To, že každý podzim vychází v posledních letech dva velké fotbalové tituly, které se pokaždé snaží ukousnout co největší část pomyslného koláče hráčské základny, to ví snad již úplně každý. Letos tomu samozřejmě není jinak a k výkopu se tak, jak jsme již zvyklí, jako první staví opět fotbálek z dílny Konami, Pro Evolution Soccer 2019, ke kterému se na konci měsíce přidá i konkurenční FIFA od EA. Té se samozřejmě pověnujeme, až nadejde ten správný čas, ovšem nyní přebírá žezlo PES 2019. Nebo ne? Inu, to se již dočtete na následujících řádcích.
Během letošního roku jste zajisté zaznamenali řadu informací týkajících se nejnovějšího PES, přičemž většina z nich nebyla zcela lichotivá. Jednak jsme se dozvěděli o vypršení licence na Ligu mistrů a Evropskou ligu, ukončení spolupráce s týmem dortmundské Borussie, a tak to vypadalo, že se Konami bortí jejich fotbalový sen jako domeček z karet. Naštěstí se tak nestalo a autorům se podařilo na svoji stranu získat týmy Liverpoolu a Barcelony a práva na nové evropské ligy, konkrétně portugalskou, ruskou, belgickou, skotskou, norskou, tureckou, dánskou a švýcarskou. Z českých klubů je ve hře pouze Slavia Praha. Jak jistě každý fanoušek sportovních her tuší, Konami se tak i letos potýká s nepřítomností řady licencí, které sice samotnou hru nedělají, ovšem pro fanoušky jsou mnohdy důležitější než ryzí hratelnost. Jasně, můžete namítnout, že se přeci data dají do PES dohrát. To je sice pravda, ovšem je již zapotřebí nějaká ta manuální práce, která sice příliš nezdrží, ale je nutno alespoň najít návod jak na to a vše si nachystat. Pro mě osobně je však mnohem důležitější ta herní stránka, tak se nyní pojďme podívat, jak je na tom PES 2019, co se „fotbalovosti“ týče.
Na úvod musím říct, že se jedná o sakramentsky povedený fotbálek. Ihned po vyběhnutí na hřiště si jednak všimnete velmi pohledného zpracování, a to jak v případě samotných stadionů, míče, tak i hráčů. U těch toto samozřejmě platí především v případě známějších jmen, jelikož u menších týmů byste podobnosti s reálnými podobami hledali marně, což však autorům rozhodně nemám za zlé. Před samotným vydáním hry jsme byli také bombardováni informacemi ohledně vylepšení v oblasti pohybu a fyziky a je nutno říci, že se nejednalo o pouhé řeči do větru. V porovnání s minulým ročníkem si tak vychutnáte opět o něco přirozenější situace na hřišti, čemuž napomáhá jak zpracování přihrávek, tak i střel, které zkrátka létají tak, jak byste si je představovali při reálném hraní. Pravdou je, že tempo zápasů není nikterak závratné, takže poté, co chytnete do ruky ten správný grif, budete mít téměř vždy dostatek času promyslet si strategii útoku a tu poté do puntíku splnit. Díky tomu se do hry dostává i taktika, která převažuje nad zběsilým úprkem a chaotickým mačkáním tlačítek. Pravdou také je, že jakmile se vám podaří skutečně to, co jste předtím zamýšleli a navíc okořeníte akci i nějakým tím gólem, pocit zadostiučinění je k nezaplacení.
Spokojen jsem i s možnostmi, jak vsítit samotnou branku. Během testování jsem vyzkoušel všemožné herní režimy, dal i obdržel mnoho gólů a kromě pár podobných, které padly většinou po samostatných útocích především v online zápasech, se mi většinou podařilo shlédnout vskutku parádní kousky. Samozřejmě, správné načasování a volba síly střely opět hrají prim, nicméně je potřeba řádně přemýšlet i nad místem odkud vypálíte. Góly tak padají z mnoha různých pozic a samozřejmě i po standardkách, kterých je tentokrát tak akorát. Ano, narazil jsem na pár rozhodčích, kteří pískali o něco více, nežli by bylo nutné, avšak většinou bylo vše v pořádku a za přímáky létající k mé bráně jsem si mohl sám. Především na vyšších obtížnostech je pak nutno být stále ve střehu a nejednou se mi stalo, že po špatném odhadu situace se najednou soupeř řítil na osamoceného gólmana, takže jediným řešením bylo zatáhnout za červenou ruční brzdu. Samozřejmě pouze v případě, že jsem uprchlíka stihl dohnat. Co se týče brankářů, tak ti také už nejsou žádná ořezávátka a reagují téměř reálně způsobem, jak by se po míči vrhl i jejich reálný vzor. Samozřejmě, nějaká ta minela nastat může, nicméně se nejedná o žádné pravidlo a snaha lapit míč je cítit z každého zákroku.
