Quo vadis, VR? Občas se při hraní VR her doslova rozplývám nad tím, kterak toto médium umožňuje třicetiletým chlapům realizovat všelijaké fantazie z dob jejich zašlého mládí a to nemluvím nutně o Waifu Simulator VR. Už jsme tu měli kovboje, vojáky speciálních jednotek, přeživší v zombie apokalypse a další, doposud však v mé osobní kolekci chyběla pořádná hra s katanami a shurikeny. Mno a vlastně i po dnešku hledám dál.

Samurai Sword VR je, slušně řečeno, v podstatě naprosto zbytečný produkt. Pokud by trh s VR hrami byl tak velký, jako ten non-VR, spolehlivě by SS VR v mžiku upadlo do zapomnění. Popis základních mechanik je prostý – Fruit Ninja na kolejích s pár minihrami a všehovšudy obsahem na 20 minut. Pokud jste se náhodou na mobilech s Fruit Ninja nesetkali, vaším úkolem je rozsekávat vyskakující ovoce tahy prstem po displeji, za což jste odměňováni body a jejich přísun zvyšujete růžnými komby a násobiči.

SS VR toto kopíruje, navrch přidává hráčem nekontrolovaný pohyb vpřed, tři druhy katan a samozřejmě do hry zapojuje pohybové ovladače. Pokud ovšem čekáte alespoň nicotnou špetku reality, budete zklamáni. Není to až tak na škodu a jako designové rozhodnutí to víceméně chápu, zmínit ale musím. Hra naprosto ignoruje, kde má čepel ostří a rozsekávat objekty tak můžete naprosto jakkoliv. Plochou stranou, tupou stranou, jak je libo. Jakmile vás po deseti minutách omrzí všelijaké stylové a pseudo realistické máchání ohnivou katanou a zaměříte se na skóre, hra se smrskne přesně na úroveň mobilní hříčky a tedy klasické „šmrdlání“. Natáhnete ruku, a co nejrychleji šimráte objekty virtuálním mečem, aby se rozpadly na co největší množství kousků. Na mobilech zadarmo, ve VR za deset euro s přidanou křečí v paži/zápěstí.

V porovnání s existujícími VR hrami, které využívají stejné herní mechaniky, jmenovitě např. Fruit Ninja VR a Zenblade VR (momentálně není v prodeji), SS VR prostě nevypadá dobře. Zenblade VR bylo unikátní fyzikou, kdy jste ovoce museli seknout správně ostřím a navíc dostatečnou silou. Fruit Ninja VR je stejně arkádový jako SS VR, ovšem nabízí podstatně lepší grafiku a je to prostě větší zábava, která si na nic nehraje. Grafické zpracování SS VR je vcelku podprůměrné, i na poměry VR. Člověk to sice po chvíli v headsetu nijak citelně nevnímá, ale v porovnání s konkurencí je to fakt.

Nuže, zkraťme to. Samurai Sword VR je v podstatě populární koncept z mobilních her přesunutý na prémiovou PC VR platformu a jeho jedinou odlišností je, že pozice hráče není statická. Nastupuje na trh v době, kdy už na trhu téměř totožné hry existují a jak se podle ohlasů hráčů zdá, vede si konkurence o mnoho lépe. SS VR nemá navrch v množství obsahu, ani v technickém zpracování a podle mého už vůbec ne v zábavnosti.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti SAT-BOX

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX