Je tomu něco přes týden, co jste měli tu možnost poprvé se na našem webu dočíst něčeho více o chystané multiplayerové zběsilosti v internetovém browseru nazvané příhodně Quake Live. Téma pro další článek tedy více jak lákavé, čehož jsem samozřejmě musel ihned využít a jal se tuhle Carmackovu parádičku vyzkoušet do už ke konci loňského roku započatého betatestu. Po nějakém tom měsíci hraní jsem tak schopen vylíčit a podrobně popsat vše, na co se v minulém článku nedostalo.

Historie Quake Live se datuje už od roku 2007, kdy se svět poprvé dozvěděl o fantasmagorických idejích Johna Carmacka, hlavouna id Software (Return to Castle Wolfenstein, Doom, Quake), o převedení osm let staré Quake 3: Areny do internetového prohlížeče. Nic si nenalhávejte, opravdu se to tehdy zdálo přinejmenším ztřeštěné. Postupem času se ale názor projektu přihlížejících podstatně měnil a z tehdejšího nezajímavého Quake Zero se vyloupl Quake Live - velmi nadějný a ambiciózní počin.

Jak už jsem naznačil, nemohl jsem si nechat příležitost otestovat Quake Live ještě před oficiálním vydáním, takže si dovedete představit tu radost po obdržení klíče k betě (tehdy ještě uzavřené) s popřáním pěkného zahrání. Teď už k samotnému Quake Live. Po stažení nepříliš objemného plug-inu pro váš kompatibilní prohlížeč (Firefox od verze 1.5 a Internet Explorer od verze 6) se okamžitě vrhnete na tvorbu vašeho profilu. Jedná se o klasiku, tedy jméno, příjmení, email, nick ve hře, heslo, datum narození a národnost. V druhém kroku se už vrhnete na tvorbu svého charakteru, seznámíte se s ovládáním a nastavíte zbylé potřebnosti. Postav k výběru je ohromné množství, přesněji pak 53. V seznamu naleznete bojovníky všeho druhu, od lidí, lidských koster, mutantů a cybronic humanů až po roboty, reptiloid alieny (taková ohavná ještěrka) nebo třeba gargoyle. Můj výběr padl na cybronic humana Lance Corporala Bena Keela (kratší nebylo ), což je ve zkratce takový šílenec, co zemřel jen kvůli tomu, aby ho mohli vědci pomocí mimozemské biotechnologie, co ukradli, později oživit v podobě lidské válečné zbraně.

Poté jste v další záložce obeznámeni s ovládáním, které je nastavené defaultně na klasickém WASD (pohyb) s využitím CTRL (skrčení), SHIFTu (+ W = tichý krok), mezerníku (skok) a samozřejmě myši (střelba). Třetí záložka vám nabídne možnost dodatečného nastavení například rozlišení, hlasitosti zvuku, barvy a tvaru zaměřovače a možnosti hraní ve fullscreenu, což je naprosto skvělá a od takových to typů her snad i očekávaná funkce, o které více později. Toť vše, jde se hrát!

Pokud jste toho, stejně jako já, v Quake 3: Areně moc nenahráli a po těch letech si toho jak z ovládání, tak z různých vymožeností map hry moc nepamatujete a rádi byste si před hraním paměť jaksi oživili, nemusíte se bát. Jakmile jsem se totiž vrhl na hru, uvítala mě na quakovské poměry sličná trenérka Crash, která vás nejenom s hrou dokonale seznámí, ale posléze se vrhnete i na váš první Quake Live duel! Načež jsem tedy neváhal, sebral shot-gun, health, armor a portálem vyrazil do Combat Areny za Crash (v nejnovějším updatu SPM pro open betu probíhá duel podobně jako v uzavřené betě, ze které zde vycházím). Posledních pár sekund příprav a 10-ti minutová zkouška dovedností může začít. Abyste rozuměli, jedná se o tzv. Skill Placement Match, jehož výsledek bude mít vliv na pozdější vybírání z dostupných serverů, na které dojde řeč. Po uběhnutí 10-ti minutového limitu se vám zobrazí zápasové statistiky a poté se váš účet stane oficiálně aktivní.

