V herním průmyslu se párkrát za čas objeví hra/série, která vás natolik zaujme, že se jí bez okolků rádi přizpůsobíte. Vezmete si volno, upgradujete herní mašinu, nebo dokonce pořídíte úplně novou platformu. Druhý díl série Gears of War byl pro mne právě ten poslední případ, na jeho vydání jsem se s radostí připravil koupí nové konzole, protože první díl mne natolik bavil a zaujal, že jsem si dvojku v den vydání prostě nemohl nechat ujít. Ještě nepřišel den, kdy bych tohoto rozhodnutí litoval a s vydáním posledního, třetího dílu si do škatulky důvodů, proč je dobré mít X360, můžu přidat další honosný řádek. Gears of War 3 je konečně tu, naleštěnější, brutálnější a lepší, než kdy předtím. Dvoumilionové předprodeje překročily i ta nejdivočejší očekávání, první recenze devítkami a desítkami nešetřily a vůbec to všechno davové šílenství a hype vypadá strašně fantasticky. Jak je to ale doopravdy?
Předem bych chtěl zmínit fakt (a zanadávat si), že u nás v ČR hra vychází s lokalizovanými texty. Popravdě jsem se to dozvěděl krátce před vydáním hry a byl jsem pořádně skeptický. Vždyť zatím žádný kus této franchise, ať už se jedná o hry, knihy nebo komiksy, u nás přeložen nebyl a právě z tohoto důvodu to považuji za dost nelogický krok. Zvlášť, pokud se jedná o závěr trilogie. Podle ohlasů hráčů to dopadlo přesně tak, jak jsem se obával a překlad svou neohrabaností mnohde připomíná výstup z Google translatoru. Byl jsem tak neskutečně šťastný, když mi na prahu dveří přistála limitovaná edice v angličtině.
Příběhově je mezi druhým a třetím dílem dost viditelný časový skok, téměř dva roky. Že se za tu dobu pro koalici hodně změnilo, dokazuje úvodní video, příhodně nazvané „Previously in Gears“. Já jsem se však rozhodl vám nabídnout trochu podrobnější sondu do dění předcházející aktuálnímu dílu. Ve hře se objevuje několik nových důležitých postav a spousta odkazů na události, které nejsou nikde ve hře vysvětleny, tak snad vám naše exklusivní příběhové preview trochu pomůže.
Samotnou hru začínáte na palubě letadlové lodi CNV Sovereign téměř rok po událostech poslední knihy. Koalice již formálně neexistuje, část její populace žije naprosto odděleně v Kashkurské pevnosti Anvil Gate a hlavní náplní práce většiny posádky Sovereignu jsou opravy lodi a „farmářství“. To vše se však v okamžiku mění. Hned na začátku kampaně se vrací pohřešovaný předseda bývalé vlády Richard Prescott a loď je napadena lambenty všech možných druhů. Prescott s sebou pro Marcuse přináší disk s nahrávkou jeho otce, kterého všichni celá léta považovali za mrtvého a který nyní tvrdí, že nalezl cestu, jak se s lambenty vypořádat jednou pro vždy. Vaším úkolem v Gears of War 3 bude tedy nalezení Adama Fenixe, ale to už všichni víte. Hra vás hned od začátku hází do víru akce, tak jak se na Gears of War patří a průchod příběhu dává prakticky jen v krátkých momentech ticha.
Příběhová kampaň se délkou drží standartu dnešní doby a dokončíte ji za nějakých těch deset hodin čistého času na normální obtížnost. Hned v menu si ale můžete všimnout neaktivní položky s alternativní kampaní, která bude dostupná později jako DLC. Její obsah zatím není znám, osobně doufám v něco z Vectesu, a pokud přinese dalších cirka 5 hodin singleplayeru, nebudeme se vůbec zlobit. Další možností, jak si zážitek prodloužit a rozšířit (kromě vyšší obtížnosti) je i kooperativní režim pro celkem čtyři hráče a arkádový mód kampaně, ve kterém hrajete o nejvyšší skóre. V základní kampani, která je více než důstojným vyvrcholením příběhu předchozích dvou dílů, zavítáte tentokrát daleko častěji na povrch planety, než do jejích hlubin. Jde o dost podstatnou změnu, která velkou měrou mění chvílemi takřka klaustrofobickou atmosféru předchozích her.
