První RollerCoaster Tycoon vyšel před pěti lety a pracoval na něm legendární Chris Sawyer skoro sám. Samo sebou se hra podobala legendě z jeho tvorby nesmrtelnému Transport Tycoonu, který můžete hrát stále a dokola a dokola jako třeba já:). Avšak zpět k RCT. První díl ve své době sklidil ohromný úspěch a to si kromě datadisku vyžádalo i pokračování. To se neslo v duchu prvního dílu, ale přineslo spíše jen pár úprav, vylepšení a hafo nových atrakcí. Z neurčitých důvodů mě dvojka zas tak nechytla a raději jsem hrál starou dobrou jedničku, ale i přesto vyšly k druhému dílu dva datadisky. Nu a od loňska víme, že se pracuje na třetím pokračování, nedávno byla vypuštěna i demoverze, kde jsme si mohli všechno vyzkoušet (já osobně jsem jí nehrál, jelikož si chci vždy počkat až na hru samotnou).

Když jsme hru pln očekávání po několika minutách instalace spustil, čekal mě celkem šok. Všude v menu děcka, jeho design je určený pro stejnou věkovou kategorii, k tomu hraje klidná hudba o které bych se nebál říct, že je to ukolébavka. To se však dá i přes trochu odporu, přežít, stačí si menu zas tak neprohlížet (je samozřejmé, že můžu být jeden z mála komu se to nelíbí) a je to v pohodě. Než začnete doporučuji si trochu pohrát s nastavením. A že je tu opravdu kopice věcí, jež si můžete pozměnit. Třeba v jakých částkách budou ceny, v jakých jednotkách fyzikální parametry atd. Nejvíce si toho však nastavíte v obrazovce s grafickými volbami, v seznamu je spousta položek (stromy, lidi, atrakce…) a u každé si můžete vybírat dvě věci - detaily a vzdálenost, kde se budou objekty vykreslovat. K tomu ještě rozlišení nebo co se bude odrážet ve vodě a podobné věci což standard, ale můžete si tím drasticky změnit plynulost hry.

Na samotné hraní tu je hned několik módů. Když poohlédnu od tutoriálu, který je celkem slušně zpracovaný a pustit si ho beze studu mohou i ti, kdo minulé hry hráli, neboť se tady dozví něco o novinkách trojky. Zpočátku je nejlákavější kariéra, kde si zahrajete celkem 16 misí přičemž sedm je jich otevřených už od samého začátku, další možností je sandbox mod, který mě opravdu nechytil, jelikož je to skoro jako cheatování, prostě nemáte žádné finanční limity a jen stavíte, protože máte stále více atrakcí, které chce vyzkoušet. A nakonec je tu ta čest zahrát si vlastní scénář, či nějaký stáhnutý z internetu, kde se jich už tak pár válí.

Teď však trochu blíže ke kariéře. Jak již jsem psal výše máte možnost zahrát si celkem 16 různých scénářů předvytvořených autory. Nikdy se nedostanete na zelenou louku, aby jste si stavěli jen to co chcete, vždy dostanete do rukou park, který už je trochu rozestavený a má pár návštěvníků. Aby jste scénář úspěšně dokončili, vždy musíte splnit jasné cíle, někdy je to dosáhnout určitého počtu zákazníků, jindy zbudovat několik horských drah o určité délce. A všechno ve třech obtížnostech jakmile splníte kritéria té nejnižší, můžete se pustit za těmi nahoře. Zvlášť úkoly v poslední sadě (pojmenované Tycoon) nejsou žádná hračka.

Ale to se nedá říct ani o těch „nejlehčích“ ono je to celkem v pohodě dostat do parku 500 jenže, aby jste z nich měli měsíční profit třeba dvě stě jenom za nakoupené jídlo už tak lehké není. Osobně se mi zdá, že herní systém je opravdu dost hardcore a dostat se do posledního scénáře v kariéře chce dost hodin prosezených před monitorem (musíte ve všech předchozích parcích dostat hodnocení Tycoon). Někdy totiž dostanete od autorů tak špatně udělaný park, že je ve finančních problémech dříve než se nadějete. A už si musíte půjčovat od banky což nikdy není to nejlepší řešení.

