen hráč je střelec od přírody a úplně ten poslední skaut zase zjistí, že se vám do šatny nehodí, protože dokáže nabourat chemii týmu, pokud není po jeho. Prostě další věc, jenž vede ke komplexnosti celého vedení týmu. Tento režim mám asi nejraději a opět sem si založil nový celek a zažil pohádku ve stylu „from zero to hero“. Něco jako se povedlo loni Las Vegas Golden Knights, tedy skoro až do konce.
Rádi sbíráte hokejové kartičky? Konečně jsem se dočkal svého oblíbence a mám Maria Lemieuxe podepsaného s limitkou 4/5. To sem ale nepatří. I když, tak trochu ano. U sportovních podtitulů od EA je věnována velká pozornost režimu Ultimate team, kde sbíráte právě virtuální kartičky hráčů, trenérů a všemožných předmětů, jenž vám mají za cíl pomocí vybudovat váš vlastní klub, dle vaší libosti. Takže otevíráte balíčky, a ejhle vaše oblíbená aréna, tzn., nyní bude vaší domovskou základnou. Váš oblíbený trenér s príma vlastnostmi – super, ostatní mohou jít na prodej nebo na obchod s ostatními hráči. A to nemluvím o předmětech mající za cíl vaše hráče vylepšit nebo udělat z dokonalého střelce, vynikajícího obránce nebo snad i gólmana. Novinkou letošního roku je možnost získat z balíčků i jednu z 200 legend NHL. Třeba mi padne i Mario Lemieux zde – doposud se tak nestalo. A to nemluvím o snovém hráči s číslem 99 na zádech – jasně je řeč o Waynu Gretzkym. Ten by tým povznesl na úplně jinou úroveň. Tato možnost je vskutku parádní. Kartičky konečně vypadají k světu a není to jen vyobrazení obličeje, jako v minulosti. Abych všechny legendy posbíral, musím hrát dny a noci ve spoustě režimech, hrát různé denní nebo týdenní výzvy a hlavně drtit jeden tým za druhým a k tomu mít zatraceně velké štěstí. Tohle mají zvládnuté EA moc hezky. Ono není divu, protože krom nakupování balíčků za virtuální měnu lze utrácet i reálné peníze. A vzhledem k faktu, že někteří hráči zde „utopí“ více peněz než je zdrávo a tvůrci si to moc dobře uvědomují, tak tento mód opečovávají, co to jen jde.
No a pokud rádi spíše hrajete sám, tak je tu režim Be a pro, kde se ujemete jednoho hráče, posloucháte rad trenéra a dost času trávíte na střídačce, abyste se jednou za čas dostali na led ve čtvrté formaci. Když se vám bude dařit, tak poputujete do druhé lajny, abyste už nastupovali na klíčové momenty zápasu a stali se tak oporou vašeho celku a případně dostali nabídku z jiného týmu, kde si můžete vydělat pořádný balík peněz, ale především být už centrem první formace.
Novinkou loňského ročníku bylo Nhl Threes, tedy mód, kde brázdíte se svým týmem tří hráčů napříč celou severní Amerikou, abyste na malých kluzištích neřešili ani tak pravidla hokeje, ale spíše si dopřáli pořádnou porci branek v rychlých střetnutích. Letos jsme se dočkali tohoto módu s podtitulem NHL Threes 2.0. V podstatě moc novinek jsme se nedočkali, jen to trošku tvůrci vyleštili. Nový a propagovaný režim nese podtitul World of Chel – tedy střetnutí hráčů na rybníku. Je to taková obdoba režimu Be a Pro, tedy vytvoříte si vlastního hráče, abyste se posléze spojili s profíky kamarády a hráli klasický hokej 6vs6 nebo arkádový 3vs3. Váš věhlas může jít tak daleko, že se o vás začnou zajímat i světové velkokluby.
A málem bych zapomněl na hokejovou verzi fotbalové Ligy mistrů. Ta je zde zastoupená taktéž. Sice v hokeji nemá takovou oblibu jako u fotbalu, ale proč si nezažít s Kometou Brno cestu za pohárem pro vítěze Ligy mistrů. Navíc je to příjemné „rozbití“ hegemonu NHL a užití si evropského hokeje na plné pecky s těmi nejlepšími celky na širokém kluzišti.