Ruku v ruce s touto změnou jde i posun v grafice hry. Základem je sice stále starý dobrý Unreal Engine 3, ale tvůrci tentokrát zapracovali na kvalitě osvětlení, většině textur, post efektech a především mimice hlavních postav. Herní hrdinové tentokrát vypadají tak nějak lidštěji, třeba Cole se změnil takřka k nepoznání. Hra vypadá celkově opravdu krásně, samozřejmě v rámci možností konzole X360, ale i tak by GoW3 graficky strčilo většinu dnešní herní produkce do kapsy, bez ohledu na platformu. Dabing hlavních postav se drží kvalit předchozího dílu a díky přírůstku nových postav se můžeme například těšit i ze známého hlasu Claudie Black, kterou určitě všichni znáte například z Dragon Age: Origins jako Morrigan, nebo ze série Uncharted jako Chloe. V GoW3 jí připadla role Samanthy Byrne a opět se jedná o perfektní práci, stejně jako v případě Ice-T a Griffina. Soundtrack hry obsahuje většinu již známých (a fungujících) instrumentálních melodií, které perfektně podbarvují náladu a atmosféru hry.
Ta by se leckdy dala doslova krájet. Hry rozhodně nešetří grandiózními gesty, ať už jde o epické bitvy se starými i novými protivníky (těch je vcelku dost) všech možných druhů a především velikostí, nebo emocionálně vypjaté okamžiky, které vás leckdy pořádně usadí. Pokud vám u smutných okamžiků předchozího dílu bylo tak trochu do breku, připravte si na trojku maxi-balení Kleenexů, protože Gears of War 3 občas hraje na city silněji, než lecjaký hollywoodský doják a uprostřed všeho toho testerovu a bratrství to prostě funguje. Těch pár humorných a někdy až směšných okamžiků nedokáže zcela smazat fakt, že příběh GoW3 je z větší části tragický, plný zoufalství, neustále unikající naděje a ani samotný konec hry na to není o moc lépe. I tak ale nebudete vůbec rádi, až bude po všem. Neustálé slovní přestřelky mezi hlavními hrdiny a občasné náhledy do jejich virtuálních duší vám totiž dávají pocit silné familiarity s postavami a jejich osudy a od toho se těžko odchází.
Nedílnou součástí série a pro většinu hráčů tím hlavním aspektem GoW her, je multiplayer. Už předchozí díl obsahoval spoustu různých módů a map, které ještě doplňovala pozdější DLC. Tvůrci GoW3 zašli ještě dál – stávající mody všelijak vylepšili a navrch přidali ještě několik nových. Vypíchnout bych chtěl především mód Beast, který představuje opak oblíbeného Horde. Vy a vaši spoluhráči se v něm ujmete role locustí hordy a vaším cílem je eliminace všeho lidského v celkem dvanácti vlnách se stupňující se obtížností.
To by samo o sobě nebylo až tak originální, co ovšem originální je, je výběr možných kreatur, jejichž role se můžete ujmout. Od dvou druhů tickerů, přes různé drony a boomery, až po ultimátního berserkera, slepou a prakticky nezničitelnou locustí samici. Přihoďte k tomu ještě corpsery, wretche atd. a máte základní představu o variabilitě toho módu. Ke všem druhům monster samozřejmě nemáte přístup hned od začátku, stejně jako k dostatečným financím, které si musíte poctivě vybojovat. Z vlastní zkušenosti musím říct, že pokud chytnete dobrý tým, je Beast na vyšší obtížnosti královská zábava. Dva a více berserkerů na mapě v pozdějších vlnách rozpoutávají krásně chaotický a brutální tanec smrti. Zbývá ještě zmínit, že oponenty v tomto módu vám nebudou jen obyčejní Stranded nebo Gears, ale i stupňující se počet hrdinů známých ze singlu, takže si to v kůži řadového drona můžete klidně rozdat s Anyou nebo Marcusem.
