Tak je to tady. Konečně, po velkém čekání a nemenším odkládání se na svět prodrala plně funkční verze Richard Burns Rally. Myslím si, že není nikdo, kdo o této hře nikdy nic neslyšel, takže pro vás naše recenze bude pouze srovnání s vašimi informacemi z minulosti. To jak je hra realistická, pěkná a hlavně hratelná se dozvíte již o několik řádek niž. Tak proč si těch několik řádek nepřečíst…

Čekání na RBR se vyplatilo a zahrát si tuhle hru na volantu stojí vážně za to! Proč jsem napsal do minulé věty nenápadně slovo „volantu“? To je jednoduché. Hlavním tahákem na RBR se stala simulace reálného rally a to se jezdí s volantem, pedály atd. Říkáte si asi co to tady plácám, ale hlavní nevýhodou RBR je jeho neovladatelnost na klávesnici. Já osobně jsem hrál RBR na klávesnici a dokonce jsem i vyhrával závody, ale ne hned a málokoho baví trénovat výjezd ze zatáčka celý den, aby se příště konečně dostal do dalšího kola. Já jsem tím prošel a tak vím o čem mluvím. Teď ale podrobněji co to znamená realita. Především to znamená ohromnou neovladatelnost vozu. Ale ta je způsobena hned několika faktory. Tak zaprvé je to bezchybná fyzika. Ta způsobuje, že můžete ( a v RBR znamená můžete, musíte) mít se zatáčkou, kterou byste dali v Colinovi s přehledem, velikanánské potíže. Auto smykuje, podklouzává a hlavně: zatáčí si jak chce ono samo. Tedy pokud se nenaučíte přimět dělat auto to, co vy sami chcete. A to je docela problém. Zvláště pro více a středně netrpělivé. Druhým důvodem proč se hraje RBR na klávesnici těžko je toto. Pokud zmáčknete šipku pro zatočení kola automobilu se sama kompletně přetočí do svého maxima a to je při vybírání zatáček reálně velký problém. Spousty recenzentů a nejen oni říkají že pokud chcete efektivně hrát RBR musíte mít volant. Já říkám, že pokud chcete hrát efektivně RBR s klávesnicí musíte mít hromadu trpělivosti a budete vyhrávat stejně jako s volantem.

To, co mě na první pohled na RBR nadchlo je automobilová rally škola. Nejen, že si bez jejího projití některé části hry ani nezahrajete, ale bez jejího absolvování sami poznáte, že nic neumíte. Teď si možná myslíte že jste přece hráli Colin MCRae Rally, ale to je, jako byste řekli, že umíte hrát FIFU, protože jste hráli NHL. Prostě je to téměř o něčem jiném. A tak se přesuneme radši k popisu této rally školy. Jde o kompletně neoddiskutovatelně potřebnou věc. Pokud projdete základním výcvikem, hra vám sice přestane neustále předhazovat, jak jste ještě neodjeli auto školu, ale to by nemělo stačit. Protože po odjetí těchto základních lekcí se do závodu pustí asi jenom blázen, nebo profesionální závodník rally ( v tomto případě myslím normální rally a ne to na PC). A proto byste se měli pustit do pokročilých lekcí, ve kterých se snad naučíte všechno. Nejdříve vám Richard Burns osobně zadá úkol a pak děj se vůle vaše. Pokud to ovšem s tou vlastní kreativitou přeženete, Richard vám žádnou pochvalu nedá a vy si šest zkusíte ještě jednou. Pokud vám totiž Burns řekne, abyste zatáčku projeli ve smyku tak jí tak taky projet musíte a to není vše. Někdy jsou jeho nároky ještě horší a vy se musíte dostat do smyku v určitém místě a to ještě například se sešlápnutou brzdou. A je vyloučenu, že zatáhnete za ruční brzdu.