Návštěvníci jsou samozřejmě tím nejdůležitějším ve vašem parku, ale ani oni neprošly do trojky beze změn. Ta bezesporu největší je, že už nechodí osamoceně, nýbrž po skupinách většinou o pěti členech. Každá taková grupa má svého lídra a ten si jí vede většinou tam kam chce. Lidé už totiž mají trochu té AI a než znovu vlezou na atrakci, kde už byli musí se všichni hromadně poradit, jestli třeba není malému Clarkovi K. (zapomněl jsem říct, že každá postava má své jméno) špatně a ještě jednu jízdu vydrží. Nejdůležitější však je, že většinu času chodí celá skupina spolu a což má sice tu výhodu, že málokdy je na atrakci jenom jeden člověk, ale když se de domů dekují se taktéž všichni. Nicméně tento systém nemá žádné vážnější chyby a slušně se blíží realitě (posuďte sami, kdo z vás jde sám na pouť???) a tak musím autory pochválit.

Tohle však nejsou všechny změny co se lidí týká. Další věcí je, že jsou tu tři věková kategorii lidiček (děti, teenageři a dospěláci), ale to není zas tak podstatné. Důležitější je mentalita pajduláků. Líbí se jim jenom tam, kde není moc nazvraceno a zásadně nechodí tam kde nikdo není. To znamená, že pokud si postavíte novou horskou dráhu, kterou umístíte tam, kde je co nejvíce prostoru, ale je to trochu dál od ostatních atrakcí (neříkám daleko jenom dál protože to může být jen kousek), můžete si být jisti že ještě dost minut budou její sedadla zíti prázdnotou. Musíte v okolí postavit ještě pár jiných kolotočů a naplácat tam dekorace, a máte aspoň trochu šanci, že peníze vložené do konstrukce dráhy nevyšly vniveč. Zajímavé jsou však chyby, které se u lidiček občas objevují, třeba když jde chlapík a ruce tahá po zemi a jeho ukazatel hladu je nebezpečně rudý, i přesto projde okolo stánku s šťavnatými steaky a zahlásí (nebo spíše si pomyslí): „I’m not hungry.“ A jde dál. A pak z hecu odejde z parku právě kvůli nedostatku potravin.

Jinak systém hry zůstal naprosto stejný. V parku si stavíte nové cesty, občas někam necháte postavit lavičku a koš, aby vám lidi neházeli smetí po chodníku, jinde vybuduje záchody, či stánky s limonádou. Kromě obchodů s něčím jsou tu ještě „instituce“ jako kabinka první pomoci či bankomat pro nešetřící ( a proto dobré) zákazníky. U některých druhů potravin či nápojů si můžete přidat i volitelné věcičky nad rámec. K hot-dogu je možnost třeba přidání cibule či kečupu u kofoly citrónu a ledu atd.. Ještě lepší je, že si můžete vybírat kolik oné suroviny na výsledný pokrm (nebo drink) vrazíte. Když dáte co nejméně budete samozřejmě více profitovat, ale někomu se to zase nemusí líbit. Sice už jsme to samé viděli v Theme Park World, ale proč nekopírovat dobré nápady že:).

Ale lidé nechodí do parku za stravou, tam se chodí utrácet těžké peníze za okamžiky hrůzy na všelijakých vazolamech ala atrakce, kdy vás motory vystřelí 100m do vzduchu po opravdu vysoooké tyči a pak 5 vteřin padáte volným pádem. A právě o tomhle RCT vždy byl a taky bude. Podle informací od autorů se ve hře nachází přes tři stovky atrakcí. Nakolik je to pravda to nevím, protože abych to počítal, na to jsem trochu moc líný, ale nemůžu říci, že by jich bylo zrovna málo. Kromě toho jsou atrakce rozděleny do několika tématických stylů (třeba divoký západ, strašidla…).

Nejzajímavější je staré dobré budování horských drah, kterých je tu snad ještě více druhů než obyčejných atrakcí. Většinou se sice liší tak stylem vozíků, ale i tak je jich dost. Stavění těchto drah je dosti nákladné a není zrovna sranda sestrojit ji tak, aby na ní chodilo co možná nejvíce lidiček a vy z toho bohatli. Hodí se i funkce takzvaného samo-dokončování, když už se nechcete patlat a zbytek za vás postaví počítač. Jinak zapomněl bych, že kromě standardních zatáček atd. jsou tu desítky speciálních loopingů, vrutů či výtahů, které z poklidné jízdy dokáží udělat větší nevolnost než noc strávená v baru, kde se prodává jenom 40% vodka.

