Co se psaní článků týče, mám jen jednu zásadu - nikdy nestrávit psaním recenze delší dobu, než jsem strávil vlastním hraním hry. Poslední roky je to čím dál těžší a odtučňovací kůra herní doby se dotkla i nejnovějších Gears of War, které se dají bez větších problémů dohrát za jedno odpoledne a to prostě není dost. Proč začínám zápory hned na začátku? Celkový nedostatek obsahu a rozkouskovanost herního zážitku ve srovnání s předchozími hrami, byly u Judgment evidentní po prvních pár minutách a pokud jste se opět těšili na hru se silným příběhem a velkolepou atmosférou, budete zklamáni. Můžete namítnout, že Gears of War jsou hlavně o multiplayeru a já řeknu, že nemáte pravdu. Existence knih (poslední The Slab, který držím v ruce, má přes 600 stránek) a komiksů, které vylpňují místa mezi jednotlivými hrami dokazují příběhové zaměření série a kvalitní multiplayer je "pouze" masivní přidanou hodnotou.
V nejnovějším počinu z herní série Gears of War se stejně, jako v té knižní, vracíme prakticky na začátek. Studia Epic a People Can Fly nám sice pořád ještě neukážou E day nebo dokonce Pendulum Wars (obě tahle období bych opravdu chtěl někdy vidět), ale i tak se jedná o prequel k první hře s dostatečným odstupem, důkazem budiž fakt, že Marcuse Phoenixe uslyšíte přes vysílačku ještě co by vojáka v aktivní službě, takže k E day nemůže být daleko (údajně zhruba měsíc). Co se hratelných postav v kampani týče, budeme se letos muset bez něj a Doma obejít, vývojáři nám servírují příběh jednotky Kilo, která stojí před improvizovaným tribunálem a většina příběhu sestává z výpovědí jednotlivých členů. Kromě Bairda a Colea máme tu čest s kadetkou Onyx Guard Sofií Hendrik a vojákem bývalé UIR Garronem Padukem. Z dvojice nováčků stojí za zmíňku především Paduk, Sofie nesahá předchozím ženským protagonistkám ani po kotníky. Zato s Padukem si kromě kampaně Judgment projdete i přídavek ke trojce zvaný Aftermath, který si budete muset nejdříve odemknout určitým počtem hvězd získaných v kampaní.
Možná teď nechápete, o čem je řeč. Judgment se totiž hraje skoro jako automatová arkádovka se scoreboardy. Pryč jsou dlouhé epické mise, nahradily je krátké několikaminutové úseky, na jejichž konci se prostě přesunete na určené místo, stisknete tlačítko a už vám vyjíždějí statistiky. Hvězdy získáváte bojem, tečka. Jejich rychlejší zisk si můžete zajistit hraním tzv. "declassified" misí, které vám třeba určí, jaké zbraně můžete používat, nebo že daný úsek musíte dokončit třeba do čtyř minut. Ano, i takto krátké (některé i kratší) jsou mise v Judgment. Hvězdy vám poté odemykají různé bonusy pro multiplayer. Některé si ale stejně budete muset zakoupit za reálné peníze.
Multiplayer celkově prošel dost podstatnými změnami. Počet map je... překvapivý a polovina z nich je navíc pouze pro mód Overrun, který v Judgment slaví premiéru a je to také jediné místo, kde vám bude umožněno hrát za Locusty. V podstatě se jedná o klasický Assault. Beast se možná dočkáme jako součásti DLC, stejně jako poprav - ty by alespoň měly být zdarma. Zatím si tedy, s výjimkou Overrun budete muset vystačit s COG vs COG multiplayerem. Další novinkou je klasický Free-for-all deathmatch, nic nového pod sluncem. Mód Horde také prošel podstatnými změnami. Hratelnost multiplayeru je celkově rychlejší a pokud to s hrou myslíte vážně, rozhodně neprošvihněte tradiční Season Pass a modlete se, aby si vývojáři s přidáváním dalších map a modů pospíšili. Do hry se také vmáčkly balíčky zrychlující získávání zkušeností a ne, nepíšu o dalším díle Call of Duty.
Technicky jsme zhruba na stejné úrovni jako u předchozího dílu, což není vůbec na škodu. Hra vypadá, zní a hraje se, vzhledem k možnostem sedm let staré konzole, pořád skvěle. Propady FPS zde sice jsou, ale pouze výjimečně a hře příliš neškodí. Té škodí něco úplně jiného. Jako spin-off série Judgment vcelku funguje, i když to prostě není ono a skoro to vypadá, že se studio řídilo mottem: "To se dodělá!" Hru ovšem recenzuji teď a ne za dva měsíce a nezbývá mi, než si klasicky zanadávat na dnešní DLC módu, kdy jsme nuceni si koupit torzo hry za plnou cenu a modlit se, že nás zbytek nevyjde na tu samou částku. Gears of War: Judgment je nadprůměrná a zábavná hra, ale jsou to zatím nejhorší Gears of War. Není to jen o délce a stylu kampaně, kdy přídavek Aftermath je atmosféričtější a pro mne osobně zábavnější než hlavní kampaň, je to i o osekání multiplayeru a nárůstu věcí, které si nijak neodemknete, ale musíte si je dokoupit. Na metacritic se v současnosti hodnocení hry hráči kolébá kolem padesátky a kdybych nemusel zachovávat alespoň špetku objektivnosti, vcelku rád bych i souhlasil.
