Ukázalo se, že psát o jedné ubisofťácké trilogii a myslet si, že článek sfouknete za jedno odpoledne s prstem v nose, je holá utopie. Avšak jen to potvrzuje, že assassínská myšlenka by se dala rozpitvávat hodiny a hodiny, mohla by se popsat tuna papíru, promluvit tisíce vět. A stejně by ten neskutečně mohutný příběh nemusel skončit. Přidejte k tomu všechno, co jsme nastínili v prvním dílu tohoto článku, a zjistíte, že už chybí jen si pořádně zaspekulovat nad tím, kam by se série mohla ubírat dál.

Opět upozorňuji (a opět upozorňuji, že byste měli mít třetí díl dohraný, protože jinak mě nebudete mít rádi za následující spoiler...), že se vše odvíjí od závěrečné scény třetího dílu, kde Desmond Miles zemře, aby se obětoval, a vypustí lehce vyšinutou bohyni Juno pryč. Zachrání tím lidstvo od svého konce, ovšem patrně ho čeká zotročení. (Já vám říkal už minule, ať to nejdřív dohrajete, pak se nemusíte bát spoilerů!) No nicméně nikdo nedal hráči žádnou volbu, byť se tu tentokrát nabízela víc než kdy jindy. Byť to vypadá, že je se vším amen, stále se dá ještě poměrně dobře v příběhu pokračovat.

Podobně jako se s koncem dvojky okamžitě vyrojily spekulace nad tím, kde by se měl odehrávat třetí díl, se i s koncem trojky spekulátoři vyvalili ven po tisících. Tak proč si taky nepřilít trochu oleje. Kromě toho: příběh nám docela pěkně vykrystalizoval, což znamená, že pšenka teď všem samozvaným spekulátorům pokvete daleko víc než jindy. Ještě předtím než vyšel třetí díl, se na oficiálním fóru Ubisoftu objevilo několik lokací, z nichž jedna se prý nakonec opravdu ve hře objeví. Tvůrci tím pádem ještě víc zamotali hlavu všem svým příznivcům. Mezi zhruba desítkou různých zasazení byla i americká revoluce a kupodivu všichni diskutéři jí téměř sborově přehlédli a raději vynášeli do nebes Egypt.

Nebudeme raději vůbec rozmýšlet, zda nás čeká nový hrdina, nový animus, zkrátka jestli vůbec ještě tvůrci chystají nějakou linii v současnosti/budoucnosti. Prostě nás protentokrát zajímá jen to, kam umístí hlavní příběhovou linii. Proč? Protože to je zábavnější.

Assassín Sofokles

No ne, vážně – dává to smysl asi nejvíc ze všech možných spekulací. Navíc antické Řecko perfektně vyhovuje současnému trendu, který čtyřky v drtivé většině případů staví před celou trilogii, protože veškerý další materiál je už dávno vyčerpaný. To sice není případ AC série, ale tvůrcům by předkristovská doba otevřela širokou škálu nových možností. Zpodobnit demokratické Athény, stát u opravdového zrodu řádu (ne u jeho nedbalého znovuzrození ve trojce), zabojovat si u Thermopyl a jako jediný voják bitvu přežít, odhalit vznik magického jablka Edenu…antická doba zní jako perfektní živná půda pro všechny tyhle události. Skoro se divím, že ji tolik lidí vytrvale opomíjí.

Sedm ran božích plus jedna templářská

Pobíhat po pískem zalité Káhiře a synchronizovat mapu z nosu Sfingy taky nezní vůbec špatně. Vždyť AC Brotherhood koneckonců jedno z bratrstev operuje i v Alexandrii, tak proč ne. Období faraonů by hře slušelo minimálně stejně jako antické Řecko. V alexandrijské knihovně by někdo náhodou mohl objevit svazky hovořící o jablku poznání, a kdyby se tvůrci chtěli hodně předvést, mohli by assassínem udělat některého z faraonů. Ale to už zacházíme příliš daleko. Egypt by hře seděl prakticky ze stejných důvodů jako Antika. Na rozdíl od ní ale severní Afrika evokuje o kousek dál se odehrávajícího Prince of Persia. A to by mohl být problém.

Aby se však dalo na téhle domněnce najít cokoliv pravdivého, nesměl by jí před nedávnem prakticky celou dementovat Alex Hutchinson z Ubisoftu: „Lidi na internetu navrhují úplně nejnudnější možnosti. Druhou světovou válku, Egypt, nebo feudální Japonsko. To jsou jedny z nejhorších lokací pro jakoukoliv AC hru!“ Takže teď už víte, proč do našeho přehledu nezahrneme ani feudální Japonsko, ani druhou světovou válku.

Brazílie jako úmyslná slepá stopa?

Upřímně si neumím představit další AC jen v několika málo lokacích. Brazílie mezi ně bezpečně zapadá. Celý latinsko-americký svět lze sice pojmout z hlediska dobyvatelského, tedy zasadit příběh do doby, kdy sem najížděli kolonizátoři a učili Aztéky, Máje a Inky, jak efektivně vymřít, ale sami cítíte, že se tím vytrácí veškerá vznešenost, která zatím všechny díly příkladně provázela. Zařazujeme proto tuhle oblast jen kvůli nedávnému prohlášení šéfa brazilské pobočky Ubisoftu Chaverota Bertranda, jehož slova čtěte zde.

