Recenzování MMO titulů krátce po jejich spuštění je ta nejnevděčnější forma herní novinařiny, jaká existuje a to z mnoha důvodů. Předně je velká část informací v článku obsažených relevantní jen krátkou dobu, týká se to prakticky všeho – od bugů, množství (nedostatku) určitého obsahu, přes vybalancování postav, až po celkový dojem ze hry. „Online herní zážitek se může po dobu hraní měnit.“, píše u spousty multiplayerových titulů… a koneckonců jsou MMORPG díky své real-time koncepci také tou nejnávykovější formou videoherní zábavy a je prostě otrava trávit hodiny jejich popisem, zatímco byste je mohli nerušeně hrát. Tedy pokud zrovna neprobíhá údržba a patchování serverů, jako právě teď. V sobotu. Kolem poledne.

Na Star Wars: The Old Republic (SWTOR) se čekalo dlouho, opravdu dlouho a projekt podle odhadů stál více, než kterákoliv jiná hra historie. To už samo o sobě generuje určitou úroveň očekávání, ale přihoďte do mixu studio Bioware, tvůrce fantastických sérií jako Mass Effect, Dragon Age a hry Jade Empire, a výsledkem prostě musí být naprosto špičkový titul. Hype kolem SWTOR byl opravdu masivní, na ničem se nešetřilo. CGI trailery lepší, než první dvě epizody Star Wars dohromady, zprávy o neskutečném množství namluveného textu, luxusní sběratelská edice, herní klient o velikosti kolem 25GB, příslib epických vesmírných bitev atd. Ani po vydání jásání v tiskových zprávách neutuchá - zápis do Guinessovy knihy rekordů, nejlepší MMO lunch, nejrychleji rostoucí MMO – nezúčastněnému pozorovateli by se mohlo zdát, že SWTOR je opravdovou bombou, které se nic nevyrovná. Během těch necelých 250 hodin, které jsem zatím ve Staré Republice strávil, jsem se však poměrně často cítil zklamán, občas podveden a někdy dokonce i mučen, ale pojďme na to od začátku.

SWTOR je v podstatě koncipován jako osm různých her, kde každé základní povolání má vlastní unikátní dějovou linku a vlastní herní mechanismy. Po opuštění startovní planety (dvě pro každou stranu) má poté hráč na výběr ze dvou pokročilých povolání pro každé základní a získá tím přístup i ke dvěma unikátním talentovým stromům dovedností a jednomu sdílenému pro každé základní povolání. Jednoduchou matematikou tak dostaneme šestnáct „dospělých“ povolání, mezi něž je rozprostřeno celkem 40 talentových specializací. Variabilita – zaručena. Do samotného vyprávění příběhu vložilo studio Bioware hodně ze svých zavedených značek, do očí bije hlavně systém rozhovorů, který je prakticky identický s tím z Mass Effectu. Všechny rozhovory s NPC, včetně droidů a všelijakých mimozemských ras, jsou kompletně namluveny a vůbec do produkční kvality muselo natéct spousta peněz. Na poměry MMO se jedná o nevídanou věc. Kvalitativně si ne všechny linie jsou rovny. Hlavně za rytíře Jedi si někteří stěžovali na strnulý výraz hlavního hrdiny a spoustu „nudného dobra“. Na druhou stranu zase za mužského pašeráka strávíte občas více času extrahováním sama sebe z různých žen, než vlastním questováním. Je jen na vás, co vám přesně sedne, ale vězte, že výběr pohlaví má na vyprávění příběhu větší dopad, než výběr rasy. Lehkou příchuť nelinearity hře dodává systém Dark/Light bodů, které získáváte za rozhodnutí při rozhovorech. Akumulací těchto bodů poté postupujete po jednotlivých rancích, které vám zajišťují např. přístup k různým předmětům a jejich používání. Nikdy tak neuvidíte světlého Jedi s červeným nebo oranžovým mečem a naopak, Sithům jsou zapovězeny třeba modré a zelené krystaly.

