Zvířecích hrdinů na poli počítačových a konzolových her je bezesporu obrovské množství. Co se konkrétněji týče zrovna Soňáckých klaďasů, máme na výběr z takových potvor jako je Lombax z Ratcheta a Clanka nebo méně známé zvíře bandicoot z Crasha Bandicoota (ano, opravdu existuje). Mezi ty více slavnější zvířecí charaktery se po trilogii Sly Cooper z Playstation 2 řadí i stejně pojmenovaný mýval s jeho bandou. To bylo ale na PS2. Čtvrtý díl na PS3 se potvrdil, až když vyšla kolekce všech třech her v HD rozlišení, kde jste si mohli v menu kliknout na záhadný teaser s velkým otazníkem. Pár měsíců uběhlo a ejhle, už si čtete recenzi. Sly Cooper s jeho partou se tedy vrací v plné parádě se snahou se znovu vrátit na vrchní příčky v žánru. Povede se mu to?

Při zapínání hry si všimnete několika málo detailů, které vás nejspíše překvapí. Tím hlavním je však změna vývojářského studia, které hru vytvořilo. V případě tohoto dílu Sony nezapřáhlo původní vývojáře ze Sucker Punch, kteří jen tak mimochodem teď mají plno práce se sérii inFamous, nýbrž lidi ze studia Sanzaru Games. Pokud je vám název tohoto studia povědomý, není to nic překvapivého. Sanzaru Games totiž vytvořil právě už zmiňovanou HD kolekci, která se setkala s velice dobrým hodnocením. Nebyl proto důvod dávat takovou pro hráče známou sérii do rukou někoho jiného, tito vývojáři už ukázali jak to se Slyem umí v minulosti.

Třetí díl Slye Coopera příběhově ukončil vše, co se dalo. Parta sice ještě stihla nabrat pár členů navíc, ale hlavní trio bylo, je a bude stále základ. Máme tu samotného hlavního hrdinu Slye Coopera, zlodějského mývala se stejně založenými rodinnými kořeny, většinou nasazeného právě do terénu. Druhým členem bandy je želvák Bentley, mozek všech operací a akcí, ve kterých se kdy Slyův gang podílel. A posledním základním členem je hroch Murray, člen s největší silou a svaly, které používá více než cokoliv jiného. Každý se jednoduše naprosto dokonale doplňuje a společně tvoří nezastavitelné trio. Pokud bychom měli mluvit o ostatních důležitých postavách série, za zmínku určitě stojí Carmelita a Penelope. Právě díky těchto dvou se příběh ve čtvrtém Slovi rozvine tak jak má.

Jak jsem řekl, po třetím díle se příběh víceméně uzavřel, přičemž každý se vydal jinou cestou. Sly začal předstírat amnestii, aby mohl být s detektivkou Carmelitou, Murray se stal profesionálním závodníkem a Bentley s Penelope se dále věnovali vývoji různých vynálezů. Posledním takovým společným vynálezem byl stroj času. V tom se ale začali dít divné věci. Penelope se začala pohřešovat a co je horší, kniha Thieves Racoones plná všech tajemství rodiny Cooperů po staletí stará začala mizet. Z ničeho nic mizeli písmena, slova a i celé řádky čím dál tím rychleji a s tím se něco muselo udělat. Bentley proto svolal zpět jejich starý tým a vydali se hledat příčinu do samotné minulosti.

Ovšem ještě než tak lze učinit, stroj času vytvořený Bentleyem lze zprovoznit jen s nějakým předmětem z cílené doby. První artefakt se podařilo získat z doby feudálního Japonska, a to je také první lokace, kam se jako parta podíváme zjistit, co že se to vůbec děje.

Tímto sledem událostí příběh začíná a hráč se dostává k hraní. Hned ze začátku musím říct následující - pokud jste hráli jakýkoli minulý díl, budete se cítit jako doma. Princip takového menšího sandboxu v této sérii totiž i nadále zůstává a vy si za celou dobu hry projdete celkem šest různě velkých lokací plných sběratelských předmětů, stráží, ukrytých cest a misí. V každém městě máte samozřejmě i váš vlastní úkryt, kde si následně vybíráte postavu k hraní (o tom později) a další často důležité věci pro postup příběhem. Je tu také možnost se vracet do období, které už jste přešli, pro posbírání nějakých těch pokladů a flašek schovaných po celém městě. Stejně tak si lze v každém úkrytu kupovat vylepšení bojových pohybů pro celou partu.

