Kolik let uběhlo od posledního dílka nesoucí šlechtické označení Quake? Ani radši nepočítat... Co je ale hlavní, že další díl je konečně u nás plný šťávy a voňavého omastku. Trpělivost přináší růže a zda z Quake čtyřky za tu dobu vykvetl bodlák nebo chrysantema (jej, jak já miluju přírodu) se dozvíte v následující recenzi (...a bazalka, tulipán, ječmen, oves,...).
Zpátky ke StroggůmMoment, ještě jste tam něco zapomněli... Ať už zapomněli nebo ne, myslím, že už není žádnou novinkou navázání příběhu Quaka 4 na jeho o dva stupně nižšího soudruha. Quake
avšak ne za všechno. Již po spuštění úvodní scény by mělo být kde komu jasné, že se nejedná o dětskou adventuru ala Garfield a že se hra nechlubí na krabici s logem, na kterým je velkým písmem zobrazeno číslo 17+, jen tak pro nic za nic. Jmenujete se Matthew Kane a jste jako jeden z mnoha vyslán na dobití planety obývající kyborgskou rasou Stroggů. Pokud jste viděli film Hvězdná pěchota (1997), měla by vám scéna letících lodí na planetu za doprovodu střel ze...ehm, zadní ladní partie brouků (vystřelovali jakési energetické výboje, které se ukázali jako dobrá zbraň na ničení nepřátelských lodí) povědomá. Id Software se někdy dříve zmínil, že jeho plánem v Quake 4 je vytvořit hráči (bezpodmínečně po několika minutách hraní) iluzi o probíhající válce, 
do které je vpuštěn. Takřka do pěti minut od započetí hry se ocitáte tváří v tvář krvelačné válce, která mezi lidskou rasou a Stroggy panuje a pokračuje vlastně až do úplného konce. Za celou dobu hraní okusíte hony na Stroggy jak jednotlivě, tak v několika členném teamu (nechci nic dopředu prozrazovat, ale povětšinou jediný, kdo z každého týmu zbude, budete jen vy, všichni chcípaj jak na běžícím páse...), okusíte si jízdu v tančíku, zastřílíte si s kulometným vozítkem a vyzkoušíte si i jaké to je chodit s několika tunovým mechem. Pestrost singlplayeru Q4 je vyčnívající, ale např. ve srovnání s Half-Life 2 je poměrně chudčí. I tak se jedná o velmi dobrou část hry a určitě se při ní nebudete nudit (zvlášť při nočních pařbách). Fantazii si tvůrci rozhodně meze nekladli, což poznáte na vlastní oči i na bulvy někoho jiného.
Multiquake
Jako druhá strana mince by se dal s nadsázkou považovat multiplayer Quake 4. Mnoho lidí čekalo naprostý úpadek, ale opak je až překvapující pravdou. Tvůrci věděli, že systém a celková souhra multiplayeru Q3:A je jedním z nejlepších na světě. Dobrou správnou pro mnohé fanoušky série jistě bude, že čtyřka běží v podstatě stejném duchu, jako její mladší bratříček. Rychlost pohybu, jump-pady, power-upy, rocket-jumpy, atp., všechny tyhle a mnohé další maličkosti z předchozího dílu zde setrvaly, byť s menšími úpravami. Možná, že Multiplayer Q4 nepřichází s ničím nikterak revolučním, avšak alespoň zachovává dobrou a dlouhodobě odzkoušenou hratelnost. Začneme mapami. Těch je tedy podstatně méně než v Q3:A, dali by se spočítat na prstech jedné ruky a ještě jedné a dvou dalších (je jich něco pod 20). Ze starých známých je zde taktéž několik předělaných, jako např. Over The Edge, Xaero Gravity nebo The Longest Day. Upřímně řečeno, člověk by jich čekal možná o něco málo víc, zvlášť těch menších pro málo hráčů. Velkou peckou do očí je absence bótů. Jednoduše řečeno, bóty zde nenajde a zřejmě si na ně budete muset určitou dobu počkat (bóti by měli vycházet vždy v nových verzí, tak jako např. u hry Counter Strike). Dalším nářezem je nemožnost zoomovat s jinou zbraní, než je k tomu určená, což je jen SmartGun (po zoomu se z lehkého kulometu stává zajímavě účinná sniperka) a Railgun. Taktéž kvanta skinů jako byly Orb, Xaero, Bone atp. už jsou jen vzpomínkou. Možná, že se někdy v budoucnu dočkáme módu, ve kterém budou některé skiny a mapy z Q3 předělány do podstatně energetičtější čtyřky. Jinak aby MP nevypadal jako šedošedá myš, je zde spousta drobných maličkostí, která budí údiv a respekt. Tak třeba teleporty. Nejen že jimi zde vcuku letu prosvištět, ale všechny střely jimi jednoduše prolítnou s vámi (rakety, granáty,...). Celkově se hraje MP velmi slušně, což za těch několik hodin hraní s kamarády mohu v klidu konstatovat:). Pokud jste dříve hráli trojku, tak prakticky umíte hrát i následující díl. Pokud vás trojka bavila, je velká šance, že vás bude bavit i čtyřka.