Aby bylo při postupu příběhem možné navodit ten správný pocit kvalitní single-player zábavy, je-li to váš styl, existuje ve hře pro každé povolání celkem šest společníků, což jsou NPC, které s vámi cestují, pomáhají vám v boji, rozvíjíte s nimi vztahy (ano, o romanci nás vývojáří neochudili) a nakonec na nich stojí i celý systém craftingu. Je totiž naprosto nemyslitelné, aby válečník řádu Sithů běhal po louce a sbíral bylinky do medpacků – tuto práci za vás přebírají právě společníci. V jednom momentě můžete mít u sebe aktivního jen jednoho, zbytek je vám k dispozici pro různé mise, ze kterých získáváte suroviny, a právě výrobu rozličných předmětů, ať už jsou to zmíněné medpacky nebo modifikace pro vaši výstroj a výzbroj. Je trochu škoda, že se tvůrcům tak úplně nepovedlo craftovací skilly vybalancovat a některé jsou nepoměrně užitečnější než jiné a dávají hráčům, kteří jimi disponují pořádnou výhodu.

Ostatně vybalancovanost hry v některých ohledech obecně dost skomírá a jsme svědky věcí, které musely být jasně vidět už při rozsáhlém betatestingu, který vydání hry předcházel, ale stejně se do finální verze dostaly a odstraňují se jen velmi, velmi pomalu. Při výběru povolání tak musí být člověk pořádně opatrný a předem si zjistit, co hraní daného povolání obnáší. Mohli jsme tak při launchi vidět spoustu bojových povolání, hlavně Sentinelů/Marauderů (válečníci s dvěma světelnými meči), od kterých se hráči postupně přesunovali k výrazně méně náročným povoláním. Duo lightsaberů sice vypadá skvěle, ale herně se jedná o snad nejintenzivnější povolání a ne každého baví rotovat při PvP přes 20 skillů, když jiné povolání dosáhne podobného (spíš lepšího) výsledku se čtyřmi klávesami. Nebral bych to jako nějaký strašný zápor, ale je třeba se na to připravit. SWTOR se takovými rozdíly mezi jednotlivými třídami povolání totiž přímo hemží. Uvidíme ale, co přinese budoucnost. Za pár dní například vyjde patch, který rapidně sníží efektivitu dvou zrcadlených povolání na obou stranách barikády. Je těžko pochopitelné, že si Bioware během betatestingu nevšimlo, že jedna z pokročilých tříd oplývá schopností naprosto zlikvidovat téměř kohokoliv během cirka pěti sekund. No, lépe pozdě, než nikdy.

Důraz na příběhový zážitek se Bioware vyvedl na jedničku a prakticky se na maximální level můžete dostat bez jakékoliv interakce s ostatními hráči. Byla by to ale škoda, když se vám jako vedlejší úkoly nabízí spousta náročných heroických misí pro maximálně čtyři hráče a postupně se můžete zapojovat i do tzv. Flashpointů, což jsou vlastně také skupinové instance, které ale někdy mají i vlastní příběh a vývoj a pokud toužíte po jinak nezískatelném vybavení, jsou přesně pro vás. O krok výše jsou operace pro max. 16 hráčů. Ve hře jich zatím moc není (slovy „dvě“), ale přibývají prakticky s každým větším patchem a Bioware pro ně má prý naplánovanou velkou budoucnost. Aby také ne, když skupinové instance na Hard a Nightmare obtížnost plus PvP areny (Warzone) tvoří celý end-game kontent hry a hráče je u hry třeba udržet za každou cenu.

