recenze
Assassins Creed: The Ezio Collection

Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze
Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze
08:16, 26.11.2016

Nemohu se ubránit pocitu, že v současné době se to na trhu hemží příchodem jednoho remasteru za druhým. Některé vítáme s otevřenou náručí, jiné zas až tolik ke svému štěstí nepotřebujeme. Je spíše otázkou, jak se k vývoji těchto remaků postaví samotní vývojáři. Někteří pouze „nahodí“ textury ve vyšším rozlišení nebo upraví lepší nasvícení apod. Ti, jež nám chtějí dopřát opravdu kvalitní herní zážitek, upraví i ovládání nebo interface dle současných trendů. A to teď mluvíme pouze o technické stránce věci. Po obsahové povětšinou obdržíme původní hru s veškerým stahovatelným obsahem – ruku na srdce, zde bych asi od vývojářů ani nic jiného nečekal, protože poupravovat příběh původních předloh fakt ani nechci.

No, a z řad těchto staronových titulů se nám hlásí do novinek přímo jeden z pokladů Ubisoftu – a nebojím se říci, že i celého videoherního průmyslu – Assassins's Creed, konkrétně celá životní cesta jednoho z velikánů: Ezia Auditore da Firenze. A jak se k jeho povstání z mrtvých postavili vývojáři, a jaký nám přichystali herní zážitek na soudobé generaci konzolí PlayStation 4, na to se pojďme postupně podívat.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Připravte si popcorn, vezměte colu... začínáme!

Vážně. Odložte na chvíli ovladač a pohodlně se usaďte. Na počátku není zapotřebí žádná vaše činnost – minimálně tak půl hodiny se ke hraní nedostanete. Důvodem je celkem milá skutečnost, že hra krom her Assassins's Creed 2, Assassin's Creed: Brotherhood a Assassin's Creed: Revelation, obsahuje i pár krátkých animovaných filmů, které zachycují život Ezia a doplňují zajímavé poznatky z jeho života.

A právě prvním z nich je podtitul Lineage, který nás zavede do doby ještě před Assassin's Creed 2. Tím druhým je Embers, jenž nám ukáže Ezia jako stařečka nacházející se svojí rodinou domov v jeho rodné Florencii. Pochopitelně nepůjde jen o sentimentální zakončení Eziovy životní poutě, čeká na vás i poutavá zápletka.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Avšak trochu mě zamrzelo, že když už si autoři dali tu práci a do této kolekce dali tyto krátké filmečky, že pozapomněli na třetí film nesoucí název Ascendance - sloužící jako „dějový most“ mezi Assassin's Creed 2 a Assassin’s Creed Brotherhood. Ale ať už je Ascendance přítomno nebo ne, není to až taková tragédie. Přeci jen si jej můžete kdykoliv najít..

Neangličtináře spíše zajímá, jak je to s českou lokalizací, kterou se tato edice může pyšnit. Ano, ve hře jsou české titulky, nicméně má to několik podstatných ALE. U výše zmiňovaných filmů titulky nejsou vůbec – to bych ještě rozchodil. Co je ovšem podstatnější, u všech tří her se po zvolení českých titulků dočkáte zobrazení českého textu pouze u dialogů. Interface a zadané úkoly jsou v angličtině. Nechápu, jak je to možné. Doufal jsem, že po těchto trapných situacích, které se objevovaly již v Black Flagu nebo Unity, se v remasteru na platformě, již už mají vývojáři z Ubisoftu probádanou několik let, něco takového neobjeví.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Berte ovladač do rukou, zatáhněte rolety, výlet do Florencie začíná..

Konečně už se mohu vcítit do Ezia já sám a ovládat jej na cestě po jeho rodné Florencii a Benátkách. Potkávám staré známé renesanční mistry: Leonarda da Vinciho nebo Nicola Machiavelliho, aby mně trochu zkrotili, protože v té době se chovám jak drzý spratek. Příběh a charakter postav zde hodnotit nehodlám, ale s odstupem času si uvědomuji, jak až moc velký frajírek na počátku Ezio byl.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Každopádně vše je krapet víc nablýskané, budovy už nejsou jen ubohé otexturované kvádry, o štipec lepší nasvícení dodává Florencii hezčí tvář. Jo, tváře.. To jste asi už zaznamenali v novinkách, že prošly „plastikou“ i obličeje.. Pokud ne, tak věřte, že tahle plastika se fakt nezdařila, a Assassin's Creed II je v tomhle ohledu fakt naprosto zbabraný, a vypadá snad ještě hůře než původní originál.

Samostatnou kapitolou je pak parkúr, jenž se údajně má dočkat opravy v některém s patchů, ale v současné době je to fakt hrůza. Jednou věcí je na dnešní dobu naprosto neintuitivní ovládání, druhou věcí je, že Ezio nechce ve své mladistvé nabubřelosti poslouchat vaše přání a místy si dělá, co chce, až je hra téměř nehratelná. Chce to klid a trpělivost, protože hra vás trestá za něco, za co rozhodně nemůžete.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Všechny cesty vedou do Říma!

Známé to rčení. A nevyhnulo se ani sérii Assassin's Creed, protože právě druhé Eziovo dobrodružství (s podtitulem Brotherhood) nás zavede do této metropole. Nyní už je hlavní hrdina mnohem vyspělejší a rozvážnější, a tak nějak jsem se s ním už i dokázal sžít. Ale hlavně pokračuje nekonečný svár asasínů a templářů, do kterého je Ezio namočen až po uši. Krom budování bratrstva přibyli i minihry na tower defence.

Ale ještě zpět ke grafice. U Brotherhoodu a Revelation se není absolutně za co stydět ani na dnešní poměry. Zde je již vše v pořádku a užijete si hru do sytosti. Autoři dokonce vyřešili problémy s propady freematu, které zužovali původní originály, nyní po většinu času vše šlape při stabilních 30 fps. Ale zase na druhou stranu, jde o remaster, tak bych osobně očekával 60 fps tak, jak nám to předvedly jiné tituly.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Neusínejte, ještě nás čeká cesta do tehdejšího Istanbulu

Jestli tuhle jízdu vydržíte projet najednou, tak je před vámi konečná destinace – tehdejší Istanbul, aby se zase o něco starší Ezio vydal po stopách svého předchůdce Altaira. Nevím, jak vy ale mně osobně asi nejvíce přirostl k srdci právě tento díl. Možná je to tím, že Ezio je charakterem už opravdu vyspělý, taktéž mi více sedí geografické zasazení.

Navíc všechny tři díly obsahují veškerá vydaná single-playerová rozšíření, což je určitě fajn. Že zdůrazňuji single-playerová rozšíření? Ano, tušíte správně, multiplayer, jež nabídla původní hra, zde není přítomen. Ale komu chybí? Já osobně jsem jej nehrál, spíš jen vyzkoušel – ale rozhodně jsem si kvůli němu hry nekupoval. Ostatně neznám ani nikoho ve svém okolí, kdo by mulťák u Assassin's Creed her hrál, takže mi ani přítomnost této složky vůbec nechybí.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Konec dobrý, všechno dobré!

Přišlo vám, že jsem moc přísný vůči jednotlivým elementům tohoto remasteru? Chtěl jsem poukázat na určité nedostatky, kde by to ještě chtělo zamakat a kde vidím potenciál k úpravám. Protože jinak se jedná, dle mého názoru, o to nejlepší, co nám může série Assassn's Creed nabídnout – alespoň doposud. Rozhodně bych tuto kolekci doporučil všem, kteří původní hry nehráli, protože se vám do rukou dostane opravdu velmi solidní životní příběh Ezia Auditore da Firenze. A to, že u Assassin's Creed II jsou ohavné obličeje a hůře ovladatelný parkúr, jsou sice podstatné chyby, ale Brotherhood a Revelation to rozhodně maximálně vynahradí.

Hodnocení: 75%

Opravdu moc hezká kolekce životní pouti Ezia Auditore da Firenze po Florencii, Benátkách, Římu a tehdejším Istanbulu. Jen škoda drobných chyb, které kazí jinak moc dobrý dojem z príma zábavy.



Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ConQuest entertainment a.s.

Klik pro zvětšení (Assassins Creed: The Ezio Collection - recenze)

Recenzovaná verze: PS4
DOBRÉ
75%
CZECHGAMER
Opravdu moc hezká kolekce životní pouti Ezia Auditore da Firenze po Florencii, Benátkách, Římě a tehdejším Istambulu. Jen škoda drobných chyb, které kazí jinak moc hezký dojem z príma zábavy.

CGwillWin