Herním světem očekávaná pecka je zde! 19. listopadu vyšel Star Wars Battlefront a má toho hodně co nabídnout. Spousta hráčů se obávala, aby nešlo o dalšího klona Battlefiedu oblečeného do kimona hvězdných válek. Osobně si taky myslím, že by to byla velá škoda, kdyby to EA dovolila, ale nic takového se naštěstí nestalo. SWBF mě od prvního okamžiku pohltil atmosférou, herními módy, zpracováním map a hlavně tempem hry.
Podívejme se nejdřív na to, jak SWBF lze hrát. Je tu jak jinak multiplayer, na kterém vše stojí, a potom sólo (co-op) část. Není špatné začít tutorialem, který představí základní mechaniky, ale nenajdete v něm nic co by vás překvapilo nebo na co byste během první hry nepřišli sami. Jako další tu jsou mise. Ty lze hrát sám nebo s kamarádem, navíc máte možnost si navolit obtížnost. Tato část je skvělá, protože si můžete vyzkoušet všechny hrdiny, které hra nabízí. Ne, že by to bylo něco složitého, ale s každým se musí zacházet trochu jinak a v multiplayeru je lepší vědět, co znamená která ikonka, než ji zmáčknete. Vyhnete se tak nepříjemnosti, jaká se stala mně s Darth Vaderem, kdy místo vržení světelného meče na desítky metrů jsem aktivoval silný útok, který rozsekal vzduch v pěti metrech přede mnou. Jako odpočinek od mulťáku je sólo příjemná kratochvíle a na vyšších obtížnostech se i trochu zapotíte.
To hlavní ovšem spočívá v masovém hraní s živými lidmi. To se odehrává v 6 až 40 lidech v závislosti na herních módech, kterých je celkem devět. Od klasické týmovky, nadvlády přes Walker Assault,Fighter Squadron, po Hero Hunt a Heroes vs Villains. Výběr je oravdu velký a hračů jsou všude spousty. První, co jsem vyzkoušel, byla týmovka a krom toho, že systém spawnuje hráče naprosto nahodile po mapě, je vše při starém. Mapa byla malá a hráčů 10 vs. 10. Po několika hrách to ale začalo být stereotypní, tak jsem zkusil nadvládu. To už bylo jiné kafe. Na velké mapě s pěti kontrolními body, které musíte ovládnout a udržet, se řeže 20 vs. 20, už se obevuje i technika a nad hlavou mi krouží X-wingové s TIE-fightery. Atmosféra naprosto nepopsatelná. Už dlouho jsem nebyl tak vtažen do hry jako zde. Sem tam uslyším hlášku, že byl spatřen nepřátelsky hrdina, a za nějaký čas, že byl zlikvidován. Párkrát se mi na něj podařilo narazit a můžu říct, že to byl rychlý proces. Buď jsem byl ve vzduchu uškrcen nebo usmažen temnou silou. Po těchto zkušenostech jsem se se rozhodl zkusit Heroes vs Villains. Na malé mapě se hraje šest her, v nichž proti sobě nastoupí 6 vs 6, přičemž na každé straně jsou vždy tři hrdinové. Na straně Republiky jsou to Luke Skywalker, princezna Leia a vesmírný kovboj Han Solo. Za Imperium bojují Darth Vader, Imperátor a Boba Fett. Každý z nich má tři schopnosti, jako například plamenomet, raketomet, zrychlení střelby, energetický štít, odražení a mnoho dalších. U postav ozbrojených světelným mečem jsem ocenil možnost odrážet střely. Tento kryt sice netrvá moc dlouho, ale i tak se hodí, protože jako hrdina jste vždy středem pozornosti. Zábava je to celkem slušná a zásadní je držet se pospolu, jinak to končí špatně. Velkou výhodou je, že si můžete v rámci multiplayeru vyzkoušet všechny hrdiny jak proti klasickým pěšákum, tak proti hrdinům, a na velkých mapách pak nebudete překvapeni, že i prostý raketometčík vám může pěkně zatopit, byť jste v kůži nehroženého Boby Fetta. Co rozhodně stojí za zmínku, je herní mód Fighter Squadron. Na něj jsem se těšil nejvíc, protože mám krásné vzpomínky na dobu, kdy jsem jako kluk hrával TIE-fightera. Jedná se o čistou leteckou přestřelku. Každý hráč má na výběr dvě lodičky, přičemž každá se chová trochu jinak. Boje se bohužel neodehrávají ve vesmíru, ale vždy na nějaké planetě, kde se můžete dá snadno rozplácnout o zem, když si nedáte pozor. Další odlišností tohoto módu je, že vždy okolo sebe máte kromě hráčů i boty. Takže 10 vs. 10 je ve skutečnosti 20 vs. 20 a vyhrává ten, kdo jako první sundá z oblohy 200 strojů. Tato jednoduchá řežba mě bavila mnoho hodin a rád se k ní vracím, jen ten vesmír by to chtělo, ale na druhou stranu stíhání x-winga skrze mraky má taky něco do sebe.
