Tak jsme se po dvou letech opět konečně dočkali. Na naše monitory a televizní obrazovky přijíždí nový ročník relativně populárního simulátoru zemědělce Farming Simulator 17. V dnešní recenzi se podíváme, jak se povedla konzolová verze, konkrétně ta pro Playstation 4.
Na první pohled je nutno říci, že hra samotná se od ročníku s číslovkou 15 až tak příliš nezměnila. Nicméně je toho k dispozici opět o něco více, tak se na to pojďme společně podívat. Ihned po spuštění si jedné z největších změn všimnete přímo v hlavním menu. Tam totiž mezi jinými sídlí i položka Mods obsahující dostupné modifikace do hry, a to poprvé i na konzolích. Co si budeme namlouvat, především komunita udělala z tohoto kdysi velice úzce orientovaného titulu to, čím je dnes. Ostatně, i sami autoři a vydavatelé na tuto funkci dopředu upozorňovali. K mému překvapení ještě před samotným vydáním již byly některé modifikace dostupné, takže jsem se ihned dal do jejich stahování. Samotný proces probíhal hladce a při spuštění hry si posléze můžete vybrat, jaké aktivujete a které se případně rozhodnete vynechat. Musím dodat, že se velice těším, jakých kousků se dočkáme, jelikož modifikace zasahují zatím převážně do vozového parku, nicméně zcela jistě se v brzké budoucnosti dočkáme i něčeho dalšího.
Pro začínající farmáře je dostupný tutoriál, který vás zevrubně seznámí s "pravidly přírody" a farmářským řemeslem jako takovým. Hra vám tak postupně představí všechny činnosti, které se velice brzy stanou vaším denním chlebem a které budete vykonávat zajisté s radostí. Určitě bych doporučil tuto výuku absolvovat úplným nováčkům v této herní sérii, avšak i ostřílení matadoři si mohou některé posloupnosti při péči o svá políčka, zvířata a lesy zajisté zopáknout.
Ve hře v současné době narazíte na dvě mapy. Jedna z nich je situovaná do Ruska, druhá na severoamerický venkov. Na obou je vám ze začátku dáno do vínku pár políček a nějaká ta technika. Příjemným zjištěním je, že na "ruské" mapě jsou to rovnou dva traktory typu Forterra z brněnské továrny Zetor. Vy, co s těmito kolosy jezdíte v reálu, můžete schválně porovnat, jak autentické modely jsou. Pravdou je, že zvenčí vše vypadá parádně, po vstoupení do interiéru už to ovšem tak slavné není. Textury jsou totiž zhruba na úrovni minulho dílu, což znamená poměrně rozmazané kousky včetně většiny nefunkčních budíků a displejů. To je rozhodně veliká škoda, ovšem když vezmeme v potaz velikost hry, tak se není zase tak moc čemu divit.
Ze začátku hry je tedy váš vozový park i rozpočet velice omezen, takže prozatím nezbývá vzít za vděk základními úkony, jako je zorat, osít a sklidit pole. Obilí poté zavézt do jednoho z výkupních míst, které stejně jako minule nabízejí rozdílné ceny, takže je nutno vždy pečlivě zvážit, kam své zboží zajedete vysypat. Po pár otočkách uvidíte, jak peníze na vašem kontě narůstají, případně konto můžete přiživit ještě nějakou tou bankovní půjčkou. Nebo je ve hře ještě varianta, která je navíc druhou z nejpodstatnějších novinek ročníku 17. Tou jsou bezesporu mise, které doznaly podstatných změn od vcelku nudného plnění úkolů na vývěsních tabulích. Téměř u každého pole se totiž nachází světelný kotouč, ve kterém můžete pole rovnou zakoupit, což je zpočátku zcela nemyslitelné jelikož sumy jsou astronomické, ale co je zajímavější možností, skočit rovnýma nohama přímo do nabízené mise. Majitel pole vám totiž nabídne ke splnění některý z úkolů na svém pozemku, za který poté inkasujete patřičný obnos peněz. Budete-li kupříkladu hnojit, příliš času vám to nezabere, ale ani odměna nebude nikterak vysoká. Dojde-li na posekání pole, pak si přijdete na pěkné peníze, ovšem v misi strávíte klidně i čtvrt hodinky. Důležitým faktorem je, že činnosti nemůžete na daném poli opakovat, jelikož plodiny rostou klasickým tempem, takže je nutno chvíli počkat, než nastane čas na další činnost. Hlavním tahákem pro plnění misí je také fakt, že farmář vám vždy dá k dispozici svoji vlastní techniku, takže si takto snadno můžete osahat prozatím nedostupné kombajny, traktory, vozy či cisterny. Jedná se tak rozhodně o prvek, který stojí za zmínku a hratelnost dokáže značně oživit.
Kromě klasického pěstování plodin se stejně jako v díle s číslovkou 15 můžete věnovat chovu zvířat a dřevorubectví. V této oblasti se příliš změn neodehrálo, maximálně tak narazíte na nové živočišné druhy a založíte si například prasečí farmu. Počet plodin se rozrostl o sóju a nově také můžete pro přepravu většího množství surovin využít i vlak. Práce se dřevem je také velice podobná té z minulého dílu, takže jeho hráči tu budou jako ryba ve vodě.
Posledním prvkem, který bych rád zmínil, je multiplayer. Na konzolích se můžete na své farmě spojit s dalšími až pěti hráči a společně budovat lepší zítřky. Nebo se můžete zkusit připojit na některý server a vypomoci tak svým kolegům, ovšem v tomto případě počítejte s tím, že vás hoši na své farmy nebudou příliš rádi pouštět. U serveru lze totiž opět nastavit nutnost potvrzení přijmutí hráče, které je dosti často využíváno jako závora, přes kterou se zkrátka nedostanete. Ideálním řešením je tak pokračovat na své farmě v režimu hry více hráčů a najmout si nějakého toho brigádníka, jakmile se od něj objeví žádost. Případně také není od věci domluvit se se svými kamarády a pustit se do společného budování farmářského impéria.
Suma sumárum tu máme opět o něco dokonalejší simulaci drsného života farmáře a dřevorubce. Sice se nejedná o žádnou extrémní revoluci, ovšem to nic nemění na faktu, že v této hře zvládnete utopit rozhodně spoustu hodin, nemluvě o tom, že mody dokáží hratelnost ještě více nakopnout. Takže díky moc, Giant Software!
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