Po řádném přihlášení se dostanete na homepage hry, na kterou se od nynějška budete dostávat po každém lognutí se do systému. K nabídce je možnost jak hry offline proti botům anebo opět proti trenérce Crash, zvláště tedy hodné funkci pro vlky samotáře, ačkoli její integrace ve spojení s názvem hry poněkud kontrastuje, tak hry online, na kterou se samozřejmě v několika dalších odstavcích podrobně zaměřím. Na výběr je zhruba ze 100 serverů, z nichž v současné době valná většina svítí nápisem „Waiting For Players“, což je nepřekvapující, když je hráčů na betatestování hry participujících jen několik málo tisíc (v době uzavřené bety to bylo něco kolem patnácti set betatesterů, po spuštění open bety se počet hráčů rapidně zvýšila a servery jsou nacpány k prasknutí). Nemusíte se vůbec obávat z váhání, na jaký se připojit. Systém vše už udělal za vás a tak, jak dopadl váš SPM, servery označil buďto zelenou fajfkou -tzv. A Perfect Match - vašim dovednostem vyhovující nebo stříškou - hrají zde poněkud zdatnější hráči či dvěma stříškami - hrají zde o hodně lepší hráči jak vy nebo obrácenou stříškou - hrají zde trošku horší hráči jak vy anebo bleskem - server není započítáván do celkových statistik, tudíž zde může hrát kdekdo. Nejvhodnější z nich se pak objeví nahoře jako tzv. Best Pick - nejlepší výběr.

Rozhodovat se ale bezpochyby budete při volbě módu, resp. tedy serveru, na kterém se daný mód hraje. Ačkoli minulý článek zmiňoval módy 4, už teď vám můžu prozradit, že celkově jich bude 5. Samozřejmě nebudou chybět typičtí zástupci jako CTF (Capture the Flag), kdy se hráči dvou týmů snaží ukořistit vlajku týmu druhého, TDM (Team Death Match), kdy se hráči dvou týmu navzájem likvidují a FFA (Free for All), tedy pouze jiné označení pro mód Death Match - jednoduše střílíte po všem, co má dvě nohy a kvér v ruce. Zbylými módy jsou CA (Clan Arena), při níž se hráči dvou týmu navzájem střílí jako v módu TDM, ale s tím rozdílem, že se hraje na kola. Kdo z hráčů zůstane jako poslední na živu, jeho tým získá bod. Poslední mód Duel jednoduše spočívá v bitvě 1v1, nic složitého v tom nehledejte; jen vy, váš soupeř a nástrahy mapy.

Výpis serverů si můžete dokonce přizpůsobit vašemu gustu pomocí funkce Customize, díky které lze například vyfiltrovat servery daného módu. Stejně tak vám systém vypíše jen ty servery, na kterých právě hrají vaši přátelé. Vše jde také uložit a po příštím přihlášení se vám vypíšou pouze ty servery, které jste si už dříve vyfiltrovali a nastavení uložili.

Najetím myší na libovolný server se vám zobrazí základní info (mapa, mód, frag limit atp.), po kliknutí na něj na vás vybafne seznam hráčů a jejich aktuální skóre. Pro připojení do hry pak jednoduše kliknete na velké červené tlačítko Play; jak prosté. Záhy nato se začne načítat hra a po řádném připojení na server se objeví úvodní obrazovka znovu s informacemi o módu, mapě atp. Právě teď máte i tu možnost zvolit hraní ve fullscreenu, tedy v režimu celé obrazovky, což je prostě paráda a máte tak příležitost si hraní užít úplně naplno jako s klasickou plnohodnotnou hrou a vlastně ani nevnímáte, že hrajete v internetovém browseru. Hodně potěšující je i to, že v režimu hraní v okně po stisknutí klávesy escape lze jakkoli manipulovat s vším, co se hry netýká (browser, programy, plocha), i přesto jsem fullscreen volil skoro bez výjimky.

Poté už se už konečně můžete věnovat jen a jen zabíjení soupeřů. Jak to chodí v samotné hře, co umí jedntlivé zbraně a k čemu jaký power-up slouží se dozvíte v druhé části tohoto průvodce. Už brzy!