Je jich poměrně dost, je s nimi sranda a na Stroggy celkem platí. Některé z nich se vám v Singlu časem upgradnou (jednou za čas k vám někdo přijde a jednoduše vám ji vylepší), takže pak poberete víc nábojů do zásobníku, nebo budete moci zoomovat atp. Spousta zbraní přechází či funguje velmi podobně jak v Q3:A s vyjímkou Blastra, Smartgunu, Nailgunu a Dark Metter Gunnu. Co se týče nábojů, na střední obtížnost jich je poměrně dost. Pokud se vždy po každé zdařené oběti několikrát neujišťujete střelbou zda ještě náhodou nemrká, pak si s nimi hravě vystačíte.
Gauntlet – Stará známá cirkulárka z Q3:A. Opět unlimited ammo, vzhled dostal mírné úpravy, avšak pořád pekelně účinná, sic jen s útokem na blízko. S kotoučovkou si zařežete bohužel pouze v Multiplayeru.
Blaster – Namísto s Guntlet si v singlplayeru zastřílíte s pistolkou Blaster, kterou vlastníte již od prvních chvil. Zbraň je to celkem hbitá, avšak účinnost už malinko pokulhává. Hold aspoň, že se dá na ni nasadit baterka. Pokud držíte střelbu zhruba 2 vteřiny, vystřelíte o trochu větší modrou kouli než obvykle:).
Smartgun – Takovej Machinegunu z trojky. Možná, že skalním příznivcům bude chybět vesele se rotující pohon, avšak věřte, že s touhle zbraní vydržíte až do konce singlplayerové hry, neboť je to spolu s Blastrem jediná zbraň, na kterou lze mít připevněnou baterku:). Začínáte s místem v zásobníků na 40 nábojů a po upgradu jich pobere až 80, umí zazoomovat a co se týče kadence ve srovnání s účinností a dostřelem, Smartgun si vede ve všech třech oblastech velmi obstojně. Jedinou výtku vidím v trošku „neuhlazeném“ zvuku výstřelu, ze kterému mohou někomu po chvilce třeštit uši.
Shotgun – To už by musel být Carmack švadlenou, aby vynechal tradiční Brokárnu. Účinnost je projímadlová, dostřel čůrající - prostě klasika. Zpočátku chodíte s klasickou pumpárnou se zásobníkem o osmi nábojích a později přejdete na automatiku o deseti. Zbraň se kterou jde dohrát takřka celou hru.
Hyperblaster – Tradiční plazmagun v Quake 4 nahradil Hyperblaster, jde však prakticky o jednu a tu samou zbraň. Můžete se těšit na rychlopalnou plazmovku, která si celkem dobře poradí s většinou Stroggovských zástupců. Po upgradu pojme až 60 nábojů, což je sice pěkné, ale s municí to je místy hodně bídné, takže šetřete.
Granade Luncher – Abych popravdě přiznal, tahle zbraň mě v Q4 hodně překvapila. Je smrtelně účinná, dostřel dlouhý, dostupná už po pár chvilkách hraní, o náboje taktéž není dvakrát nouze a i nabíjení na tom není nikterak špatně (zásobník pojme 8 nábojů). Navíc je jak dělaná do úzkých uliček s hordou nepřátel, kde není čas na přemýšlení. Hodí se na bose i na otravné zmetky, co pořád běhají za vámi. Hlavně bacha na odrážející granáty...
Nail Gun – Sám kutil Tim by záviděl výkonnost této zbraně. Oproti Quake 3: Team Areně, kde byl Nail Gun jakási účinnější varianta brokárny, zde funguje na principu rychlopalné zbraně. Účinnost je o něco málo vyšší než u Smartgunu, základní zásobník vezme 50 hřebíků, upgradlý dvojnásobek a navíc dokáže i zazoomovat. A jako bonus můžete čekat odrážející se náboje od stěn, která ubírají všemu kolem vás i vám.
