Byla to taková normální dovolená v tropech. Bikiny, žhnoucí písek, vrtění boků do rytmu muziky, průzračná mořská voda. A pak najednou procitnutí – připoután v kleci na vás prská šílenec nebývalých rozměrů. Far Cry 3 si rozhodně nebere servítky. Kdo prošel minulými díly, patrně bude sám překvapen, kolik adrenalinu vpustí do žil jen samotný úvodní únik z ležení psychopata Vaase. Pro nezasvěcené - to je ten pankáč, který se z vás ze všech ubisofťáckých billboardů snaží vyzvědět tu zapeklitou definici šílenství. Ať už na ní přijdete nebo ne, věřte, že to bude slušná jízda protkaná zahradničením nebo třeba lovem divoké zvěře.

Jste vrženi na obří ostrov. Nic nového ve světě Far Cry. Tentokrát se ale tvůrcům povedlo dát tomuhle prostředí smysl. Ve dvojce to bylo všechno moc krásné – drandit po prašných komunikacích sem tam, občas splnit nějakou vedlejší misi, ale do příběhu to moc nezapadalo. Letos Ubisoft tenhle problém poměrně zdárně odstranil. A nejspíš k tomu pomohla vedlejší série Assassin’s Creed. Možná jste si toho všimli, možná ne, ale trojka nejkolosálnějších sérií tohohle francouzského molochu se začíná sama sobě designově podobat jako nové seaty s oktávkami. Kromě dvou zmíněných k nim připočtěte ještě nový Splinter Cell, kde se šplh a pohyby Sama Fishera začínají nápadně shodovat s těmi Eziovými, neřkuli Connorovými.

Už jen gameplay nového Far Cry. Odkrýváte mapu za pomoci dekódování radiových věží, jež využívá Vaas k udržování kontroly nad ostrovem. Lov zvěře. Zde mi byl sympatičtější než v Assassin’s Creed, jelikož se divoká prasátka dala hezky pěkně odpravit na dálku samopalem. Ale to jenom, protože jsem líný klást pasti. Sbírat se dá všelicos – mám teď na mysli hlavně různé barvy květinek, ze kterých pak lze připravit buď medikament anebo různé podpůrné směsi. Celý skill systém, jehož je trhání rostlinek jen malou částí, musíme vyzdvihnout do nebes.

Krásně totiž využívá Jasonovy nezralosti co se bojového nasazení týče. Je to fotograf a žádný velký nebojsa. Jenže to všechno se musí postupem času změnit. Do popředí se tedy dere psychická obroda hlavního hrdiny a mě tahle situace ulpívá v hlavě stejně tak jako morální transfer v letním překvapení Spec Ops: The Line. Troufám si ale tvrdit, že Far Cry 3 to zase tolik „nehrotí.“ Stejně je ale mezi těmi všemi ostřílenými muskulózními archetypy videoherních hrdinů fajn vidět a ovládat člověka, který se všechno učí tak nějak „za pochodu.“

Jason Brody utekl z Vaasova kempu, čímž se pro ostrovní domorodce stal jakýmsi mytickým polobohem. Ještě nikdy nikomu se to nepovedlo, a tak si teď Jasona právem vydržují. Jenže on se musí pustit do strastiplného pátrání po svých kamarádech a sourozencích, kteří takové štěstí neměli. V zajetí je drží jeden z nejlépe zpracovaných videoherních záporáků posledních let. Vaas. Tohohle šílence si zapamatujete hned při jeho prvním výstupu na tak dlouho, že se ani nedivím, proč se v následujících několika misích ani neukáže.

Navíc na ostrově lze neustále něco dělat. Zmizely snad všechny rušivé elementy z dvojky a zbyla jen čirá a nespoutaná zábava, kterou ostrov poskytuje dost a dost. Vedlejší mise se možná začnou po čase opakovat, ale to vyřešíte snadno: prostě se chvíli zaměříte zase na hlavní příběhovou linii. Díky tomu variabilita hry stoupá velmi vysoko. Trojka totiž parádně balancuje mezi všemi již zíměnými hlavními tituly, které Ubisoft momentálně produkuje. Funguje jako mix ve volném světě, kde si můžete dělat, co se vám zlíbí.

Samozřejmostí je výběr stylu, kterým danou misi splníte. Pokud si to hra neurčí sama, tak můžete rozpoutat s nepřáteli přestřelku nebývalých rozměrů, anebo to všechno pěkně uhrát potichu a nedat o sobě příliš vědět. Obojí lze, a mezi obojím jde docela slušně přebíhat. Kromě toho AI nepřátel pracuje na velice obstojné úrovni, což mimo jiné dovoluje vodit si je po mapě házením kamenů do míst, kam potřebujete, když zrovna musíte strážné odlákat. Kromě AI chválíme i propracovanou grafiku, kterou se povedlo slušně optimalizovat, takže si přijdou na své i majitelé lehce korodujícího železa.

Své místo ve Far Cry 3 si nárokuje taky multiplayer. Tady ale kazí veškerý dojem hlavně sám Ubisoft, který své servery přehltil MineCraftem natolik, že pro Far Cry 3 už nezbylo místo a hráči se tak v posledních dnech připojovali jen se značnými obtížemi. Dobře viditelní jsou přátelé z uPlay – tj. ze služby, která se patrně bude chtít v dohledné době vklínit mezi Steam a Origin, což tedy rozhodně jako plus nevnímáme. Další moloch si nárokuje exkluzivitu pro svá díla. To aby si hráč začal pomalu vyčleňovat samostatnou složku jen na distributorské manažery, pomocí nichž se bude do her připojovat. Hlavně aby nás za pár let nepřekvapil třeba Comgad, který bude přes svůj exkluzivní widget distribuovat Simulátor vysokozdvižného vozíku.

Ačkoli multiplayer nepatří k hlavní devíze hry, vede si docela obstojně. Větší důraz bychom kladli na levelování, ale jinak, když se na serveru sejde dobrá parta lidí, třeba v módu Domination – je o co stát. Podstata tohoto módu tkví v obsazování soupeřových stanovišť. Ty jsou zřetelně označené na mapě a většinou se můžete vsadit, že v jejich blízkosti číhá nějaký trpělivý camper a čeká, až se mu zjevíte v hledí. Kromě toho si můžete společně s přáteli střhnout kooperaci, která se příběhově odehrává před událostmi v klasickém singleplayeru.

Se všemi možnostmi, které Far Cry 3 nabízí, snad ani nelze na hru nahlížet jako na špatnou. Na ostrově si užijete neuvěřitelnou dávku zábavy, která v mnohém dokonce předčí stájového kolegu Assassin’s Creed, byť si od něj propůjčuje na FPS záležitost docela dost prvků. Hra nenudí a oprostila se od chyb, které nasekala před lety dvojka. Hlavní hrdina je o mnoho zajímavější persóna, která se navíc ještě v průběhu hry mění z ufňukaného měšťáčka na tvrdého a zarputilého bojovníka. A dost možná vám taky ostrov konečně sdělí tu bájnou definici šílenství.