Pokud PvE není pro vás, nabízí SWTOR i dostatek PvP vyžití, včetně speciálních sad PvP vybavení. Základem je silně propagované Open World PvP, které sice není tak epické, jak nám bylo slíbeno, ale ve hře je a postupnými opravami a balancováním se dostává na přijatelnou úroveň. Uzavřenejší jsou Warzones, čili vlastně 8v8 areny, do kterých vstupujete buď s náhodou partou, nebo s až třemi kamarády. Momentálně jsou sice jen tři, ale rozdílné jsou až až. Setkáme se tak s arenou na principu Assault (obránci vs. útočníci) na palubě vesmírné lodi, zabíráním a obranou útočných věží (King of the Hill) a Star Wars variací na americký fotbal zvanou Huttball. V prvních dvou se setkáte vždy jen s bojovníky z druhé strany barikády, Huttball můžete klidně hrát Imp vs. Imp. S PvP je spojený Valor systém (víceméně PvP level) a také získávání ocenění, za které si pořizujete vybavení s PvP spojené. To samé (kromě Valor) poté najdete i v PvE, včetně denních a týdenních úkolů.

Vcelku zklamáním jsou vesmírné souboje. Kdo čekal volný pohyb ve třech rozměrech a boj ve stylu Freelancer, má smůlu. Vaše loď (pro každé povolání jiná) má předem určenou trasu, ze které můžete uhýbat jen v rámci obrazovky. Nejedná se úplně o propadák, ale osobně mě to nedokázalo udržet příliš dlouho. I tak se ale jedná o legitimní způsob získávání kreditů, zkušenosti a také ocenění, za které si pak vylepšujete loď speciálním a jinak nesehnatelným vybavením. Prakticky cokoliv, ať už pro vás, vaše společníky nebo loď, také nakoupíte na Galactic Trade Network, což je obdoba aukčního domu pro prakticky celou galaxii a pro mnoho řemesel i skoro jediný způsob obživy.

Problémy s vyvážeností jednotlivých povolání a řemesel již byly zmíněny, ale ve SWTOR rozhodně narazíte na mnohem více problémů. Klasický pocit, že developeři každým patchem více věcí pokazí než opraví, se dostavuje i zde. Hra vás někdy doslova vykopne při vstupu do warzone, při použití Force Leap se občas propadnete do země, nebo hra rovnou celá spadne. Často se také děje, že vaše postava vykonává animaci požadované ability, ale protivníkovi přitom nic neděláte. Ability se aktivují pozdě, vůbec, nebo se v průběhu samy přeruší… no, prostě k vzteku a pláči. Na opravách se prý pracuje, ale člověku, který se s tímto potýkal již v betě, je jasné, že to jen tak opraveno nebude. Občas jsou bugy úsměvné, jako třeba nazí společníci v rozhovorech, většinou se ale jedná o věci, které rapidně snižují fun faktor hry.

Technická stránka hry, bugy stranou, také není z nejlepších, což by se dalo omluvit snahou vývojářů o maximální snímkovou frekvenci i na postarších strojích. Když vám ale pod stolem vrní čtyřjádro přetaktované přes 4GHz, s náloží paměti a přetaktovanou grafickou kartou, je těžké omluvit propady FPS mimo frekventované lokace u hry s grafikou, která leckdy vypadá i tři roky stará. O zónách, kde se najednou řeže klidně sto lidí raději nemluvit. Bioware sice prý pilně pracuje na opravách, ale s některými i vysloveně high-end konfiguracemi můžete mít problémy a to se po měsících betatestů těžko omlouvá.

Star Wars: The Old Republic je úžasná jízda, jak pro příznivce MMO scény, tak i pro lidi, kterým u online titulů chyběl důraz na propracovaný příběh. Sice se nevyhnete vycpávkovým úkolům typu: „Zabij 30 těch a posbírej dvacet kusů toho a toho.“, ale to už k žánru prostě patří. Ať už je vaší doménou PvE nebo PvP, u novinky od Bioware se rozhodně nudit nebudete a nebýt množství zbytečných a do očí bijích bugů, které se s hrou táhnou již od bety, neváhal bych ji hodnotit mnohem výše. Hra se nesnaží být za každou cenu originální, i tak se v MMORPG žánru jedná o tolik potřebnou evoluci, navíc zasazenou v atraktivním světě Star Wars. Jen na okraj ještě poznamenám, že původní Galaxies a World of Warcraft jsem příliš dlouho nehrál a proto s nimi SWTOR nehodlám srovnávat.