Ne úplně zbrusu novým, ale podstatně vylepšeným modem je Horde ve verzi 2,0. Opět jde v základu o klasiku, kdy musí hráči odolávat stále těžším a početnějším vlnám nepřátel, ovšem v případě druhé verze s několika zpestřeními. Vln je tentokrát celých 50, z nichž každá desátá je tzv. „Boss wave“, ve které na vás nalétávají Reaveři, země se třese pod nohama dvou a více berserkerů, Brumaků, nebo si to rozdáte s lambentními Gunkery. Objevují se i různé Challenge vlny, ve kterých dostanete konkrétní úkol, po jehož splnění si tým připíše nějaké ty dolary navíc. Ty potom využije při stavbě rozličných prvků na mapě, což je právě to hlavní vylepšení Horde.
Na každé mapě je několik stanovišť, kolem kterých můžete po postavení command postu stavět různé druhy opevnění, věží, automatických střílet nebo návnad. Od každého existuje několik druhů, lišících se výdrží a cenou a v začátcích se na příliš nezmůžete - i kdybyste na ně finančně dosáhli, nebudete mít jak. Vaše osobní investice do jednotlivých druhů vylepšení se totiž během jednotlivých her sčítají a uchovávají na vašem profilu. Úrovně vylepšení odemykáte až postupně a ty nejvyšší od vás vyžadují slušnou dávku časové investice do hry. Krásně to zpestřuje variabilitu jednotlivých matchů v Horde. Do týmu totiž můžete občas dostat člověka, který je schopen stavět věci, o kterých se vám zatím ani nesnilo a křivka zábavy stoupá strmě vzhůru. Další novinkou, tentokrát v klasickém módu Versus je Capture the Leader, což navzdory podobnosti názvu není doslovná variace na CTF. Jeden z hráčů se v tomto módu zhostí role vůdce, který kromě jiných schopností zná přesnou pozici nepřátel bez ohledu na viditelnost. Nepřátelský tým se pak snaží vůdce zajmout a udržet po určitou dobu potřebnou k vítězství. Kromě toho jsou zde všechny klasické módy jako Team Deathmatch, Warzone, King of the Hill atd. Když to vezmu kolem a kolem, tak neznám snad žádnou jinou hru, která by v multiplayer přinášela takové množství možností a variací… a to jsme se ještě nedostali k dalšímu aspektu MP.
Že je multiplayer Gears of War 3 zábavný a trvanlivý je už snad jasné. Jeho trvanlivost však ještě rozšiřuje široké portfolio čítající snad stovky odemykatelných předmětů a ocenění, čítající kromě samozřejmostí, jako jsou postavy a skiny pro zbraně, také medaile a stužky za splnění určitých speciálních podmínek. Samotné stužky jsou drobnost, medaile však působí jako slušný ego-boost, neboť se jedna vámi vybraná zobrazuje všem vedle vašeho jména. Ostatní hráči pak alespoň trochu vědí, co od vás očekávat. Odemykat můžete i mutatory pro vámi vytvořené multiplayerové matche. PCčkářům by se asi protočily panenky při pohledu na horu zakoupitelného obsahu, mimo velká DLC, která budou minimálně čtyři (což je taky dost). Opět se ale jedná veskrze o drobnosti (skiny zbraní atd.), jejichž absence ve vašem arzenálu vás nijak neomezuje, ale jako možnost trochu se odlišit od davu fungují.
Na Gears of War 3 jsem se opravdu těšil a hra mne rozhodně nezklamala. Druhý díl byl skvělý a trojka k jeho základům přihodila ještě spoustu dalších super věcí, které do hry krásně sednou. Máme zde silný příběh, který se v akčních hrách normálně nevidí, zábavnou a variabilní hratelnost, level design šitý na míru potřebám hry, audiovizuální pozlátko, které ždíme platformu na maximum a výborný multiplayer s mamutí životností. Já nevím jak vy, ale myslím, že víc už si toho přát snad ani nelze.
