Kromě definování pojmu akční RPG se Diablo zasloužilo i o vznik (teď nevím jistě, jestli to byl přímo vznik, pamětníci prominou) pojmu klikfest. Jednoznačně nejzákladnějším úkonem, který musel hráč Diabla zvládat bylo klikání, klikání a klikání. Bez klikání jste se nedostali nikam, podřadní impové vás trhali na kusy a jedině klikání vás mohlo zachránit od ponuré smrti. Kdo neklikal, v Diablu jako by nežil. Díky tomu bylo ovládání maximálně intuitivní a snad nikdo neměl s Diablem v tomto ohledu problém. Mělo to však i jednu, trochu psychologickou, nevýhodu – časem se z něj stávala téměř čistě strojová záležitost… prostě jste chodili a klikali. Nic víc, nic míň.

Multiplayer v Diablu je snad ještě lepší než jeho singleplayer. Záměrně teď budu používat přítomný čas, protože multiplayer Diabla2 je stále živý a snad každý z jeho hráčů alespoň jednou okusil, jaké to je nakopat Diabla do zadku společně s přáteli. Alespoň na chvilku. MP je opravdu skvělý a pokud si s kamarády sestavíte vyváženou družinu, bude pro vás postup skrz akty mimořádnou zábavou na dlouhé zimní, střední jarní, krátké letní a opět střední podzimní večery. Návykovost tohoto způsobu hraní je až neuvěřitelná a občas mi doopravdy chyběla upozornění, jaká jsou k vidění v Baldurs Gate2, že se máte taky občas najíst. Člověk by u toho jinak asi docela lehce zamřel (i když co si budeme nalhávat, pár lidí už u hry duši nechalo - doslova). Rozhodně si ale nemyslete, že by příšery byly pořád stejně silné když budete sám, jako když vás bude třeba osm (to už je pak slušná řežba). Naopak kreaturám roste počet životů a způsobují i větší zranění. Na každého hráče jsou asi o 60% silnější a věřte mi, že už od čtyř hráčů je to opravdu znát a nespolupracovat se pak rovná téměř sebevraždě (tedy pokud nemáte pořádně nadupanou postavu). Nic vám ale nebrání v tom, abyste se pustili do PvP soubojů, které bývají hlavně při soubojích hardcore postav (postava jednou zemře a konec) dost adrenalinovou záležitostí. Multiplayer Diabla2 by prostě měl patřit k takovému základnímu vzdělání každého lepšího hráče.

- C. Vincent Mentzen