Kovbojové, vyprahlé planiny, stáda krav, šestiranné revolvery, nesmiřitelné pohledy, všichni to známe a kdekdo z nás to miluje. Divoký západ vždycky v klucích (a někdy i holkách) vzbuzoval romantické představy o dobrodružstvích, na jejichž konci čekají peníze, sláva, vnadná děvečka a jízda do západu slunce. Tedy pokud zrovna nehrajete Hard West 2.

Tahle hra na to jde totiž úplně jinak. Vše začíná, když se parta banditů, ovládaná hráčem, rozhodne přepadnout vlak nacpaný zlatem. Sotva se stihnou prostřílet přes nebohou ochranku, vylezou z vlaku démonická chapadla, strojvedoucí odhalí svou pravou nezemskou podobu a představí se vám jako ďábel Mamnon. Tenhle zplozenec pekla se kulím vystřeleným jeho směrem tak akorát směje a nechce po Ginovi Carterovi, veliteli vaší bandy, nic menšího než jejich duše. Nevím, jestli scénárista koukal na Hrátky s čertem, ale nakonec si o duše Mammon zahraje karty. A vyhraje. Střih, následuje únik na poslední chvíli a ze čtyřčlenné zločinecké grupy se zachrání jen Gin a jeho kámoška Flynn, která si také zahrává s magickými silami. Společně se pak vydávají po stopách ztracených bratrů ve zločinu a (jak se patří) také za pomstou.

Tenhle western je říznutý fantasy, a to my máme rádi, ačkoliv nejde o nic extra originálního. Však je to také druhý díl weird této west série. V temném světě Hard Westu narazíte na démony, ďábly, temné rituály, nelidská monstra a mnoho dalšího. Hra je rozdělena na objevitelskou/příběhovou sekci a taktické tahové souboje, přičemž v té první zmíněné cestujete po světě, navetěvujete města, obchody a další důležitá místa a sbíráte postranní úkoly pro vaši partičku.

Ta se postupně rozrůstá, ve dvou se to sice lépe táhne, ale ve čtyřech ještě lépe. Hned na začátku narazíte na Billa, nemrtvého pistolníka a desperáta, jež obživl ve své rakvi a který mi až nápadně připomíná Saint of Killers z Preachera. Tedy až na to, že má svědomí a svým způsobem i kodex cti. Následně z oprátky vysvobodíte svého psychopatického kámoše Laughting Deera, jež s vámi byl v první misi a později se vaše cesty zkříží i s drsňáckým kazatelem Lazarusem a indiánkou Cla’lish.

Každá z postav má svou vlastní osobnost a při dialozích v exploring módu mohou vyslovit svůj názor na věc. Laughing Deer jen zřídka projevuje lítost a všechny nástrahy života a zapeklité situace rád řeší s chladnokrevnou logikou člověka, který ví, jak ve světě Hard Westu přežít. Lazarus je naopak soucitný, tedy do té doby, než někdo jedná v rozporu se slovem Božím. V tom případě se mu nahrnou všechny biblické žalmy do hlavy a španělští inkvizitoři mu záhy dostavníkem posílají žádosti o přátelství.

Všichni kumpáni jsou lehce rozdílní a dialogům to dává solidní dynamiku, a i cutscény jsou velmi slušně napsány a nadabovány, což zážitek jen prohlubuje. Někdo by mohl namítnout, že jsou plné cheesy hlášek, ale na pranýř s ním, protože stylově se to k titulu hodí jak skalp do indiánského tepee. Mimochodem jakmile s někým z parťáků v rámci rozhovoru souhlasíte, budujete mezi ním a Ginem lepší vztah, což jednak přináší možnost poodkrýt střípky z minulosti daného jedince a zadruhé odemykáte speciální schopnosti dané postavy.

Hard West 2 nemá žádný přehnaně rozsáhlý RPG systém, ale i tak si s customizací postav můžete slušně vyhrát. K mání je spousta zbraní, jak se na správný western sluší a patří a máme tu pistole, opakovačky, brokovnice, dynamit, sekery, a tak vůbec. Každý charakter má nějaké preference, Gin je ostrostřelec, Deer si své nepřátele rád podá pěkně zblízka a Bill dává přednost revolverům a soubojům za pravého poledne. Navrch můžete sbírat pokerové karty, jež jsou zpravidla odměnami za splněnou misi, ale žádný karban nečekejte. Každá karta má základní vlastnosti, jako třeba 2HP navíc, nicméně můžete je namíchat do pokerových kombinací, což otevírá pravý potenciál vaší party a správná volba vybavení (zbraní, karet a dalších předmětů) vám může výrazně usnadnit bitvy.

