V dnešní recenzi se podíváme na menší dílko, které mají na svědomí vývojáři ze studia Foam Sword. To Vám pravděpodobně samo o sobě nic neřekne, nicméně když naznačíme, že se jedná o nově zformované studio, složené z bývalých členů týmu Media Molecule, stojícího za hity jako Little Big Planet, Tearaway či nejnověji Dreams, mohl by i tento menší titul přitáhnout vaši pozornost, není-liž pravda? Jak již název napovídá, v titulu Knights and Bikes se to bude opět podivnostmi jen hemžit a nyní se již pojďme podívat na to, o čem že to vlastně celé je.
Již na začátek se sluší říci, že se jedná o hru, která primárně cílí na kooperativní hraní, i když samozřejmě lze veškerý obsah projít pěkně sólo. Hlavními hrdinkami jsou dvě děvčátka, Nessa a Demelza. Již od prvního spuštění si můžete všimnout zajímavé stylizace jak těchto postav, tak i celého okolního světa a návrhy hlavního designéra hry Tearaway jsou na první pohled zřetelné. Děj hry je poté zasazen na ostrov Penfurzy, na kterém Nessa ztroskotá se svojí lodí a setkává se s Demelzou. Jelikož na samotném ostrově nejsou téměř žádné děti, záhy se mezi oběma dívkami vytvoří přátelský vztah a jelikož se jedná o děti, jejich představivost v podstatě nemá žádné hranice. I z tohoto důvodu jedna druhou přesvědčí o skutečnosti, že na ostrově zkrátka musí být zakopaný nějaký ten poklad a jelikož jsou obě hrdinky dobrodružné povahy, vydají se jej nalézt.
Ihned na začátku hráč zjišťuje detaily ohledně hlavních postav a i když se vše tváří jako pohádka pro děti, po několika prvních úrovních vyplyne na povrch, že ne vše je v životě Demelzy zcela růžové. Ta totiž trpí ztrátou své matky, otec dělá co může, aby zachránil alespoň jejich obydlí a těch pár ostatních dětí na ostrově si z ní akorát utahuje. I proto se chopí příležitosti vydat se na dobrodružnou cestu s Nessou, která se k ní chová naprosto odlišně než byla zvyklá od jiných. Že se nebude jednat o procházku růžovou zahradou naznačuje i poměrně depresivní prostředí, které je způsobeno starobylou kletbou a rozhodně se tak nejedná o nikterak příjemné okolí pro malé děti. Zajímavě také autoři kombinují skutečný svět s tím, který má Demelza pouze ve své hlavě a občas tak není zcela jednoduché odlišit, kde se právě nacházíte. Ano, jsou tu jisté indikátory, které toto mohou naznačit, například neživé bytosti, které díky obrovské dětské představivosti ožívají a podobně, každopádně jako příběhový prvek a tahoun hrou tyto přechody působí velmi dobře.
Kromě nepřátelského okolí, které je radost procházet (a samozřejmě projíždět), dojde na vašich toulkách také k mnoha střetům. Samozřejmě by nebylo fér, kdyby se vaše hrdinky nemohly nijak bránit, takže v tuto chvíli přichází ke slovu zbraně. Inu, dětské zbraně. Připravte se tak kromě schopnosti vrhat létající talíře i na kontaktní boj, případně vychytávky v podobě neviditelnosti či jakéhosi minometu, který lze při dostatečném nabití použít jako hák. Ano, opět se jedná o představivost, která dokáže z obyčejných předmětů jako je gumový zvon vykouzlit prakticky cokoliv. Jednotlivé zbraně a schopnosti se klasicky odemykají postupně. Stejně tak i pro získání kola musíte odehrát alespoň kousek hry. Díky získání tohoto vehiklu se poté po ostrově můžete pohybovat mnohem komfortněji a rychleji.
Na svých toulkách narazíte také na řadu zajímavých postav, přičemž pravděpodobně jedna z těch nejpodivnějších, husa, se stane vaším společníkem a bude vás doprovázet na cestách. Téměř se všemi NPC postavami lze ztratit pár slov, takže se i jejich prostřednictvím dozvídáte o dění a historii ostrova, což je také fajn prvek, že vám hra nenaservíruje vše na stříbrném podnose. To platí i o hádankách, které je sem tam nutno vyřešit pro umožnění dalšího postupu. Ty však nejsou nikterak složité a ani extra propracované, takže nepředstavují v podstatě žádnou výzvu. Jedná se v podstatě pouze o to umně nakombinovat doposud naučené mechaniky a schopnosti. Kromě puzzlů jsou zde k dispozici i minihry, které si lze zahrát na televizi ve svém pokojíčku v pauzách mezi jednotlivými úrovněmi. Soubojový systém je také zcela zjednodušený a spočívá v podstatě v mačkání daného tlačítka. V případě hraní s druhým hráčem lze některé i útoky i kombinovat a řetězit, nicméně s partnerem ovládaným umělou inteligencí moc náznaků pravé kooperace nečekejte. Těšit se kromě řadových nepřátel můžete i na souboje s bossy, uzavírajícími vždy nějaký důležitý dějový předěl. V těchto momentech občas přichází čas i na nějakou tu strategii, nicméně nemusíte se bát toho, že by vám některý z těchto soubojů, většinou rozdělený do několika fází, zabral déle než pár minut.
Jak již bylo řečeno, grafické zpracování vypadá jako by z oka vypadlo „papírovému“ světu Tearaway, což rozhodně není špatně. Originální stylizace hře, kde se to fantazií jen hemží, jen prospívá a vizuální stránce tak, kromě občas zazlobivší kamery, nemám naprosto co vytknout. Podobně je na tom i audio, jak podkresová hudba, tak i doprovodné zvuky. Celkově se tak jedná o povedenou záležitost sice s dětmi v hlavní roli, nicméně s „dospělými“ prvky, které nejsou našim nejmenším zcela přirozené. Ze hry mám sice pocit, že umělecká stránka a příběh jako takový lehce převažuje nad samotnou hratelností, nicméně se jedná o zajímavý počin, kterému byste mohli dát šanci a o to víc, máte-li někoho podobně smýšlejícího do kooperace. Ta je k dispozici jak lokální, tak i online, takže vám již nic nebrání vydat se na cestu.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Double Fine Productions
Recenzovaná verze: Playstation 4 Pro