A protože se v každé lokaci nacházíme v jiné době, setkáme se také se spoustou předků Slye Coopera, kteří budou krásně doplňovat specifické prostředí daného místa a doby. Když jste ku příkladu na takovém divokém západě, Slyův předek je kovboj s možností střílet ze zbraně. Pokud jste ale zase ve feudálním Japonsku, Slův předek dokáže provádět ninjovské techniky, které by nikdo jiný nedokázal. Stejný případ je i s ostatními. Každý člen gangu má své specifické komba, pohyby a schopnosti, které budeme využívat v různě zaměřených misích. Bohužel, hlavní pozornost se i přesto dává Slyovi a jeho předkům, hraní za takového Murrayeho nebo Bentleyeho je pokaždé vyloženě otrava, která se musí nějak přetrpět. Tito dva neumí šplhat a bojový systém (pokud se tak dá nazývat) není v této hře také žádná sláva. Musíte vždy hledat různé trampolíny nebo plachty, abyste se dostali na nějaké vyšší místo. Dá se říct, že mapa je pokaždé přizpůsobena výhradně pro Cooperovic rodinku, tzn. je zde spousta tyčí na lezené a lan.

Mise už jsou sami o sobě na tom o něco lépe. Jsou dobře navrženy pro postavu, za kterou je vám určeno hrát, a nudit byste se při nich neměli. Různorodě se střídají herní mechanismy a prostředí, každá postava zde dostane svůj prostor se vším všudy a ani tak moc nevyčnívá jakási nadřazenost Cooperů. Za bentleyho si většinou zahrajeme v příležitosti nabourání se do nějakého počítače či bezpečnostního systému a Murrayho… no, pokud bychom museli pobít spousty nepřátel, on je ten, koho se ujmeme. Slyovi předci také skvěle v misích využívají své přednosti a speciality. Takový Tennesie Kid Cooper z divokého západu si dobře osvojil rychlé zamiřování známé z Red Dead Redemption nebo slidování po kolejích ala Ratchet a Clank. A věřte mi, že v každé misi spojené s touto postavou se zmíněné schopnosti objeví minimálně jednou. Na konci každého období nás také čeká takový větší boss v podobě hlavního padoucha dané lokace. Tyto typy soubojů se také řadí mezi to zábavnější, co můžete ve čtvrtém Slyovi okusit.

Co si budeme povídat, tento díl se po grafické stránce neřadí mezi žádnou špičku. Spíše se jedná o příjemně malovaný animovaný špiónský film, který spíše osloví mladší publikum. Původně jsem si také myslel, že se tento Sly bude moct dát přirovnat k takovému Ratchet and Clankovi: Crack in Time, ale spletl jsem se. Sly Cooper: Thieves in Time je spíše zábavou pro vaše ratolesti, kteří nehledají jakoukoli velkou výzvu při hraní, a i když se to nezdá, Ratchet and Clank je naprosto odlišná hra, a to i přes stejný žánr. Obě to jsou nicméně plošinovky.

Poslední důležitou věcí pro zdejší hráče je kompletní česká lokalizace v podobě českého dabingu. Hlavní asi je, že se lokalizace povedla. Není to sice jako anglický originál, ale jak jsem říkal, je to hra pro mladší publikum, takže se nějaké nedostatky v podobě nesedícího hlasu k postavě nebo k chybám v mluvě dají snadno odpustit.

Pokud jste fanoušek série či žánru nebo pokud má hru hrát mladší hráč, v obojím případě můžu hru jen a pouze doporučit. Dabing je určitě velké plus a stejně tak i dodržení tradice nastolených staršími díly. Pokud se ovšem řadíte mezi regulérní blázny se závislostí na hry, nový Sly Cooper není pro vás zrovna to pravé ořechově. Není zde absolutně žádná výzva a hra po krátkém čase začne tím pádem více a více nudit. V porovnání s už zmíněným Ratchetem a Clankam se jedná o nebe a dudy. Číselné hodnocení tím pádem tentokrát berte jako orientační, hlavní totiž je do jaké skupiny z těchto výše vypsaných patříte a podle toho byste si také měli k tomuto hodnocení, buď body přidat, a nebo ubrat.