Obloha má barvu, kterou by ji Azurit záviděl, a na obzoru není ani mráčku. Stojíte na špičatém vrcholku nejvyšší hory široko daleko a svahy kolem vás jsou pokryté sněhovou přikrývkou, z níž jen občas vystrčí ostré zoubky nebezpečná skaliska. Jediné, co tenhle zenový moment lehce ruší je zvuk rotorů helikoptéry, bez které byste se sem plahočili minimálně týden. Nádech, výdech a frontflip do prašanu a už si to pěkně shredíte dolů doufajíc, že se dožijete zítřka. Znáte tyhle situace? Ne? No já taky ne, ale od čeho toho máme YouTube a videohry, že?
Ne každý má koule a skills na to, aby sjížděl masakrózní kopce, jejichž úhel se nehezky blíží bájné devadesátce, ale to neznamená, že nás to neláká zkusit. Virtuální verze adrenalinových sportů tu byly odjakživa, sám jsem jako malý špunt miloval Skate or Die! a jejího zimního bratříčka Ski or Die a vydrželo mi to doteď. Takže když byla oznámená Riders Republic, byl jsem patřičně nadšený. Koneckonců na ní pracovali stejní lidé jako na úspěšném Steepu.
Pokud jste ho hráli, tak vězte, že Riders Republic je Steep na steroidech. Na rozdíl od něj totiž nenabízí pouze sněhové radovánky, ale přidává i cyklistiku, trochu toho vzdušného dobrodružství, a hlavně opravdu obří otevřený svět, který doslova láká k bláznivinám, ze kterých by Jokerovi tuhla krev v žilách. Herní mapa je koncentrátem amerických národních parků a potkáte tu Bryce, Yosemite, Sequoia nebo Zion. Jak v Brycu tak Zionu jsem osobně byl a musím říct, že feeling, který hra nabízí, je famózní a reálná místa skvěle vystihuje. Je vidět, že vývojáři strávili hodně času s tím, aby tyhle světové unikáty věrně převedli do světa jedniček a nul a musím říct, že to stálo za to.
Nuže a co v tomhle krásném světě plném strmých svahů budete dělat? Jezdit, objevovat a vyhrávat. Základním stavebním kamenem je kariérní mód, ve kterém budete se svým avatárem. Včetně pohlaví. Příznivce non-binary movementu nejspíš potěší i možnost vybrat střih vousů ženské postavě. A taky třeba zelenou kůži.
Na reálnost si v Ubisoft Annecy zrovna dvakrát nepotrpí a v tomhle případě to vážně není na škodu. V Riders Republic hraje prim zábava, frajeřinky, šílenosti a coolfactor, takže pokud jste doufali v simulaci, jděte o dům či blok dál, tady vám pšenka nepokvete. Váš avatár totiž umí tolik věcí, že by klidně mohl být předlohou pro Ferdu Mravence a Járu Cimmermana. Celkem na nás čeká šestice sportů, jež budete muset ovládnout, abyste se dostali k pozvánce na event eventů, olympiádu mezi adrenalin junkies, Riders Ridge Invitational. Na lyžích a snowboardech tu máme sjezdové a trikové soutěže, to samé pak platí pro bicykly, pak tu máme vzdušné závody v raketových oblečcích a třešničkou na dortu jsou wingsuity.
V rámci kariéry aku máte šest sekcí, dle jednotlivých sportů, a účastí v soutěžích pak odemykáte další eventy a vybavení. Je super, že vás nikdo do ničeho nenutí a pokud vás nebaví jezdění na kolech nebo se vám při pohledu na zasněženou sjezdovku chce brečet a běžet pro čaj, no problemo, prostě budete hrát to, na co máte chuť. Nové hračky, které budete postupně dostávat, jsou zpravidla vždy lepší než ty předchozí a jelikož dostáváte zkušenosti i hvězdičky (bodíky, po kterých se vám odemykají různé odměny) i za pouhou účast, vyplatí se vytrvat i když vám některá z disciplín na začátku zrovna dvakrát nejde. Dát s prvním snowboardem pořádný trik je fuška, ale jakmile osedláte nějaké pozdější prkno od Burtonu, budete metat triple corky takovým způsobem, že by si Adam Valenta nablinkal do nákrčníku.
Ano, i v Riders Republic je k vidění equip a hadříky od známých značek, takže se můžete těšit na eko friendly bundy od Picture, nabušená kola od Kona a Devinci, lyže od Salomonu a prkna od Jones nebo Nitro. Tvůrci šli dokonce tak daleko, že do titulu zakomponovali některé z těch nejhustějších soutěží na naší planetě včetně RedBull Rampage, RedBull Ultra Nautral nebo X-Games, čili pokud je stejně jako já znáte z Internetu, máte šanci si je vyzkoušet na vlastní kůži. Jen bez rizika, že se probudíte v nemocnici se zlomeninou čehokoliv, na co si zrovna vzpomenete.