Největší novinkou co se týče horských drah je funkce Coaster Cam. Ta vám dovoluje, aby jste se mohli kouknout na jakoukoliv atrakci z pohledu návštěvníka parku. Konečně můžete na „vlastní oči“ vidět jak váš výmysl vypadá z prvního sedadla. Ale koukat můžete skoro na všechny atrakce, vyjímky jsou budovy typu cirkus či divadlo. Jinak na všechno ostatní, sice občas to nemá valný význam a vidíte toho vlastně ještě méně než zezhora, ale co je to tu. Někdy totiž z kabinky můžete vidět nádherné scenérie vašeho parčíku.

Pokud si chcete trochu oživit normální běh parku, můžete to udělat třeba ohňostrojem. Tuhle blbůstku totiž RCT3 podporuje a má jí dokonce patentovanou pod jménem Fireworks MixMaster. Nu o co jde??? Jde o systém jak za minimum času udělat opravdu efektivní přehlídku toho, jak umí engine osvětlovat. A opravdu to funguje. Stačí na zem naházet pár rachejtlí a pak v sekvencéru nastavit, kdy nastane jaký výbuch a z které rachejtle. Vše je naprosto jednoduché a efektivní. Jako zpestření je to fakt cool. Další takovou kravinkou je možnost natáčení si videa do standardního formátu AVI, které si po ukončení hry můžete pustit. V kombinaci s ohňostrojem si můžete natočit opravdu zajímavé filmečky (třeba jak děti zvracejí ve světlech výbuchů ).

V main menu je kromě možnosti Play i položka Tools. V té si můžete vytvořit vlastní scénář, který můžete dát někam na net či kamarádovi ať vidí jakou máte představivost. Další věcí je vytvoření vlastní rodinky, která se poté bude producírovat ve vašem parku. Nakonec si můžete předpřipravit horskou dráhu, aby jí pak už jenom stačilo šoupnout někam do parku, úplně poslední věcí je před-stavění budov. Tuto možnost jsem nevyužil ani jednou a nevím vlastně proč bych měl, protože se s tím jenom patláte dlouhou dobu, ale vlastně to nemá žádný extra efekt.

RollerCoaster Tycoon 3 je hra, která dokáže zaujmout už na pouhý pohled. Na strategii je engine neskutečně flexibilní a rychlí a dokáže vám vpustit na monitor neuvěřitelně skvělé obrazy. A to opravdu nelžu, za grafiku jakou nám předvádí RCT3 by se nemuselo před dvěma lety stydět lecjaké FPSko. Fakt nářez!!! Ohňostroje osvětlují okolí, střídá se den s nocí a ve všem chodí spousty lidiček. Každý človíček vypadá asi jako simík z prvního dílu The Sims, což při představě, že je jich tam třeba 1000 nezní vůbec špatně že??? A co teprve stínování, když se zastavíte na jednom místě a necháte si zrychlit čas, uvidíte jak se stíny atrakcí natahují dokud není úplná tma a jakmile se rozdení už to jede nanovo. Stejně parádní je i voda a občas se mi zdá, že objekty, které pozorujete odrazem ve vodě vypadají lépe jak při normálním pohledu. Na tom, že kamerou si můžete pohybovat jak chcete není sice nic nového, avšak proč se nezmínit.Hardwarové nároky také nejsou nijak přehnané, vlastně stačí taková GeForce FX5600, 512 RAM s 2Ghz CPU a můžete jet na plné detaily v 1024x768. Pokud máte RAMek 256 tak na to ani nemyslete, jak už to v poslední době bývá i tato hra je na paměti o něco náročnější než na ostatní komponenty. Je však pravda, že i když si zapnete poloviční detaily o nic moc nepřijdete.

Já osobně mám s poutí spojené i vyřvané nekvalitní reproduktory, hrajícími songy z rádií. A tak ani v RCT 3 co by správném simulátoru prostě nesmí muzika chybět. Ke každé postavené atrakci jde přiřadit jedna píseň. Kromě těch od autorů si můžete importovat hudbu dle vlastních představ za předpokladu, že ji máte ve formátu wma.

Ještě než zakončím tuto recenzi chtěl bych trochu odůvodnit proč jsem dal hodnocení, které si můžete přečíst dole. Důvod je jednoduchý. Když jsem hrál původní RCT hrozně mě to bavilo a stále tam bylo něco zábavného, tu hru jsem hrál snad i půl roku po té co jsem jí dostal a ani to nebylo naposledy. Na RCT3 už Chris Sawyer prakticky nepracoval a je to vidět, ona stylovost a chytlavost všech jeho her jsou úspěchy k nesmrtelnosti. Bohužel tohle vše RCT 3 chybí a myslím si, že ačkoli je to veskrze kvalitní strategie za půl roku si na ní ani nevzpomeneme. Já sám si asi radši zahraji původní hru...