Každoroční závodění v MotoGP je fascinující podívaná. Na jedné straně technika, která rok co rok překonává své předchozí limity a dosahuje lepších výkonů, na druhé straně jezdci, jejichž cit pro závodění je v jejich samotné podstatě a dřou každým závodem, aby případně vyhráli světový šampionát. Souboje nepostrádající adrenalin a fyzické kontakty v náklonech popírající běžné chápání. MotoGP je prostě královna motocyklového sportu a ne jeden fanoušek by chtěl vědět, jaké je to na vlastní kůži. Namísto nezodpovědného blbnutí na reálných silnicích existuje bezpečnější varianta - hra a letos tu máme zase novou s číslovkou 17.
Ono tedy loni jsme číslovku neměli. Loňský díl byl nahrazen brandovaným titulem s Valentinem Rossim, ale v principu se jednalo o každoroční MotoGP hru. Letos je zpět klasický formát s ročníkem. Pro lidi sledující pouze okrajově je to stejně jako Fifa dalším fotbalem s novou soupiskou pro letošní rok. Pro fanoušky mohu rovnou říci, je toho pod kapotou skryto více, než se zdá. Ale vše hezky popořadě.
Italští Milestone se rok od roku zlepšují a mění to, co je třeba změnit a nechávají to, co funguje. Takže tu máme stejný systém nastavení obtížnosti fyziky jako v minulých letech. Od arkádového ježdění po technicky náročnou Pro fyziku, která neodpouští žádnou necitlivost hráčových vstupů. Opět je mou nejoblíbenější fyzika Semi-pro. Není tak striktní a krutá, ale precizní jízdu odměňuje skvělým zážitkem a větší chyby trestá. Přijde mi, že fyzika se opět o něco zlepšila a pocit z chování motorky lépe cítím v rukou. Vibrace při začátcích prokluzu gum při akceleraci v zatáčce jasně dávají najevo, co může nastat. Hrubší obrubníky naruší přilnavost a dají vědět, že tam už motorka nepatří.
Vzhledem k tomu, že jsem ke hře sedal po čtrnácti dnech u Dirt 4, musel jsem se výrazně přeorientovat. Začal jsem postupně vypínat asistence a jednotlivé prvky, až jsem se ustálil na plně manuální jízdě na Semi-pro. Zejména převodovka je velmi důležitá, s automatickou je jízda na brzdy dosti komplikovaná a nedařilo se mi s ní srovnat. Kdežto při manuální si připadám jako opravdu jezdec. Do každé zatáčky vím jakou rychlostí pojedu, protože vím, že ji udržím po celý průjezd a na konci zbude akorát prostoru k rychlé akceleraci a okamžitému zalehnutí na stroj. Před zatáčkou zase brzdy, rychle sklepat rychlosti dolů a zlomit to do zatáčky. Taneček na tlačítkách ovladače, který je náročný, ale maximálně uspokojivý. Jedinou výtku k fyzice (a trochu i pravidlům) mám. Sestřelit protivníka a sám zůstat na kolech je strašně snadné. Hra to nijak nepenalizuje a nevypadá to vůbec realisticky. Jediné, jak to hra kompenzuje, je, že návrat na trať po pádu je bleskurychlý, což je pozitivní hlavně v online.
K tomu pocitu ještě nesmím zapomenou zmínit, že letos se autorům povedlo udělat zatím nejlepší zvukovou kulisu. Živelnost těch vřeštících motorů je z repráků domácího kina cítit až na kůži. Rozdíl mezi Moto3 Mahindrou a MotoGP Ducati je znatelný, Moto2 zní stejně nezajímavě jako v reálu. Zvuky motorek budí respekt a to je dobře. Prostorovost zvuku při jízdě v chumlu nebo souboji s jiným jezdcem funguje výborně a slyším, když se ke mně blíží z nějaké strany za mnou.
Stejně příjemný posun je i v grafickém zpracování hry. Sice ještě tvůrci nepřešli na Unreal Engine (což udělali u jejich motokrosového MXGP3), ale stávající zpracování musím pochválit. Tedy ne vše. Hra vypadá nádherně, pokud se jede za slunečného počasí. Nepostrádá kontrast, barevnost, je realistická. Okruhy mají svá specifika, takže v Aragónu ve vzduchu visí písečný opar z okolní vyprahlé krajiny. Z kombinézy jezdce září to, že je kožená a detaily materiálu jsou na vysoké úrovni.