Samotné hraní je oproti jiným FPS trochu odlišné. Je to dáno světelnou municí všech zbraní. Letící projektil je jasně vidět a rozhodně se nejedná o světelnou rychlost, takže pokud střílíte na pohybující se cíl, musíte s tím trochu počítat. Potom tu není možnost dát headshot jedním výstřelem. Zásahy do hlavy způsobují vetší poškození, ale nefunguje tu zásah - mrtvej, zásah - mrtvej. To je celkem fajn, protože se trochu smazávají rozdíly mezi svátečními hráči a těmi ,kteří zapoměli na svět za oknem. Rozptyl střelby je na můj vkus trochu větší, ale je to kompenzováno minimálním zpětným rázem. Po prvních minutách v boji mi přišlo, že ani dlouhá dávka se na "ujetí" zaměřovače nijak extrémně neprojevila. Již zmiňovaná munice má ještě jednu nevýhodu. Jakmile vystřelíte, je to, jako kdybyste si dali na hlavu maják a křičeli "tady jsem". Zvlášť v džungli je to nepřijemné. Jste celkem v klidu, dokud nevystřelíte, pak jste zasypáni střelbou a granáty. Ale co naplat, o tomhle Star Wars jsou, tohle jsme chtěli a atmosféra bitev stojí z velké části právě na těchto světelných a zvukových efektech.
Zpracování map je graficky opravdu povedené a rozmanité. Vše je zasazeno do již známých světů jako Hoth, Tatooine apod., takže se vám neustále střídá horko, zima, džungle. Hlavně bych chtěl vyzdvihnout mapu s názvem Forest Moon of Endor, protože ta je dle mého názoru opravdový majstrštyk. Zpracování zeleně, částečně zničitelné prostředí, voda v potoce. Vše je skvěle vymodelováno, takže máte pocit, že bojujete v opravdovém pralese. Všechny mapy mají jedno společné, a to je intuitivní prostředí. V 9 z 10 případů se dá odvodit, kam se dostanete, i když tudy jdete poprvé. To jsem opravdu ocenil, protože pak mapy velmi rychle přejdou do krve, a i když se neustále střídají, není potřeba příliš mnoho času na jejich naučení. To je rozhodně plus, protože kdo nezná mapu...
O grafickém zpracování nemá smysl psát, protože to, jak skvěle hra vypadá, vidíte sami na obrázcích a videích, zároveň ale doporučuji zjistit optimální požadavky pro PC, než hru zakoupíte.
Za zmínku stojí, že po každé bitvě dostanete odpovídající počet zkušeností a kreditů, které se dají utratit za zbraně, lepší vybavení a skiny postavičky. Výběr mezi zbraněmi je malý/není velký a velkým mínusem je, že se nedají vylepšovat. Prostě koupíte a máte. Žádná lepší optika, hlaveň, pažba apod. O technice, ve které chodíte a lítáte ani nemluvě. Zato můžete upravovat vybavení, které u sebe nosíte. Je tu mnoho druhů granátů, jump pack a jednoúčelové zbraně (utilitky), které mají cooldown několik vteřin, než se dají znovu použít. Do toho během hraní po mapě nacházíte balíčky, které obsahují jednorázovou zbraň, schopnost, stroj či převtělení do hrdiny.
Na závěr chci dodat, že SWBF je nádherně vypadající hrou, řemeslně excelentně zvládnutou, ale když se podívate pod povrch, zjistíte, že to tak nějak už znáte. Fanoušci SW s koupí nepochybně nebudou váhat. Pokud jste na vážkách, vězte, že se jedná o vizuální skvost, který pobaví. Nečekejte od této hry nějakou zvláštní inovaci nebo dokonce revoluci. Herně filmový zážitek rozhodně zažijete. Až se vám ten filmový žážitek okouká, zůstane jen ten herní, který - jak jsem psal - už znáte odjinud.
