Před několika dny se ke mně dostala hra se zajímavým názvem Spellforce (Síla kouzla). Mě, jako fanouška fantasy, opravdu přilákal už název, ale co myslíte? Stojí vážně za to i hra samotná? Určitě ano…

Na prvý pohled…

Když jsem hru spustil (i když díky nepříjemným požadavkům na PC docela s problémy), čekalo na mě nijak neobvyklé menu. Ale i tady jsem si našel něco, co mě zaujalo a to bylo pozadí. Na pozadí je totiž možné vidět ukázku ze hry (v podobě obrázku samozřejmě) v tom nejlepším světle. Jako vděčného hráče RPG mě zaujal i styl hry a to RPG real-time strategie. Hned při pořizování postavy a udělování prvních bodů k několika vlastnostem jsem zjistil, že s RPG stránkou to myslí hra opravdu vážně. Jsou zde klasické vlastnosti jako agilita, inteligence,… a k tomu si můžete vybrat co za „povolání“ budete vykonávat. Zde je na výběr opět z mnoha možností, která jsou ještě rozvětvené ( např. Bílá magie – život, nebo těžký válečník – štíty atd.) Po vytvoření postavy jsem se přehoupl do perfektního intra doprovázeného neméně perfektní hudbou. O souboji dvou mágů a jejich armád jsem se později dozvěděl víc až ze samotné hry. Pokud se vám líbí videa z Warcraft 3 ( A komu ne… ), tak budete tímto intrem zcela nadšeni.

Po intru vás počítač naučí hrát hru tak, aby jste si ji mihli bez obav vychutnávat dalších několik dní a možná i týdnů. Podle mě se tutoriál docela povedl a splnil svůj naučný úkol.

V intru již načatý příběh se ve hře rozvíjí velice zajímavě a dojde i k několika nečekaným zvratům. Zprvu se váš hrdina dostává do situace poslíčka i když jste velký runový válečník. Tím zprvu nemyslím nějaké jedno, nebo dvě kola. Varovat lidi před smrtí budete docela dlouho.( Některým to moc nepomůže, ale už nebudu moc napovídat, co se stane v příběhu. ) Po té co dojde ke změně vašeho úkolu budete, jako v každé druhé hře hrdina, který se pokouší zachránit svět před silami ze záhrobí a pekla. Konkrétněji musíte zabránil mocnému mágovi kruhu, aby vyvolal sílu, kterou ani on, ani nikdo jiný nedokáže ovládnout.

Pohled směrem ke grafice…

Z obrázků přiložených někde poblíž si grafiku dokážete vybavit možná sami. Na RPG je grafika mírně pozadu, ale vzhledem k tomu, že se proti nepříteli nebudete ohánět jen jedním mečem, ale třeba i sedmdesáti, je grafika dokonalá. Na to samozřejmě navazují požadavky, které rozhodně nejsou nejnižší. Pokud se řekne, že grafika u strategie trochu pozůstává za grafikou hry RPG myslím si, že je to spíš pochvala, než urážka. Opravdu mě fascinoval pohled na moje pracující dělníky v noci. Zapomněl jsem se totiž zmínit o tom, že se zde střídá noc a den. A to vám poskytne pohled nejen na mapu za plného světla, nebo za totální tmy. Hra vám například poskytne i pohled na skvěle propracované budovy při západu slunce. Pak je opravdu na co se dívat. Když jsme u propracovanosti domů, nemůžu zapomenout na to, jak je perfektní. Je to další stránka hry, se kterou by se mohlo pyšnit i dobré RPG. Třeba takový elfský dům vypadá elegantně, i když je to jen chatrč pro dřevorubce. Lidské stavby se zase vyznačují spíš velikostí a bytelností.

Ve velkém množství strategií a i RPG se vám může stát, že na chvíli nevíte, kde vám hlavo stojí. To může mít za následek, že vám tam dlouho stát nebude. Ve Spellforce je to jiné. Svoje jednotky si můžete rozdělit do šesti skupin, které pak máte možnost jednoduše posílat na všelijaké úkoly. Jakmile vám nějaký pracant zrovna nepracuje objeví se vpravo nahoře na vašem monitoru číslo kolik vlastně těch stávkařů je. Všechny si je můžete zabrat klikáním na toto číslo „nezaměstnanosti“. Stejně tak útoky na nepřátelské armády jsou dobře propracované. Když se vám nějaký nepřítel nelíbí můžete na něj kliknout a dělat mu různé věci klikáním na útoky u svých vojáků. Obzvláště důležitou roli má ve hře hlaví hrdina. Nejen, že je vaším nejsilnějším bojovníkem, ale taky musí zabírat portály, ze kterých vám pak jdou na pomoc různé rasy válečníků. Portály jsou na mapě v průměru dva. Když nějaký zaberete vytvoříte nejdřív několik dělníků, popřípadě u elfů dělnic, a pak už je hra podobná většině strategií. Stavíte, těžíte, ničíte a zabíráte. Ve hře jsou taky teleporty na přemisťování hrdiny do další mapy. K zabranému teleportu se můžete kdykoliv vrátit, ale už zde nenajdete vaše jednotky. To je taky jedna z mála chyb ohledně hratelnosti, které by se daly hře vytknou. Hrdinu můžete ovládat jak ve třetí osobě, tak i v pohledu strategickém. Ten samozřejmě můžete oddalovat i přibližovat a otáčet podle potřeby. Hra nabízí možnost pohled po každém otočení opět automaticky vrátit do normálu, ale není to zrovna výhodné.

