Po čtyřech letech se vrací legenda žánru v novém prostředí a nové podobě. Od dob prvního Far Cry se toho na poli her hodně změnilo. Grafika je o několik stupňů dále, i když jsme si v době hraní Far Cry říkali, že lepší už to být nemůže. Nemění se však pouze hry, ale i hráči a jejich přístup k hrám. Hráči už chtějí pořádnou akci, ale nejde jen o to pouze zběsile běhat po ostrově a střílet mutanty. Chtějí příběh s pořádnou zápletkou a dějovými zvraty. Řekněme si na rovinu, že hra bez pořádného příběhu má pramalou šanci se dnes uchytit. Často se tvrdí, že pokračování úspěšných her nedokáží navázat na úspěch svého předchůdce. I tuto teorii však vyvrátila série Metal Gear Solid. Dost však bylo filozofování.

Při instalaci Far Cry 2 jsem měl poněkud smíšené pocity, jelikož první Far Cry byla první hrou na mém PC. V hlavě se mi začali převíjet jednotlivé výjevy z hraní a já už se nemohl dočkat až druhý díl konečně spustím.

Druhý díl se potýkal se závažným problémem již od počátku svého vývoje. Crytek po dokončení původního titulu s překvapením od série upustil a začal pracovat na zcela novém projektu (série Crysis). Ubisoft však viděl ve Far Cry stále dobrou investici, a tak převzal práva a začal pracovat na novém pokračování. Dlouho se šuškalo o tom, že Ubisoft nedokáže stvořit něco tak vynikajícího jako Crytek. Všem, ale vyrazil dech první trailer, který odhalil kde se hra bude odehrávat. V traileru se zcela nečekaně objevila Afrika. Od té doby se hra stala jedním z hlavních objektů milionů hráčů po celém světě.

Nevídaný rozruch vyvolal engine na kterém hra běží. Engine dostal název Dunia a mnoho lidí ho považuje za vrchol momentálních grafických možností. Zde si dovolím nesouhlasit, jelikož věřím, že Cryengine 2 (série Crysis) zdaleka nepředvedl hranice svých možností. Přesto se ale vývojáři z Ubisoftu rozhodně nemají za co stydět, jelikož Dunia je fantastická a grafické zpracování Afriky a jednotlivých lokací je skvělé. Stále jsou tu sice tuny nepřátel, kteří vypadají stejně, ale to rozhodně vývojářům nebudeme mít za zlé.

Postavy mají ve hře vážně skvělou a velmi detailně propracovanou mimiku a dokáží se tvářit velice reálně, podle jejich momentálního stavu či nálady. Jejich pohyby se téměř neliší od těch skutečných až na určité chyby, kterým se budeme věnovat dále v článku.

Největší parádu dělají voda a oheň. Když vypustíte plamenometem řádnou dávku ohně do podrostu okamžitě vzplane a začne se šířit. Zde je vidět další silný aspekt a tím je fyzika. Oheň se šíří pomocí větru v některých situacích je opravdu třeba dávat dobrý pozor abyste v ohnivé pasti nezůstali lapeni. Oheň je nezadržitelný živel a brzy uchvátí i nejbližší stromy. Stromy opravdu mohou shořet kompletně celé a zůstane po nich jen několik zčernalých větví. Pokud se však po určité době vrátíte s údivem zjistíte, že strom má opět bohatou, zelenou korunu a větve opět dorostlé. S vodou si zde tolik srandy neužijete. Vypadá skvostně to ano, ale pouze na hladině. Poté co se ponoříte hlouběji nevidíte nic než příšernou tmu, která vám pohled hodně zkazí.