Hratelnost je jedním slovem výtečná a nabízí ideální kompromis mezi náročností a přístupností pro nováčky. V úvodních hodinách budete jezdit v malých rychlostech a dávat si jednoduché tríčky, spíš tak aby se neřeklo, ale jakmile si ovládání trochu osaháte, můžete jít na věc. Aby bylo učení a vlastně i samotné ježdění ještě jednodušší/pohodlnější, je k mání rewind, jež vám umožní se přesunout v čase kamkoliv dozadu. To přijde vhod, když se vám nepovede nějaký skok nebo se chcete naučit určitý trik a odpadá tak nutnost event restartovat pořád dokola, jen abyste si vyzkoušeli nějaký krutopřísný skok. Samozřejmě pokud hrajete závod na čas, a ne na body z triků, už se to hodí trochu méně. Ale jsou i situace kdy vypadnete úplně z trati a špatně by se vám vracelo, takže rewind it is.
Fyzikální model je značně benevolentní a hodí se k arkádovějšímu pojetí titulu. Nemusíte se strachovat, když to ve vyšší rychlosti napálíte do sloupu, protože to vás jen trochu zpomalí nebo shodí z kola. Je hodně příjemné, že animátoři přišli se systémem, který zajišťuje velkou variabilitu pohybů a ani po mnohých nahraných hodinách si nebudete říkat, že jste stejný pohyb či pád viděli už milionkrát. I díky tomu Riders Republic vypadá tak skvěle, že skoro zapomenete, že jde o hru. Dobře, zas tak reálné to není, ale skoro.
Perfektně vymodelovaný svět jsem již zmiňoval, ale teď si do něj připočítejte ještě proměnlivé počasí, měnící se denní dobu a dokonce i nějakou tu zvířenu volně pobíhající po mapě. Ten pocit, když při průjezdu lesem poprvé narazíte na medvěda je k nezaplacení. Fanoušci Red Dead Redemtion si asi postesknou nad tím, že je nemůžete lovit a opéct na ohníčkem, ale co naplat. Na druhou stranu se výborně hodí jako pozadí, až si budete chtít udělat fotku ve vymazleném fotomódu. Za mě je tohle po dlouhé době hra, ve které fotící režim dává nějaký smysl a sám jsem si s ním docela vyhrál.
Už jen proto, že fotky můžete sdílet s ostatními hráči napříč kontinenty. Multiplayerová kompomenta je veledůležitou součástí Riders Republic, což se nám autoři snažili tlačit už od začátku. A světe div se, funguje to. Při potulování se po světě budete narážet na spoustu dalších lidí, kteří projíždějí stejnou lokací a co víc, dokonce na ně narazíte i při závodech. A teď nemluvím o protivnících, ale o náhodných lidech! Občas se stane, že vás některý z nich dokonce srazí, což je sice trochu k naštvání, ale hře to dodává na atmosféře a herní svět tak vypadá mnohem živější.
Multiplayerová zápolení patří k tomu nejzábavnějšímu co Riders Republic nabízí, především masové závody pro 64 účastníků a trikové bitvy jsou výborné. V Tricks Battle soupeří dva týmy po šesti hráčích o kontrolu nad mapou tím, že dělají triky na překážkách. Čím přísnější triky, tím lépe. A pokud dokážete ovládnout několik překážek vedle sebe, dostáváte bonusy navíc stejně jako když jezdíte vedle spoluhráče. Vcelku dobře promyšlený mód, kde se dá i lehce taktizovat a je ideální s partou kámošů.
Titul si však užijete i když budete hrát sami a hodiny budou utíkat ani nebudete vědět jak. I pokud zrovna nechcete závodit, můžete se jen tak projíždět a po mapě, sbírat poschovávané předměty, účastnit se šílených Shack Daddy vylomenin a poslouchat skvěle složený soundtrack, obsahující různorodé interprety od starých dobrých punkrockových Offspringů po elektronického ďábla Aphex Twina nebo mého oblíbeného DnB producenta Calibra. Škoda jen, že těch tracků není víc a po desítkách hodin se lehce oposlouchají. Ale vždy si můžete in-game hudbu vypnout a pustit si něco svého na Spotify a pařit dál.
Riders Republic vám totiž vydrží opravdu dlouho a Ubisoft plánuje postupně přidávat nový obsah (který ale mohou přidávat i samotní hráči). Jediné, co mě trochu štve jsou mikrotransakce, protože když si nekoupíte herní měnu za reálné peníze, tak některé oblečky získáte jen stěží. Ale to je zkrátka doba, ve které žijeme a nemá cenu nad tím mudrovat. Radši Riders Republic a budu brázdit virtuální svahy, protože kdoví, jestli mě covid letos pustí na ty reálné. A tahle hra je velmi slušná náplast.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