S problematickým ovládáním samozřejmě taky souvisí ničení automobilu. Vzhledem k problému jménem zatáčka se velice často ocitnete mimo trať a to nejen na kolech. Dost často se mi ze začátku stávalo, že jsem po špatně vytočené zatáčce dělal nespočetná salta. Kam se na mě hrabe Valenta :-). Pokud zůstanete někde mimo vozovku ležet převráceni na boku, nebo dokonce na střeše nečekejte žádný restart. Musíte si zavolat několik šikovných lidí, kteří vám pomohou zase zpět na vozovku. Pokud se ovšem dostanete někam, kam se dostat nemáte (např. do přebíhajících hazardérů), během několika sekund se objevíte zpět na silnici s pomocí dalších lidí- pomocníků. To je vlastně jaksi vylepšený prvek auto respawnu z Colina. Ale pokud se vrátíme k ničení jako takovému, je zde taky několik slušných prvků k zamyšlení. Tak vezměme to od prvku vizuálního. To znamená viditelný damage. Ten se nijak moc neliší od Colina 4, ba řekl bych že je i horší. Ale to ještě není všechno. Je to ještě vnitřní damage a ten se od Colina liší právě naopak. Je totiž tak propracovaný, že bych se ani nedivil, kdyby byl také přímo simulací toho reálného. Sice někoho možná naštve, když narazí do stromu v 150 km/h rychlosti a tím pro něj závod skončí, ale ať si říká kdo chce co chce je to realita. Jak v reálu tak i v RBR se může na autě zkazit spousta věcí a tak se nedivte, když vám auto někde u konce přestane sloužit. A pokud se divíte zajezděte si na nižší obtížnost. I tam sice můžete být poslední (a to velice lehce), ale asi se vám nepovede auto zřídit dost rychle.

Je to až nečekané, ale ve hře se objevují převážně rally vozy. A to ty samé jako v Colinovi. Ale i přes mou obrovskou chválu této hry musím přiznat, že vozy nejsou ani náhodou tak propracované jako v konkurenčním rally. No zase tak špatně na tom nejsou, ale i tak je tam rozdíl poznat. Už jsem se asi zmínil o vizuálním ničení. Tam jsem postřehl rozhodně méně vypiplané mačkání plechů než CMR4. Ale celkový vzhled hry nemůže pokazit měně povedená textura. To ani náhodou! Naopak Warthog dokázal, že v jednoduchosti je síla. Co je totiž vyloženě krása k pokoukání je okolí. Ale proč zmiňuji onu jednoduchost? Graficky vyzdobené okolí máte asi tak v 6 metrech od vozovky. Dál vám krajinu vykresluje pouze textura s nádherným vzhledem. Snad i naše screenshoty vám alespoň trochu přiblíží úžasný vzhled okolní přírody. I stromy podél cesty jsou udělány jednoduše. Strom je vlastně klasický čtyř stran, ale úžasně potexturovaný, takže pokud se vyloženě nezastavíte, abyste si strom prohlédli bude z jízdy nadšeni. Mimochodem kromě velice pěkného zpracování okolní přírody vám do uší zaznívá při re-play i pěkná hudba. Té je ve hře vážně dostatek a tak se nebojte, že se vám snad omrzí.

To čím se Warthog velice chlubí je kromě perfektní reálnosti i úzká spolupráce se samotným Richardem Burnusem. Ten se podle slov zástupce Warthogu podílel na vývoji hry mnohem více než Colin MCRae. A na hře je to i vidět. Kromě bezpočtu hlášek Burnse při závodění a tréninku je zde jeden druh jízdy vyloženě založen na této spolupráci. Je to vlastně závod se samotným Richardem. Ten je zasazen do maximální reálnosti a proto se stává někdy vážně vražednou zábavou. Například ke zničení automobilu není potřeba ani výše zmíněná rychlost 150 km/h.

Jaký závěr plyne z téhle recenze? Je to vlastně velice těžké. Kdo chce může se vrátit ke svému Colinovi (I já se k němu vrátím až přijde CMR 5005) a kdo nechce ať zůstane u dokonalé reality s názvem Richard Burns rally. Tahle hra má určitě něco do sebe. A ne jen něco. Má toho vlastně spoustu. Spoustu věcí, které vám může dát a taková nabídka se neodmítá. Proto vám přeji pěknou zábavu u projíždění krkolomných zatáček v co nejlepším čase. Potkáme se v cíli…