V dílnách Codemasters se dokutil nový díl závodní série Race Driver a po nepříliš úspěšném Colinu Dirtovi přichází Grid. Přinášíme vám rozuzlení, jak moc se závodní placka vyvedla. Hráli jsem konečně plnou verzi a je načase porovnat, kdo je opravdovým králem silnic.

V Gridu najdeme zde spoustu kvalitních vozů, za které by se nemuseli stydět ani přední sběratelé aut. Obejít se však musíme bez tuningu. Vozy se dají koupit pouze jako kompletně předělané a bohužel i lak a karosérie už jsou upraveny na určitý standard a nemůžete ho změnit. Zapomeňte na pečlivě skládaná auta z konkurenčního NFS, kde se můžete zabývat i nejmenšími grafickými detaily. Grid v tomto ohledu lehce pokulhává. Lakýrníci a mechanici mě opravdu moc nepotěšili.

Máme za sebou výběr či nákup vozu a je načase vyrazit na trať. Ty jsou zde převedeny velice věrně, některé vám přijdou i povědomé. Zde se nesetkáme s šílenou jízdou kolem 400km/h a nárazy do policejních zátarasů. Grid jsou legální a čestné závody. Najdeme zde okruhy, dlouhé tratě a sem tam se pustíme i do driftů. Cestou jsme povzbuzováni nadšenými fanoušky, kolem tratě.

Grid běží na novém enginu s názvem Neon, který si samozřejmě může dovolit i ty největší grafické vychytávky. Podle dostupných informací je v tomto enginu vyvíjen i druhý díl Operace Flashpoint, což nás samozřejmě těší. Nový engine s postprocesingem, motion blur a dalšími efekty předvádí fantastickou podívanou. Reálně se točící volant, nádherné odlesky od kapoty a poskakující diváci, už to nejsou ty ubohé kulisy kolem tratě. Nyní jsou plně v 3D, poskakující a gestikulující kolem tratě. Máme na výběr z několika možností pohledu. Například: „Já opravdu nemám rád pohled z auta, ale zde jsem si ho zamiloval“. Detailně je vidět jak řidič řadí, točí volantem a když k tomu ještě rozbijete přední sklo, to je panečku jízda.

Se svým plechovým miláčkem je však radno jezdit opatrně. Lehký náraz do před vámi jedoucího soupeře a lak je pryč. O nic lépe na tom nebude vaše světlo či přední kapota. Model ničení je fantastický, někdy budete mít chuť auto rozbít jen proto, abyste se mohli kochat. Nejprve jde dolů lak, poté začínají odpadávat kusy rozbitého plechu a dokonce i sklo se rozbíjí postupně,. Velmi často se stává, že se vám ulomí kolo a to znamená konec. Není žádný refresh a hurá znovu s blikajícím autíčkem na trať. I když je tu jedna možnost jak nepovedenou zatáčku vzít zpět. Po totálním zboření vašeho vozu máte možnost z replaye vrátit se v čase kousek zpět a pustit závod o pár desítek metrů zpátky. Tato možnost je omezena s obtížností, čím vyšší obtížnost tím méně pokusů máte. Největší chybou ve hře je nemožnost ukládat replaye, které někdy opravdu stojí za to. Grid předvádí asi nejvěrnější model ničení, jaký byl v arkádových závodech dosud spatřen.

Malý příklad: „To si to takhle jednou fordím. Ehm! S Aston Martinem se špatně fordí. Inu dobrá. Tak si to pěkně řežu s Astonem do zatáčky v rychlosti okolo 90km/h.“ A co čert nechtěl, už se vedle mě zjevuje soupeř a sprostě naráží do mého drahého vozu. S prudkým smykem a sprostými narážkami na adresu soupeře končím v pneumatikách lemujících okraj zatáčky. „Ejhle!“ Auto škytlo, avšak nenaskočilo, startuji tedy podruhé, motor se probouzí k životu a vyrážím za pomstou. Po pár desítkách metrech s hrůzou zjišťuji dopad kolize. Plechy promačkané, světlo rozbité, lak sedřený, pravé zrcátko chybí a auto sebou škube. „Ty šmejde“ první slova, která ze mě vypadla při pohledu na mého miláčka. Po nabrání rychlosti zhruba 120km/h se však autu najednou chtělo kupředu, sešlápl jsem pedál až úplně k podlaze. Dlouhá rovina, poté vytřeštěný pohled na monitor, prudká zatáčka, kapičky potu na čele, adrenalin se rozlévající po celém těle, srdce až v krku a prudké sešlápnutí brzdy. Kola byla v mžiku zablokována a mokrá vozovka mě žene přímo proti zdi, rána a auto je na odpis. Závod skončil.

Pokud bych měl hodnotit pouze model ničení, neváhal bych dát za 100%, bohužel tento článek hru popisuje jako celek a tudíž to není možné.

Co se týče možností, tak máme na výběr ze singleplayeru a multiplayeru. Singleplayer samozřejmě nabízí tradiční kariéru a nebo rychlé závodění. Menu je pěkné, jednoduché a hlavně přehledné. Snadno se v něm hledají potřebné informace. Kariéra je stejná jako vždy. Vyhrajete pár závodů, poté získáte stáj, sponzory atd. Rychlý závod podle mého názoru nemá cenu nijak popisovat. Největším neštěstím celého singleplayeru je však stereotypní pocit, který nastává po několikahodinovém hraní. Tento problém nejlépe vyřešila závodní série Granturismo, která vám vždy nabídne širokou škálu možností a to i když si myslíte, že už nemá co nabídnout. Jelikož Granturismo není PC titulem a zřejmě ani nikdy nebude, tak v tomto ohledu je Grid nejlepší závodní simulace pro PC, kterou si můžete pořídit.

Jak jsem upozornil, stereotyp kampaně zde rozhodně je, ale Grid si ponechal v rukávu ještě jeden trumf a tím je multiplayer. Zde se opravdu vyřádíte. Každý závod, je jedinečný, jelikož pokaždé jedete s jinými jezdci a teprve zde se ukáže, kdo je opravdovým mistrem silnic. Pokud si multiplayer zahrajete, tak zjistíte, že v celkovém hodnocení by se mohla ještě tři procenta přičíst.