Není žádnou novinkou, že se japonský anime seriál Naruto snaží v posledních letech prokousat také do herního průmyslu, když se mu v jeho televizní podobě, tak neskutečně daří. Abychom řekli pravdu, daří se mu i v tom našem odvětví. Pokud vynecháme méně podstatné díly ještě z PS2 a PSP, série Ultimate Ninja Storm alespoň kvalitní je a to už vývojáři z CyberConnect 2 zvládli celkem tři krát obhájit. Minulý díl Generations, na který jsme mimo jiné také psali recenzi, byl o něco horší než jeho předchůdci, naopak se mu ale nedala odepřít jedna věc. Skvěle dokázal vyplnit mezeru mezi druhým a novým třetím dílem, který vyšel na začátku března tohoto roku. Na první pohled zde změn příliš není, a možná ani na druhý, nebo na třetí. Pár věcí je tu nicméně jinak, pojďme se tedy vrhnout na samotnou recenzi, máme toho ještě hodně před sebou.

Stejně jako předešlé díly, i tento vyžaduje alespoň základní znalost předlohového seriálu. Hra vás sice uvede do dění krátkými filmečky o tom, co se se asi tak v minulosti stalo, ale vysoce doporučuji se podívat na anime nebo si přečíst mangu. Konkrétně tento díl totiž zaujímá dobu, kdy se naplno rozjíždí čtvrtá velká válka ninjů a na jakékoli pokročilé seznamování se s hlavními postavami není v podstatě čas. Příběh ve hře se také sice podobá tomu v manze, ale kvalitou jsou oba na zcela jiné úrovni. Pro nejlepší zážitek z hraní, proto doporučuji dohnat anime, nebo mangu, alespoň ke konání summitu pěti kage. Tam hra více méně začíná. Za celou dobu hraní si projdete celkem deset kapitol, přičemž konec celého příběhu hry končí tam, kde samotné anime i měsíc po vydání není. Což je jedině dobře.

Co se týče mě osobně, já vše, co s gameplayem nemělo nic společného začal přeskakovat jako divý již v první půlce hry. Skutečnost je totiž taková, že se vývojáři až příliš zaměřili na vyprávění, nežli na samotné hraní. Proto se nedivte, když se budete 15 minut dívat na nezáživné cut-sceny a poté nějakých 5 minut hrát. A znovu. Překvapivě nejsem jediný, který má s tímto problém.

Protože je tento díl přímým nástupcem Storm 2, najdeme zde mnoho společných prvků. Ze všeho nejdůležitější je samozřejmě volný pohyb mezi vesnicemi a různými známými lokacemi, který je stejně jako v předešlém díle i zde vyobrazen pomocí cestiček se statickou kamerou. Po cestách budete nacházet různě skryté předměty nebo i peníze, za které si lze poté koupit nějaké to vybavení do boje. Jak už jsem také řekl, ve světě Naruta zuří obrovská válka, proto je také kladen větší důraz na orientaci na mapě. Dobrým příkladem je mise, kdy si můžete vybrat za jakou jednotku hrát v klíčovém momentu války. Mapa se jinak skládá ze všech segmentů, co byly i v minulých dílech + samozřejmě nové lokace a cesty.

Celkem zamrzí až přílišné vázání se na příběh a koridor s ním spojeným. Zatímco v druhém díle to bylo více méně na vás, zda půjdete tam či onam, zde vás hra do příběhových lokací vyloženě nutí a za celou dobu hraní se v centrální vesnici proběhnete jen pár krát ze začátku. Také už nemusíte vyhledávat žádné obchody se zbraněmi a vybavením, po cestě na nějaký souboj nebo příběhovou misi se vždy objeví jakýsi překupník, u kterého vše můžete pořídit. Pokud skončení příběhu si ale můžete celý svět znovu projít, i když tedy nenabízí tolik interakce a zábavy, co v minulém díle.