No a poslední možností jsou zápasy v on-line zápolení, kde si může zahrát naráz 12 borců a každý ovládá jednoho hráče. Tyto matche jsou moc fajn a zábavné. Jen musíte v random matchmakingu narazit na rozumné spoluhráče, jinak máte smůlu a dokáží vám to pěkně zkazit, stejně jako v reálném hokeji. Pokud narazíte na hráče typu, že chtějí sólovat a být furt vepředu, tak asi často propadnete, ale pokud každý drží svoji pozici, tak je to fantastický zážitek.
Ale dosti části, kterou prožíváme v dlaždicových menu a pojďme se podívat do arén, přímo na led, tedy na místo, kde se odehrává to nejpodstatnější, tedy pořádný hokej hodný severoamerické národní hokejové lize anebo i případně jakékoliv jiné evropské či národní soutěži.
Jestliže jste hráli loňský ročník, tak musím uznat, že hratelnost je blíže k realitě tak o cca 10 %. Což může působit jako malé číslo, ale je to pokrok kupředu. Ale z pohledu hráče této značky čtyři, pět let nazpět, tak bude velmi potěšen. Obecně, puk se chová zase o kousek přirozeněji, resp. nepředvídatelně a odráží se od hokejek, tyček, mantinelů, hráčů všude možně. Už není „přilepen“ k hráči, jenž ho drží na holi. Je to samostatná „entita“ mající svou hlavu. Tzn., není jej problém odebrat či přeskočit holi při dobře cílené přihrávce apod. Když už jsem u toho vypichování puku z hole protihráče, stále je zde takový nešvar mající za důsledek velmi časté vylučování mého týmu. Což se oproti loňsku vůbec nezměnilo. Škoda.
K téma vylučování bych se rád ještě pozastavil. Jestliže hraji proti AI, tak se už nemusíte bát, že budete hrát přesilovku opravdu jen vyjímečně a bude to pro vás téměř, jak vánoční svátky, tedy jednou za deset utkání. V NHL 19 konečně soupeři se snaží vás zastavit a občas použijí i nějaký ten zakázaný čin, který rozhodčí potrestá vyloučením. Dokonce jsem během jednoho utkání hrál dvakrát přesilovku 5 na 3. To je super, a vede to k realističtějšímu zážitku ze hry.
Taktéž bych rád ocenil, že už to není cele ve stylu: „udělej si sám“. Aneb, co neuděláš s hráčem, kterého ovládáš sám, tak tvoji spoluhráči ovládání AI neučiní. Konečně už vám rádi pomohou a chovají se přirozeně, dle svých možností a schopností. A to oceníte především v obraně, kdy už to působí jako jednolitý celek a ne jako banda čtyř hokejistů hledající mládí a talent, jeden snažící se hráč a golman na kterém to celé stojí a padá.
No tak na tohle narážím úplně v každém sportovním simulátoru. Některé sportovní hry vypadají po stránce prezentace vcelku hezky, ba přímo až parádně. Dokud však neuvidíte některý z posledních dílů NBA 2kxx. Poté už všechny ostatní hry vypadají po prezentační stránce úplně nicotně. A platí to i letos. Je fakt, že na počátku každého zápasu rozeberou dva odborníci počátek zápasu. Tyto rozbory jsou po chvilce velmi repetitivní. Inu není se čemu divit, protože jsou to předtočené rozhovory. NBA 2kxx využívá in-game systému, který sice nevypadá tak realisticky, ale v praxi dovoluje vývojářům mnohem více možnosti a rádi se na to podíváte, protože nedochází k tak častému opakování.
