Dnes se podíváme na zoubek závodnímu titulu Onrush, za kterým stojí matadoři herního průmyslu z Codemasters, kteří pod svá křídla sdružili bývalé vývojáře série Motorstorm a povedeného Driveclubu z dnes již zaniklého týmu Evolution Studios. Je pravdou, že tento titul v dnešní době hýbe internetem (i žlučí některých hráčů) a názory na jeho kvality se značně různí, tak to, jak oslnil nás, se dočtete na následujících řádcích.
Ihned ze začátku je nutno zmínit, že se vývojáři tentokráte rozhodli k závodění postavit dosti radikálně, a tak se nám do rukou dostávají závody, ve kterých paradoxně nejde o to, dojet první do "cíle". Ve své podstatě se jedná o arkádovku jako řemen, která navíc představuje zajímavé herní mechanizmy, ze kterých pramení parádní hratelnost a zábava na mnoho propařených večerů. Onrush je hra napumpovaná adrenalinem, zběsilým tempem, destrukcemi a samozřejmě je potřeba nějaký ten hráčský um k tomu, abyste pravidelně nekončili na samém chvostu "závodního pole". Ano, záměrně jsem v předchozí větě použil uvozovky, jelikož se jedná spíše o tým. Jeden by mohl namítnout, že bez sehnání dostatečného počtu kooperujících závodníků to prostě nemůže fungovat. Naštěstí tomu tak není a i jeden kvalitní hráč dokáže v průběhu závodu udělat pořádné divy. V každém závodě se utkávají dva soupeřící týmy, které usilují o to, býti lepšími v daném typu disciplíny.
Ty jsou k dispozici celkem čtyři a každá z nich sice vyžaduje odlišný styl hraní, přičemž jednoho společného jmenovatele přece jenom mají. Tím je Rush. Pod tímto pojmem, který se prolíná celou hrou, si představte naprosté šílenství, především co se rychlosti týče. Efekt Rushe je specifický pro každé vozidlo, za jehož volant či řidítka se rozhodnete v rámci závodu usednout. Jednak na vás samozřejmě ve všech případech čeká zběsilá nitro jízda, při které budete mít co dělat, abyste jeden z osmi vehiklů (2 motorky a 6 aut) vůbec uřídili, avšak navíc na vás vždy čeká navíc ještě nějaký ten příjemný bonus, kterým můžete počastovat jak vaše soupeře, tak i přátele. Bonusy mohou mít různé podoby. Zatímco s jedním vozidlem začnete rozrážet soupeře na všechny strany, v případě jedné z motorek se za vámi objeví ohnivá čára likvidující nepřátele, kteří ji překříží, nebo třeba začnete vypouštět explozivní bariéry, kterými dokážete také řádně zatopit. Jindy zase přijde vhod, když člen vašeho týmu začne ze svého pozadí vypouštět koule, díky kterým snáze dočerpáte svůj Rush. Ano, ten samozřejmě není nekonečný a každé z vozidel má pevně dáno, za jaké kousky se vám pořádně doplní.
Některé z aut tak budete muset co nejvíce nutit do skoků ve vývrtkách, jindy postačí prostá likvidace co největšího počtu tzv. fodderů, menších vozítek, která jsou sama o sobě neškodná a jejich přítomnost ve hře plní prakticky jen roli statistů, jejichž ničením nabíráte tolik potřebný Rush. S jinými vozidly potom zdrojem Rushe mohou být kupříkladu různé triky nebo jízda co nejblíže členům vašeho či soupeřícího týmu. Nyní se již pojďme podívat na výše avizovanou typologii závodů, ať víme, jaká akce že nás to vlastně čeká. První závod, který si vezmu na paškál, je pravděpodobně můj nejoblíbenější. Je jím Overdrive, ve kterém je cílem týmu získat co nejvíce rychlostních bodů. Ty naskakují prakticky neustále a v tomto závodě platí velmi jednoduchá rovnice. Čím jedou vozidla rychleji, tím rychleji bodíky přibývají. Vhodně zvolenou strategií je tedy jak co nejrychleji tankovat Rush, tak i zbavovat se jedoucích nepřátel, kteří po destrukci svému týmu po dobu cca 5 vteřin nepomohou, jelikož se budou muset znovu nahodit na trať.
Dalším režimem je Switch, který jsem si jednou díky bugu mohl vychutnat i s mými přáteli skutečně do sytosti, jelikož závod ne a ne skončit. Po této zkušenosti mu v naší herní grupě již neříkáme jinak než Infinite. Ve své podstatě se jedná o závod s lehce omezeným počtem životů, přičemž začínáte na motorce, kterou po nabourání vyměníte za jedno ze dvou specifických aut a nepřežijete-li ani s ním, přichází na řadu poslední život za volantem jednoho ze silnějších vozidel. Nebojte, ani jakmile vyčerpáte všechny tři pokusy, stále zůstáváte ve hře, jezdíte dál a vaši soupeři poté musí zničit ještě vaše spoluhráče. Tým, který zlikviduje všechny pokusy soupeřícího týmu, vyhrává. Komu by se nelíbil ani jeden z těchto módů, tak tu máme Countdown. V něm jde především o projíždění branek, přičemž za každé projetí získává tým 1 vteřinu k dobru. Čas je však neúprosný a utíká opravdu rychle, takže je potřeba sledovat aktuální stav obou týmu a neustále se rozhodovat - vyblokovat raději soupeře aby branku neprojel nebo se snažit za každou cenu vtěsnat do brány svůj vehikl? Posledním typem závodu je pak Lockdown, který je také velmi zajímavý, jelikož se jedná o lehkou variaci na klasický střílečkový Domination. Během závodu se totiž před závodním chumlem objeví pohybující se zóna, kterou je nutno obarvit za pomocí aut z vašeho týmu. Čím více týmových hráčů v zóně, tím lépe. Poté již stačí jen 5 vteřin vydržet a zóna je vaše. Samozřejmě za předpokladu, že se odkudsi zezadu nepřiřítí nějaký ten rozhazovač a nepošle vás do věčných lovišť. Snadno tak přijdete o převahu v zóně a přijdete o téměř vydřený bod.