Rocket Luncher – Lhal bych kdybych tvrdil, že jsem se netěšil na RL v novém. Naštěstí, vše se vydařilo a tak je rakeťák znovu jednou z nejmastnějších věcí ve hře. Jeho všestranné využití je k věci, hodí se od dobývání bosů až po hromadnou likvidaci dotěrné havěti, i když na ty je mnohdy možná škoda plýtvat munici. Po upgradu se vám místo zoomu objeví před vámi zelenej puntik, který následně po vystřelení pronásleduje raketa (nejde v MP).
Rail gun – Procházející paprsek ala Railgun se oproti dřívějším dílům moc nezměnil. Někoho možná na kolena dostane počet nábojů v zásobníku, který se blíží ke třem a po upgradu se alespoň zvýší na pět. Zoom je zde samozřejmostí a zachovalá účinnost také (hodí se ale spíše na likvidování slabších příšer, které otravují a jdou lehce sundat).
Lighting Gun – Energetická zbraň Lighting Gun dostala ve čtvrtém dílu docela grády. Nejenže pěkně vypadá, ale hlavně se dobře používá, především na slabé, či středně silné enemies. Elektrický paprsek vystřelený z Lighting Gunu oběť chvilkově ochromuje, takže se dá pak snadně killnout.
Dark Matter Gun – Wtf?! Kde je BFG? Dark Matter Gun mu sprostě vyškrábnul flek. Avšak přiznejme si, BFG bylo v trojce až přehnaně silné, vzhledem k tomu, že jeho destruktivita v kombinaci s dobrou kadencí tvořila neskutečnou sílu zbraně. Pochopitelně DMG je taktéž extra silný, ale funguje už na tak trochu odlišném principu. Ze zbraně se vystřelí taková zmenšenina černé díry, která se pak pomalu pohybuje kupředu. Po nárazu zničí (nebo alespoň zraní) v určitém okruhu vše nač si přijde. Dle mého názoru se jedná o velmi zajímavou zbraň, která svoji funkci plní na výbornou.
Pokud se na hry nedíváte se zavřenýma očima, zajisté budete souhlasit s tvrzením, že 
téměř co vytknout, ale jak jsou na tom enemies? Stroggové se na nás šklebí od začátku až do konce, byť většinou poslední úsměv, který si zapamatují, je ten Matthew Kanea:). Nemá cenu to nějak ohmatávat, příšery působí velmi realisticky, budí strach a sílu a některé i sem tam přemýšlí. Jen tak namátkou, pokud si vzpomínáte na postavu Gladiátora z Quaka 2, tak ten dle mého zde patří k tomu nejhezčímu, co se nám za celou tu cestu postaví před nás. Ten je schopen na vás útočit několika různými útoky a ať dělá co dělá, je to pastva pro oči. To vše, co jsem zde vypsal, by ale nebyla ta pravá šťáva bez pořádného ozvučení, které musí patřičně dolaďovat atmosféru. Zvukový doprovod je celkem vydařený, až na pár výjimek, jako je např. již zmiňovaný zvuk střelby Smartgunu, který docela bije do uší. Jinak je hudba opravdu vydařená, tajemná jak noc a ve hře hraje svoji roli perfektně. Žádný klon Dooma 3 tedy Quake 4 rozhodně není.
Na závěr by to chtělo nějakou definici. V poslední době se v herním průmyslu doslova roztrhl pytel s dobrými hrami a Quake 4 se zaslouženě řadí mezi jednu z nich. Vypiplanému Sci-fi prostředí (výrazně hezčí oproti Doomovi 3) a realistickému ozvučením podlehne i hodně silná nátura. Příšery, zbraně, prostředí a celková atmosféra, to vše působí opravdu velmi věrohodně a díky nezkažené hratelnosti se hraní stává skutečnou zábavou. Singlplayer přinesl co jsme si přáli, Multiplayer nezklamal a myslím, že se v tomto směru máme do budoucna ještě hodně co těšit (bóti, mapy, módy, atd.). Duch hry byl zachovám na jedničku a jen těžko by jsme hledali lepšího nástupce, než se k nám právě řítí rychlostí Railganu na obrazovky... Id, Raven, Activision, děkujem...
PS: Jen tak pro zajímavost, na Quake 4 zle použít ten samý trik jako u Dooma 3 (návod najdete ZDE), takže pokud vaše sestava není aktuální nadupaná kraksna, nebo pokud si chcete jen zlepšit nahrávání levelů, či zvýšit hranici detailů, tak tento trik rozhodně stojí za zkoušku (mj. adresář s hrou pak bude mít něco okolo 7gb, takže to chce trochu zvážit :)