No konečně se k nim dostáváme. Sorry jako, ale bylo potřeba se k tomu propracovat. Do souboje vždy vstupujete se čtveřicí postav, přičemž v určitých případech je nutná účast některé z nich, protože se k ní vztahuje, že ano. Systém je klasický IGOUGO, tedy nejdřív své akce provedete vy a poté nepřítel, tedy zlotřilá AI. Soubojová plocha je rozdělena do čtverců a vaše charaktery mají vždy tři akční body k utracení v rámci daného kola.

Střelba zpravidla stojí 2 (pistole) nebo 3 body (puška) ale dá se najít i upilované brokovnice se spotřebou jednoho bodíku. Ideální na poslední ránu. Útoky zblízka pak opět stojí jednu akci. Není to moc, žejo? Nebojte se, Hard West má jedno eso schované v dekoltu bujné hospodské. Pakliže některá z postav zabije svého nepřítele, dostane zpátky všechny akční body a může dál pokračovat ve své smrtící krasojízdě.

Tento systém, nazvaný bravado (suverénnost), je pro mne svěží novinkou (což může být jen má neznalost) a bojům to dává ten správný spád. Koneckonců má to být pěkně rozohněná přestřelka, a ne soutěž v prérijním kempování. Je na hráči, aby dopředu dokázal naplánovat svůj tah tak, aby dokázal v rámci jednoho kola zlikvidovat co nejvíce nepřátel. Osobně se mi často vyplatilo nepřátele zranit střelbou a pak na ně nahnat Deera se sekyrou, aby je jednoho za druhým poslal do věčných lovišť.

Svým způsobem to lehce připomíná nějakou logickou hříčku, kde se pokoušíte vymýšlet, jak své akce co nejefektivněji zřetězit za sebe. Hra vás k tomu někdy ponouká, protože vás odměňuje bonusy a achievementy, když danou misi splníte pod určitý počet tahů. A na nejtěžší obtížnost máte dokonce vždy limit! (někdy i na střední, ale to bude asi změněno). Aby o však nebyla jen přímočará matematika, přisypali do toho vývojáři a faktor náhody a pár dalších mechanik. Pokud si některý z účastníků stoupne za kryt, klesá šance, že ho nepřítel zasáhne. A když se netrefíte vy, dostane váš pidižvík porci štěstí, kterou může následně využít při dalším útoku a trefit i normálně nezasáhnutelný cíl. Old Shatterhand hadr.

Kromě toho můžete využít určitých předmětů jako jsou lustry nebo kusy plechu a kulky od nich odrážet do zapeklitých úhlů, což se častokrát nadmíru hodí, ačkoliv to někdy zlehka odporuje fyzice. Jenže tu taky máme čarodějnice a umrlce, takže nedodržování přírodních zákonitostí asi můžeme pánům z Ice Code Games odpustit. S přimhouřeným okem. Celkově musím říct, že souboje mě bavili a líbí se mi, jak vás hra tlačí k akčnějším a agresivnějším krokům namísto defenzivního stylu, jak to v tahovkách často bývá. S postupem času budete narážet na nové typy nepřátel, někteří z vás mohou sát životy, dalším se na konci jejich tahu vyléčí všechny životy atd.

Nudit se zkrátka nebudete a hra před vás stále klade nové výzvy a krásně plyne dál. Vy zase sbíráte novou výbavu a schopnosti. Cla’lish umí odvést pozornost nepřítele pomocí stínového démona, Flynn se teleportuje, Gin vyšle salvu střel, která může projít zdmi atd. Pořád je co objevovat, což je u her tohoto typu zásadní.

Tedy minimálně pro mě, protože jakmile to spadne do stereotypu, nedokážu udržet pozornost a stává se, že jí pak ani nedohraju. Což naštěstí není případ Hard West 2, který mě dokázal u obrazovky udržet velmi snadno, až jsem byl sám překvapen. Dospělácký příběh v kombinaci s napínavými a zábavnými souboji, naplněnými krví, střelným prachem a temnou magií, to si jednoznačně zaslouží palec nahoru.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Ice Code Games