Jelikož Afrika je poměrně rozlehlá, nemůžeme stále jen chodit po vlastních nohou. Ve hře však není problém sehnat dopravní prostředek. Tím nejběžnějším jsou samozřejmě vozidla. Ve hře jich je poměrně hodně, ale typově se autoři moc nepředvedli. Od obyčejných osobních aut přes klasické terénní džípy až po pomalé, ale odolné náklaďáky nebo rychlé, ale snadno zničitelné buginy. Vaše auto na cestách v terénu a pouštních silnicích dostává poměrně dost zabrat i bez toho, že po něm každou chvilku střílí patroly. Po několika dobře mířených ranách od vašich nepřátel se vám začne zpod kapoty valit hustý, černý dým. V takovém případě je nezbytné vylézt z vozu a opravit způsobené škody. Přijdeme k autu zepředu (buginy mají motor vzadu), otevřeme kapotu a pustíme se do opravy. Samotná oprava je vedlejší povedený prvek, kdy vaše postava vytáhne golu a problém doslova utáhne. Motor je během několika okamžiků opraven a vyrážíme dále. Zajímavý prvek říkáte si když to vidíte poprvé, podruhé nebo potřetí, jelikož se tato situace ve hře vyskytuje často, už vám tato vychytávka opravdu začne výrazně lézt na nervy. Pokud vám nebude stačit silnice, tak jsou ve hře k dispozici i lodě. Jsou velmi dobré pro přepravu hlavně vnitrozemí. Poslední a zřejmě nejhorším dopravním prostředkem je rogalo. Mě osobně létání s ním nevyhovuje, ovládání je velice těžkopádné a brzy se ocitnete na zemi.

V rozlehlé africe se však snadno ztratíte, a tak není nad to mít po ruce mapu a GPS navigaci. Map máme k dispozici více druhů např. mapu velkou kde máme zakresleny hlavní body v zóně. Poté je také k dispozici mapa podrobná, která přibližuje danou lokaci. Na mapě najdete všechna důležitá místa včetně vašich úkolů. Výbornou možností jak si odpočinout od lineárního postupu hrou je na chvilku si zahrát na lovce pokladů. Vedle mapy máme zajímavé zařízení, které jsem pojmenoval lokátor diamantů. Diamant je poměrně důležité získávat, jelikož se ve hře využívají jako platidlo. Za nalezené diamanty je možné nakupovat nové zbraně a že je ve hře slušný arzenál (o něm už za chvilku).

Občas se při jízdě krajinou stane, že vedle mapy na lokátoru začně blikat zelená dioda. V takovém případě vylezeme z vozu a otáčíme se dokud dioda nezačne pouze svítit, teď už si můžete být jisti, že v tomto směru se kufřík nachází. Bohužel často se stává, že se nachází na nějakém nepřístupném místě a ani já sám jsem mnohokrát nepřišel na to, jak daný kufr vyzvednout. Na mapě jsou však vyznačena i místa vašich cílů, ať už povinných či ne. Nepovinné mise je dobré dělat už z toho důvodu, že výrazně prodlouží jiank velice krátkou herní dobu. Přesto i nepovinné mise začnou být repetitivní a nudné. Po čase zjistíte, že se neustále opakují tři stejné úkoly. Zabít cíl, ukrást mapu a zničit jedoucí konvoj. Cesta k úkolům je zdlouhavá a tak autoři alespoň do afriky umístili autobusové zastávky. Stačí nastoupit na daný spoj a po krátkém loadu se objevíte v dané lokaci. Taková doprava by se mi líbila i v reálném životě, jelikož zde za ní neplatíte ani korunu (diamant).

Bohužel hra není bez chyb. Pokud jde o nepřátele jsou přímo tupý, a to doslova. Pokud právě projíždíte kolem nich, kolikrát si vás ani nevšimnou, většinou pouze stojí a nevšímají si vás. Pravda někdy na vás vystřelí, ale většinou pozdě. Často se problém střelby nepřátel projevuje i v přímých soubojích. Vy stojíte pár metrů od vojáka a on vás ne a ne trefit. Tohle je naprosto neslýchané. Hra se však neobešla i bez grafických bugů. Vojákům často zůstávají ruce ve zdi, nebo i jiné předměty z jejich výbavy.

Na hře mě zpočátku fascinovala jedna věc. Pokud jste byli raněni, mohli jste si kulku například vyříznout z ruky, či vyplivnout vymlácené zuby. Později se však tento faktor stal rutinní záležitostí a spíše vás začne zdržovat. Stejně je na tom i povinnost brát prášky proti malárii. Po určité době se vám obrazovka začne kývat, vy začnete hůře dýchat a musíte si vzít prášek, nebo po určité době zemřete.

Tvůrci, již oznámili že chystají třetí pokračování, které by se opět mělo odehrávat v africe. Doufejme, že se vyvarují chyb druhého dílu, který ten první zdaleka nepřekonal. Pokud autoři ponechají engine Dunia a vylepší příšernou inteligenci vojáků, mohl by se třetí díl stát jednou z nejlepších her posledních let. Doufejme, že se z chyb poučí a příště se dočkáme toho, co tu mělo být již minulý rok.