Prostředí kariéry je ovšem více méně to samé, jaké bylo i dříve. Nemusím snad ani zmiňovat, že lze hrát i za jiné postavy než jen za hlavního Naruta. To jsou vše věci, které v sérii celou dobu byly zaběhlé. Co ale nějaké novější prvky? Poprvé si můžete například zabojovat proti vícero nepřátelům v jednom souboji. Bylo to tak použito například v části, kde bojujete za Sasukeho proti samurajům. Veškeré souboje tohoto typu jsou naštěstí vytvořeny ve větších prostorách, takže se vše děje pěkně přehledně a čistě. Úplnou novinkou je také možnost vybrat si jakýsi režim v souvislosti s důležitým rozhodnutím. Hra vám dá na výběr, zda chcete jít cestou, buďto hrdiny, nebo legendy. Pokud chcete být hrdinou, projdete danou část s menší obtížností a s méně body, pokud chcete být legendou, obtížnost je vyšší, a o to větší zase obdržíte odměnu. Tyto body jsou použity pouze pro odemykání volných slotů pro výzbroj do soubojů. V pozdějších fázích, jakmile už máte všechny čtyři dostupné sloty odemknuté, jsou body využity pro používání zbraní vyšších levelů. Celkově se jedná o dobrý nápad, jen by nebylo na škodu tento systém trošku více vysvětlit v samotné hře. Ze začátku jsem vůbec netušil, o co se jedná. Vývojáři také krásně pospojovali veškeré dění ze všech dílů do tzv. timeline v tomto pokračování. Můžete si znovu projít už dávno zapomenuté souboje, které se udály ještě ze začátku celého Naruta.

Jak jsem již napsal, hra je rozdělena do celkem desíti kapitol, kde se u každé vyskytne nějaký ten hlavní boss fight. Na těch vývojáři opravdu zapracovali, souboje jsou tentokrát různorodější a mnohem akčnější než kdy dříve. Zabojujeme si proti všem ocasým démonům, proti Madarovi nebo i proti Nagatovi s Itachim (ano, opět).

Pomalu ale jistě se z příběhové linky dostáváme k té, na čem celá hra prakticky stojí. Jsou to právě souboje, které v minulosti tak utkvěli v paměti všech hráčů. V případě Storm 3 se sice nedá mluvit o revolučních změnách, ovšem o těch evolučních už částečně ano. Princip a typ soubojů zůstal naprosto stejný, počet postav se zvětšil, stejně tak i počet lokací a druhů duelů. Vývojáři také zakomponovali větší interakci s vámi vybraným týmem prostřednictvím několika nových komb. Snad ze všeho největší změnou je ovšem možnost přejít u vybraných charakterů do tzv. „awakening“ módu (vaše postava se stane silnější na omezenou dobu) kdykoli za zápas. Není to zdaleka u všech postav, ale to je právě to nejlepší. Je to u těch, u kterých taková možnost dává mnohem větší smysl… konečně.

A pokud vás při nejhorším přestanou bavit tyto obyčejné duely, můžete zmáčknutím několika tlačítek přejít do výběru módů, kde si můžete vybrat zápas s náhodně vybranými podmínkami nebo například tournament až s osmi lidmi.

Online režim se dočkal stejného počtu novinek, jako ten offlinový režim v duelech, tzn. takřka nulových. Každý hráč má svoji kartu, na které se objeví informace o jeho výhrách, či prohrách, jeho nick, titul a obrázek, který si sám vybere. Pak už jen vybere herní mód a hurá hledat. Záměrně se vyhýbám slovu hrát, neboť se mi ještě nestalo, že by mě hra dokázala připojit k ostatním hráčům. Je jedno, jestli v místnosti jsou dva lidi z osmi, místnost je plná anebo nedostupná. Jedinou možností zůstává místnosti zakládat. Alespoň já to tak dělal a pár krát jsem si dokonce i zahrál. Ani netušíte, jak jsem byl po dobré půl hodince snažení šťastný.

Toť milé hráčky a hráči je pro dnešek všechno. Naruto Shippuuden Ultimate Ninja Storm 3, jak se hra celým svým názvem jmenuje, se po sečtení všech kladů a záporů řekl bych i nadmíru povedl. Je zde sice pár chybiček, které mi brání dát vyšší hodnocení, ale co, o vyloženě špatnou hru se samozřejmě nejedná. Stačí jen nemít přehnaná očekávání a hru si skěle užijete. Storm 2 ovšem nastavil laťku až příliš vysoko a u mě se tento díl stále řadí mezi nejlepší v sérii, už jen kvůli době dění v seriálu. Uvidíme, jak na tom budou další pokračování... tedy, pokud vůbec nějaká budou. Naruto se podle jeho tvůrce totiž chýlí ke konci.