Velkou výhodou všech režimů je, že jakmile se přespříliš vzdálíte od závodícího "stáda", hra vás sama taktně upozorní a v nejhorším případě vás teleportuje zpět do centra dění. Díky tomu není téměř nikdy nouze o spoustu střetů a soubojů, které mnohdy rozhodují celý závod. Ve hře Onrush máte prostě stále ten pocit, že se něco děje a hluchá místa prakticky neexistují. Ať už se jedná o relativně klidnou jízdu, kdy do vás sice nikdo zrovna nebourá, ale i přesto se řítíte zběsilou rychlostí po drahách plných skokánků, zkratek a sloupů, tak i v rojnici, kdy perfektně fungují prvky jako vyblokování soupeře či efektní doskočení na jeho kapotu, což má za následek efektní výbuch a odkázání na chvost. Během závodů v rámci kariéry pro jednoho hráče máte během závodů navíc možnost plnit speciální úkoly, za které získáváte bonusové XP body, díky kterým si odemykáte nové tratě a samozřejmě zvyšujete vás level. Zde vývojáři aplikovali podobný systém jako v Driveclub, takže se nejedná o nic dříve nevídaného.
Za každou nově nabytou úroveň získáváte bednu s vybavením, ve které lze nalézt jak kosmetické doplňky pro celkem 12 hratelných postav, tak i vzhledy všech vozidel a v neposlední řadě i triky, které lze předvádět při závodění na motorce. Tyto předměty si lze zakoupit taktéž za herní měnu, kterou získáváte za jednotlivé závody či pokořené milníky. Dalším způsobem, jak získat body, je závodění v online multiplayeru, ve kterém poměříte síly až s 11 dalšími hráči, také v týmech 6 na 6. Není-li k dispozici plný počet živých hráčů, zbytek nahrazují boti, kteří po většinu času zdatně suplují lidské hráče díky solidní AI. Jediné, co prozatím není ve hře k dispozici a u čeho svítí obligátní nápis "Coming Soon" jsou Ranked zápasy, které pravděpodobně vtáhnou do hry i nějaké žebříčky.
Co se týče audiovizuálního zpracování, tak to rozhodně nedělá autorům ostudu. Ostatně všechny tituly jmenované v prvním odstavci disponovaly povedenou grafikou i zvuky a ač se tentokráte jedná o čistokrevnou arkádu jdoucí ve stopách spíše Motorstormu, během závodů se budete moci kochat jak modely aut, tak i detaily tratí a efekty, samozřejmě pakliže to budete v té rychlosti vše stíhat. Neméně efektní jsou i zpomalené záběry jednotlivých destrukcí, které se však v rámci akce budete už později snažit odklepávat, i když se bude jednat o marnou snahu. Musíte je totiž shlédnout ať chcete nebo ne, i když byste je raději oželeli a co nejdříve se vrhli opět na trať. Zvukové efekty jsou také na vysoké úrovni, od hudebního podmazu v podobě metalu či elektronických rytmů přes zvuky výbuchů či pronikavého bzučení při nahození Rushe. To vše dává titulu Onrush lehce futuristický nádech, což rozhodně není na škodu.
Vše, co bylo výše napsáno působí tak, že na hře by se kromě občasných bugů nedal najít žádný závažný škraloupek. Ano, Onrush se hraje parádně, vypadá také k světu, nicméně jeden by tu byl. Tím je totiž cena. Když jsem poprvé viděl, za kolik se tento kousek prodává, myslel jsem si, že mě šálí zrak. Digitální verze totiž vychází na cca 1800 Kč v základní verzi, což je opravdu hodně. Ano, krabicovku seženete i za zhruba o 500 Kč levněji, nicméně se domnívám, že mnohem více by hře slušela cenovka maximálně tisíc korun, obzvláště při srovnání s některými skutečně velkými hity poslední doby. Spíše než AAA záležitost totiž Onrush působí jako titul s lehce omezenými možnostmi a otázkou je, nakolik dokáže hráče zaujmout a udržet. U mně se to autorům prozatím zadařilo, a to mám čistý čas jízdy někde okolo 8 hodin a rozhodně se nechystám Onrush pověsit na hřebík. Jakožto fanoušek rychlých multiplayerových her mám pro tuto hru skutečně slabost a jak vidím mezi svými přáteli i náhodnými hráči, o které není nikdy nouze, nejsem sám. Chce tomu však rozhodně dát hodinku či dvě a teprve poté uvidíte, zda je titul určen právě vám. Věřte, že vím o čem mluvím, beta totiž letěla z disku dříve, než se stačila ohřát.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Playman
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
Ceny hry Onrush srovnáte na Zboží.cz.