Bohužel vše se zhorší za jiných podmínek. Losail jako jediný noční závod vypadá opět příšerně. A podobně to je u závodů s mračny na obloze. Najednou jsou motorky zbytečně moc pastelově zbarvené a celé prostředí vypadá plytce. Ano, to počasí nemá vypadat hezky, ale mělo by vypadat realisticky. Nejhorší situace je v plném dešti. Tam evidentně muselo být ubráno na nějakých filtrech, protože odrazy louží jsou odpudivé. Kolem jezdce je místo kapek takový ošklivý závoj zkomprimovaného čehosi. Inu mrkněte na přiložený obrázek, to se opravdu nepovedlo.
Co je nejpříjemnější, že hra běží v 1080p a 60fps, což je nádhera. Ne, že by se občas nevyskytl nějaký pokles frameratu, ale není to tak zlé. Tearing jsem nezaznamenal a plynulost díky těm 60 snímkům za vteřinu dělá hře obrovskou službu. Hra sice podporuje HDR, ale že by efekt byl nějak výrazně zajímavý mi nepřišlo. Takže kolem a kolem. Za slunečného počasí ve hře se na to kouká krásně, ostatní případy mají velká "ale". Pokud příští rok tvůrci přejdou na Unreal Engine, jsem opravdu zvědavý, co s ním vytvoří, protože schopnosti na to mají a díky PS4Pro a zejména XOX bude i dost výkonu na nějaké to 4K.
Co se týče samotné nabídky herních módů, zde mé prosby autoři také vyslyšely. Na výběr jsou dvě hlavní kariéry. Buď vám jde pouze o závodění, takže se vrhnete do své závodnické kariéry, kde se upíšete nějakému stávajícímu týmu a budete hájit jeho barvy. Postupně tak budou přicházet nabídky z vyšších soutěží, až se váš jezdec propracuje do královny - MotoGP. Nebo chcete být manažerem týmu, a tudíž je tu Managerial Career. Ta kromě závodění za sama sebe, obnáší ještě řízení týmu. Týmu zvolíte barvy, hlavního sponzora a postupně rozšiřujete z Moto3 až po všechny kategorie. Najímáte jezdce a sami závodíte. Bohužel to je tak celkem vše. Kromě vývoje motorky jsou tu pak už jen pravidelné aktivity v mezidobí mezi závody. A lze nakupovat nějaké vylepšení týmu, třeba lepší mechaniky na dva měsíce atd. Postrádá to hloubku a rozhodně to nejde považovat za komplexní manažerský mód. Ale jak jsem řekl, líbí se mi možnost volby, že hráč není tlačen do manažerování, když chce pouze závodit.
V propagaci často autoři zmiňovali, že mají dohodu s Dorna (provozovatel seriálu MotoGP a majitel práv), že ve hře bude eSport šampionát pod její záštitou. Inu nějak jsem jej ve hře nenašel a zmínky o něm kde nic tu nic. Každopádně nabídka v online je celkem standardní. V Quick Race není problém najít pár lobby k zaježdění, ale online Championships - ty zejí prázdnotou. Díky neagresivním trofejím za online jsem v něm strávil více času než obvykle a bavil se. Často jsem byl v lobby lidí, které to závodění prostě baví. Incidentů bylo celkem málo a lidé se snažili závodit. Že není dobré se Semi-pro závodit proti Standard, to se dalo čekat, takže člověk si vybírá lobby hlavně podle nastavení fyziky. Každopádně v online nečekejte zástupy hráčů, ale v tuto chvíli se dá hrát velice dobře.
Asi už jsem nezmínil jen to, že postupným hraním se odemykají legendy tohoto sportu. Takže si později jde zajezdit jako Kenny Roberts nebo Sete Gibernau, ale to také není novinka. Ve výsledku se dá říci, že MotoGP 17 nevystupuje ze zajetých kolejí. Ale jelikož je hraji každý rok, tak vidím krůčky a někdy i kroky kupředu, že se jedná o hru, za kterou se licence seriálu MotoGP nemusí vůbec stydět. Fanoušci reálného sportu si hru užijí rozhodně nejvíce, o tom není pochyb a když se do ní člověk zakousne na delší dobu (já už přes 20 hodin), dokáže odměnit skvělými závodními pocity a o to jde v první řadě.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
