Jak to tak bývá, zelený, svalnatý, zubatý a pěkně smradlavý Orkové si to zas jednou rozhodli mašírovat skrze galaxii. Samozřejmě, jejich hordy by zlikvidovali vše, co jim stojí v cestě, tedy pokud se nevyskytne jiná síla, která se jím postaví do cesty. Ano, taková síla se opravdu našla a jsou jí neohrožení Space marines z řádu Space Wolfs. Ti se postaví na odpor zelenokožcům a bude jen na vás, zdali to bude odpor úspěšný nebo ne.

Jak tedy správně již tušíte, máme zde opět něco ze světa Warhammer 40.000. Tentokrát se nám však dostal do rukou mix, který se snaží přenést deskovou zábavu a principy na monitory našich strojů. Podíváme se tedy na to, jak se tomuto dílu tento počin povedl.

Jak jsem již zmínil, jedná se takový převod deskové hry na monitory, tudíž můžete čekat taktické tahové souboje, výběr z rozmanitého množství jednotek, z nichž některé jsou impozantní nejen svým vzhledem ale i schopnostmi. Budete bojovat v rozličných prostředích, od bažin až po zástavby měst či uvnitř obrovských komplexů.

Na začátku každé mise budete mít víceméně pevně přiřazený list jednotek, ze kterých si budete muset vybrat svoji armádu. List jednotek se však samozřejmě mírně liší a je potřeba mu věnovat trochu času a zamyšlení. Není asi nutné říkat, že váš výběr do značné míry ovlivní i herní styl a není radno podceňovat zaměření úkolů při výběru armády.

Vzhledem k tahovému potencionálu hry, není překvapením, že se úkoly točí okolo území. V kampani, na výběr ze dvou, začínáte v rožku území, které samozřejmě je vaší poslední výspou. Jak tomu bývá dobrým zvykem, odtud expandujete dále. Mise jako takové se točí okolo zabírání a držení kontrolních bodů. Není to zrovna geniální, ale docela funkční. Jenže v tomto hra prostě mírně ztrácí. Náplň misí se tak redukuje většinou na udrž, získej, ochraň body a přitom se nenech kompletně zmasakrovat mnohdy mnohonásobně početnější bandou uslintaných orků.

K tomu si přidejte hru více hráčů, ve které se můžete zhostit právě uslintaných orků. Ti sami o sobě představují poměrně odlišný styl boje a celkově taktiky. Věřte, že spoléhat se na to, že vaši Shoota Boyz jsou cvičení ostrostřelci, vás bude stát půlku vlasů, tik v oku a hodně antidepresiv. Každopádně, Dvě rasy pro multiplayer není moc a ačkoliv taktickým možnostem se meze nekladou, přece jen by nebyl úplně marný trošku větší výběr.

Abychom se dostali k tomu, jak hra vypadá. No… nad efekty rozhodně slintat nebudete, nicméně, ačkoliv na první pohled se může zdát hra ne zcela pěkná, po jisté chvilce zjistíte, že má své kouzlo. Modely jsou relativně pěkné, nicméně nečekejte mnoho animací nebo kdovíjaké efekty. Vše je tvořeno s jakousi tvrdou rukou, tupým nožem a šilhajícím okem mistra grafika. Jednoduše řečeno, grafika se vám líbit moc nebude, nicméně se nebudete moci ubránit pocitu, že kdyby hra vypadala jinak, ztratila by své kouzlo surovosti.

AI nicméně patří k té horší stránce hry. Nebudu zde rozepisovat, jaké nesmyslné manévry někdy provádí, nicméně, občasné vynechání kola, naprosto nesmyslný přesun několika jednotek přímo před vaše plamenometníky s plošným útokem, no je toho povícero. Není to tak vždy, ale všimnete si toho.

Abych byl upřímný, jak se vždy těším na novou hru ze světa Warhammeru, toto je takový mix pocitů. Nejprve jsem se moc netěšil, vzhledem k vzhledu hry, nicméně po chvíli hraní a proniknutí do tajů ovládání, se mi začal Sanctus Reach dostávat pod kůži. Rozhdoně to není hra pro každého, ale určitě si pro své pojetí a zpracování publikum najde. Jelikož hra nabízí mimo jiné i editor, nic nebrání tomu, abyste si vytvořili vlastní kampaně. To ostatně dává hře značnou míru znovu hratelnosti, která se v dnešní době hodně cení.

Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Slitherine.