V celé hře máte tu čest setkat se s nemrtvými, orky a skřety, ale i s různými potvorami a potvůrkami od malých i velkých pavouků až po obry a dráčka, který je vyfocen někde poblíž.

Na otázku co ve hře pociťuje hráč Spellforce více, jestli RPG, nebo real-time strategie, se odpovědět nedá. Na jednu stranu vidíte, jak se ve hře objevují jasné prvky RPG a na té druhé je vám jasné, že to jen RPG není. Spellforce oba dva styly perfektně vyvažuje a hráč to taky pocítí. A je to určitě jenom dobře. Oba dva styly se bez sebe nemůžou obejít. Pro rozvoj technologií musíte stavět budovy a pro rozvoje vojenského průmyslu ještě vojáky. Nic z toho si ovšem nepostavíte, pokud nenajdete náležitý svitek někde v bedně pod stromy, u mrtvého člověka, nebo po případě u lakomého kupce. Právě kupování artefaktů, zbrojí, zbraní a dalších předmětů dělá ze hry to správné RPG. A naopak používání toho všeho dělá ze hry strategii. Jako v každé strategii se i tady objevuje černá část mapy, na které jste ještě nebyli, ale ve Spellforce se tento prvek moc nepovedl, protože pokud se dostanete do takovéhle černé mlhy je nepříjemné, když je zde s vámi i nepřítel. Tma se totiž odkryje až po určité době a pak může být pozdě. Proto je lepší počkat si před tmou dokud se neodkryje a až pak jít dál. Je ovšem možnost, že i když si vlezete do neprozkoumané oblasti a bude tady někdo z vašich nepřátel, nic se vám nestane. Umělá inteligence je totiž téměř na nule. Představte si, že když stojí poměrně inteligentně vypadající nekromant u svojí budovy a vy mu jí z druhé strany ničíte, on se ani nehne. Pokud ale napadnete nějakého jeho spřáteleného orka rozhodně nepočítejte s tím, že to nechá být. A tak se s počtem nepřátel na základně pomalu, ale jistě zvyšuje i obtížnost hry.

Á… copak to tu máme… trpaslík!

Do každé mapy nastoupíte a stejně tak i vystoupíte kouzelným zrcadlem jen a pouze jako hrdina. Ale hrdina nikdy nezůstává sám, protože jen lidé žijící a umírající pro něj z něho dělají hrdinu. Ve hře je hned několik druhů portálů. Každý z nich si pro použití musíte nejprve přivlastnit. Jedním a docela užitečným z nich je portál hrdinů. Zde si můžete vyčarovat hrdinu ne málo podobného tomu, se kterým běháte po světě a plníte questy. Těch máte samozřejmě omezené množství, protože každý z nich je svým stylem bonusová jednotka. Nepočítejte však s tím, že si u někoho z nich zvýšíte level a dátemu nové vlastnosti. Postup na další úroveň je výsadu pouze hlavního hrdiny. Stejně jako u přísloví „jak si usteleš tak si lehneš“ pltí ve Spellforce pravidlo jak si ho vyčaruješ tak ti umře. To platí i o jednoduchých dělnících a vojácích. Ty stavíte ve specializovaných portálech. Každá rasa má svoje jednotky a svůj portál, takže se ani nesnažte z portálu pro elfy vyčarovat lidského paladina. Ke každému portálu si váš hrdina sbírá runy a podle toho jaký obsahují level jsou schopní vaši bojovníci a pracanti. Zato váš hrdina je přímo továrna na experieci. Hodně se dá zneužívat toho, že když jste na vysoké úrovni stavitelství můžete postavit věže u cizí základny a experience se jen pohrne. Abych se přiznal sám jsem si takhle velice slušně nahrabal levely v sedmém kole.

Stejně tak, jako si ve hře můžete pohled oddálit, aby jste viděli co největší část vašeho města tak se i teď pokusím co nejvýstižněji na několika řádcích popsat celkový look hry.

Spellforce si určitě získá spousta věrných fanoušků díky chytrému nápadu spojit oblíbené žánry RPG a real-time strategie. Tento pokus se samozřejmě objevil i v dnes nejhranější strategii Warcraft 3, ale rozhodně nebyl tak zdařilý. Možná, že si teď říkáte, že mám asi něco společného s vydavateli této hry u nás. Říkáte si, že Warcraft 3 jen tak něco nepřekoná, ale zkuste schválně najít jediný detail, který vysoce převyšuje svojí kvalitou hru Spellforce ve hře W3. Grafika je se SF parádní, hratelnost taky a příběh rozhodně nepozůstává ani o kousíček. Časově je taky hra docela náročná, což znamená, že máte po instalaci SF zase nějakou chvíli co hrát... Podle mě si hra určitě zaslouží moje hodnocení a měl bych jménem všech fanoušků fantasy a RPG poděkovat firmě Phenomic a Jowood.