Jakožto šéf brazilské pobočky asi ví o historii Brazílie trochu víc než já (což není těžké, nevím o ní vůbec nic), troufám si však tvrdit, že nejsem sám. Brazílie se nám prostě přitažlivá nezdá z hlediska historie ani trochu (z hlediska karnevalu v Riu až příliš), a tak nezbývá než doufat, že to bylo jen prohlášení s cílem svést hráče z cesty a nechat je spekulovat nad prostředím, které nakonec sítem neproteče.

Co takhle zajít na Čínu?

Nejeden fanoušek tlačí sérii stále dál a dál na východ. Nedivte se, jestli v herní branži existuje nějaké neprobádané téma, tak je to právě orientální Čína. Na tuhle půdu se dnes opravdu pouští jen málokdo, namátkou se mi z předchozích počinů vybaví jen postarší RTS Battle Realms, které rovněž v kampani experimentovalo s východní tématikou. Ale zasadit celou hru například do starověkého Pekingu? To tu ještě nebylo. Zmínky o jablku jdou přece přenášet pružně, jak se to tvůrcům hodí. Navíc musíte uznat, že artwork vypadá opravdu luxusně.

Co dál hovoří pro Čínu nebo jakéhokoliv jiného asijského tygra? Vzpomínáte na snímek Assassin’s Creed: Embers? Vyšel jako doplněk Revelations. Uzavírá se v něm eziovský příběh, naposledy se vracíme do Florencie za jedním dědulou, kterého však provází minulost mnohem barvitější než jeho sněhově bílý vlas. Z lenošení ho totiž vytrhne jedna čínská assassínka…Bude tímhle směrem směřovat další AC? Fakt, že křesťanští templáři by se v Číně moc neuchytili, však této spekulaci ubírá cenné body. Ale co my víme, třeba existuje jejich buddhistická pobočka.

Začneme v páře!

Nemusí to být ani nějaký přehnaný steampunk ve stylu Dishonored, prostě nás zajímá konec osmnáctého století. Příběh by se tedy posunul, ovšem ne o klasická tři století, ale jen o několik desetiletí. Mohli bychom se coby assassíni potkat a přátelit s nejvýraznějšími vynálezci té doby - Wattem, Fultonem, nebo třeba Teslou. Do karet hraje století páry i vývoj příběhu Connora, který přece na rozdíl od Desmonda neumírá. Anebo bychom prostě mohli převzít otěže Sherlocka Holmese, ze kterého se čirou náhodou vyklube tajný člen řádu.

Ale nemusel by to být přímo Londýn. Paříž nebo Hamburk či Berlín pasují do téhle teorie taktéž, byť v Londýně by se nám asi poskakovalo nejlépe. Každopádně, různé spekulátorské cestičky vedou už i sem, avšak většina si představuje jakýsi steampunkový mix založený na zlém templáři, co uzmul jablko Edenu, a teď s ním vyvádí pěknou neplechu. Nahrává to sice myšlence na spolčení veškeré inteligence (a s ní i hlavního hrdiny) a partyzánskému boji proti nepříteli, příliš to ale nekoresponduje s historickou akurátností, se kterou série vystupuje už od svého počátku.

Přesuneme se do kolonií

Velmi silně rezonuje v uších všech fanoušků Assassin’s Creed slovo Indie. Pro účel článku a kvůli historické návaznosti jsme zvolili čas, kdy jí kolonizují Britové a Indům se to nelíbí. Úplně stejně se ale díl v Indii může odehrávat ve stejné době, kdy Connor pronásleduje templářského otce. Zatímco on je zaneprázdněn mstou, v hlavním městě indické kolonie se zatím rodí a povstává z popela nový řád. Proč ne?

Dokonce i jeden ze scénáristů, Corey May, se nedávno ohledně potenciálního indického pokračování vyjádřil víc než pozitivně, když prohlásil, že „Indii by udělal velice rád, zvlášť v období britské rádže.“ To znamená období někde mezi léty 1858 – 1947. Dáváme osmičku, tohle vypadá hodně nadějně. Už jen proto, kolik možných postranních příběhů se zde nabízí. Indický assassín může vytrvale podrývat britskou vládu a v podstatě plnit onu záškodnickou činnost, jakou jsme očekávali ve trojce, ale ona nepřicházela. Kromě toho, aby bylo jasné, jaké se v Indii těší AC popularitě, se podívejte na trailer z jednoho bollywoodského trháku (přetočte zhruba na čas 3:18).

A skončíme ve velkém říjnu

Přeci jen víme, jak se tvůrci vyjádřili ohledně druhé světové války, a nejsme ani bůhvíjací idealisté, abychom si mysleli, že o první světové válce budou mít jiné mínění. Nicméně - tuhle spekulaci společně semnou razí ještě zámořský web Leviathyn, který mimo jiné velmi trefně poukazuje na všechny historické osobnosti, které jsou podepsány nejen pod první světovou válkou, ale také přímo pod Velkou říjnovou revolucí z roku 1917. Co takhle Lenin jako templář, který využil jablko Edenu k bolševickému převratu?

Navíc u první světové války se otevírá brána celé řadě alternativních vysvětlení různých událostí. Assassín nemusí být ani voják některé ze stran, jako spíš bojovník, který jednou pro vždy ukončí templářský řád. (Což, jak víme, není možné, protože přetrvává do současnosti.) Tak ho minimálně oslabí na několik desítek let ve stejném měřítku, jako tomu bylo za americké revoluce u assassínů.