Stejně tak jsou v NBA 2kxx vidět i doprovodné programy během přestávek, rozhovory s hráčí, závěrečná analýza apod. Tohle v NHL 19 bohužel není. Škoda. Tenhle prvek kdyby EA do svých her dodala, úplně bych si liboval a kvitoval bych každou jejich hru. V hodnocení by to bylo nepochybně taktéž znát, protože za podstatně nelákavou prezentaci a lá televizní přenos musím strhávat body dolů. Obvzláště, když vím, že je to proveditelné. Vím, že je to pro někoho poměrně nedůležitý prvek, který stejně překlikáváte a urychlujete. Nicméně, když se to udělá dobře, tak jej nechcete přeskakovat a rádi se na analýzu během přestávky podíváte a nebude vám vadit ani reklama na cokoliv si vývojáři zamanou – třeba na svůj jiný videoherní produkt nebo na novinky v Ultimate team. To však nechci vývojářů radit, možností je bezpočet.
Když už jsem u toho televizního zpracování, tak co NHL 19 a jeho grafické provedení? No řek bych úplně stejné jako loni, vlastně i předloni, před dvěma lety a o chloupek lepší než v roce 2014. Prostě neustále to samé. Jako není to hnus, ale při vědomí, co vývojáři dokáži z konzole vymáčknout, vím, že to jde. Chápu, že zrovna NHL u EA má těžkou pozici, protože dostává minimum finanční a personálních možností. Vždyť všechny ostatní sporty od EA běží na Frostbite, jen NHL stále používá starší Ignite engine.
Taktéž komentář není špatný, ale není nikterak dokonalý. V NBA 2kxx dokáži komentátoři promptně reagovat na dění na palubovce, což tedy v NHL komentátoři taky, ale v NBA 2kxx si dopřejí i nějaký ten vtípek či zasmání se nad nezdařenou akci a bavit se tím několik desítek sekund, ačkoliv se na hřiště děje něco úplně jiného. Prostě chtělo by to více uvolnit profesionalitu a „fouknout“ tam občas nějaký ten vtípek či peprnou (nikoliv vulgární) poznámku na hráče, rozhodčího, trenéra apod.
Obecenstvo v aréně je působivé, to musím přiznat. Jsou v rozmanitých oblecích, a jejich transparenty taktéž stojí za to. Pochopitelně nechybí ani maskoti jednotlivých týmů. To je good. Horší už je to na střídačkách a trestných lavicích. To je skoro, jako kdyby na těchto „institucích“ existovali jen hráči a nervozní trenér. Co hráče obskakující kustodi, maséři, lékaři, asistenti trenérů, měřiči času, či cokoliv podobného, co neodmyslitelně patří k zápasu.
Vím, je toho mnoho, co by vývojáři mohli do hry zakomponovat. Osobně bych se vykašlal na tvorbu nových herních režimů, těch mají hráči více než dost. To si vybere opravdu každý. Pokud bych si mohl přát nebo jim doporučil, tak ať se soustředí více na dění na hřišti a především na prezentaci, myslím, že by to ocenil každý fanoušek NHL. Přeci jen NHL není jen o hokeji, ale především o luxusu toho veškerého „cirkusu“ okolo o němž všichni hráči mluví a chtějí i kvůli němu v NHL hrát.
Hodnocení těchto každoročně vycházejících her je bezesporu náročné. Pokud chcete radit zda koupit či nekoupit záleží, jak k této sérii přistupujete. Jestli jste NHL nehráli nějaký ten rok, tak určitě doporučuji (a k hodnocení si připočtěte tak 10 %), pro spoustu herních možností, jenž vám hra nabídne. Jestliže hru paříte rok co rok a nevíte jestli se vyplatí koupit (a vlastníte NHL 18), tak je to obzvláště obtížné, protože posun v hratelnosti je minimální, jediné, co vás čeká nového je rozšířenější režim organizace, díky více možností skautů. Nový režim World of Chel je zábavný mód na ledu na rybníku, což je trošku jinak pojatý mód Be a Pro. Co určitě potěší evropana, je Liga mistrů nezámořských celků, což je asi ideální možnost si užít na širokých kluzištích to nejlepší. Ale jinak nic nového se nekoná. Ani nový engine, ani nová prezentace. Prostě klasické a otřepané, nejlepší hokej, ale to jen díky nulové konkurenci.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti EA
Ceny hry NHL 19r srovnáte na Zboží.cz.