Co se herních režimů týče, těch je na výběr skutečně dost, takže záleží na vašich preferencích, do čeho se rozhodnete vrhnout. To, v čem série PES vždy excelovala, byly zápasy proti umělé inteligenci, které zkrátka byly samy o sobě velmi zábavné a tak trochu válcovaly ty hrané online. Jak je tomu tentokrát? Inu, jste-li samotářem a hodláte poměřit síly proti „jedničkám a nulám“, můžete zamířit do režimu Exhibition a zahrát si tak klasické utkání. Lehkou modifikací je poté Random selection, kdy vám je po zvolení několika faktorů přidělen odpovídající tým, který si lze ještě před zahájením zápasu upravit pomocí výměny hráčů týmu vašeho soupeře. Nelákají vás exhibiční zápasy? Můžete tedy s klidným srdcem zvolit klasickou ligu či pohár. Pakliže dáváte přednost „hře na hrdiny“, zamiřte do režimu Become a Legend, ve kterém si jako obvykle vytvoříte svého fotbalistu, kterého si posléze upavujete a vylepšujete. Jste-li dostatečně dobří, můžete se těšit na přestup do lepších klubů, případně to dotáhnout až do nároďáku. Tento mód je vcelku povedený, nicméně se nejedná o nic, co bychom nikdy předtím neviděli.
V případě, že byste rádi poměřili síly se živými soupeři, máte také více možností. K dispozici jsou jak hodnocené, tak klasické zápasy. Zvolit můžete režim 11 na 11, na který jsem se opět velmi těšil, nicméně jsem se v lobby pravidelně nacházel sám, případně s pár dalšími zoufalci, snažícími se najít zápas, ve kterém by se zaplnily všechny pozice, avšak marně. I z tohoto důvodu jsem raději hrával kooperativní zápasy v režimu 3 na 3, které mi osobně i více vyhovují díky možnosti přepínat hráče dle potřeby. V letošním ročníku lze tento režim hrát i v rámci vytvořených klanů, takže vám nic nebrání natřít to nějakým těm „randomům“ spolu s vašimi přáteli. Pravdou je, že by se slušelo v tomto případě navýšit počet hráčů alespoň na 5, nicméně se třemi si budete muset vystačit. Ono, na druhou stranu ruku na srdce. I při volbě 3 na 3 narazíte na spoustu zápasů, ve kterých nějaký hráč chybí a musíte se tak spolehnout na doplnění chybějících fotbalistů z řad umělé inteligence. Jako poslední lze naskočit do kooperativního zápasu s kamarádem na jedné konzoli a snažit se potrápit soupeřící tým, ať se již nachází kdekoli.
Asi jste si všimli, že jsem prozatím vynechal hlavní tahouny v oblasti režimů, kterými série PES disponuje. Nebojte se, jak Master League, tak i myClub jsou i v novém ročníku, jen jsem si je nechal na konec výčtu herních možností. Co se týče Master League, tak ta zůstala v podstatě bez jakýchkoli radikálních změn oproti minulému ročníku. Opět dostáváte do rukou celý tým včetně jeho kompletní správy, jako jsou tréninky, přestupy a všechno to veselí kromě samotného hraní. V průběhu ligy dochází ke změně statistik vašich hráčů, takže s každým dalším vítězstvím jsou na tom samozřejmě lépe a v případě proher opačně. Sem tam dostanete od majitelů klubu nějaký ten úkol, za jehož splnění můžete očekávat opět nějaké benefity. Pravdou je, že když se po vás s partou „nazdárků“ chce, abyste se nežinýrovali a porazili Barcelonu v mezinárodním poháru, je to trochu divné, ale co už. Cíle přece táhnou, nebo ne?
Poslední variantou, kterou si lze zahrát, je již avizovaný režim myClub, který je většinou v PES na špici, co se porovnání herní doby mezi hráči týče. Zde si od píky postavíte svůj tým pomocí skautů, kteří pro vás loví nové talenty. Velikou roli při skladbě formací a taktik hraje tzv. týmový duch, který musíte udržovat na dostatečné úrovni, jinak se vám vedení týmu pořádně vymkne z rukou. Nutno je hlídat si své statistiky, neboť reálně hrozí, že čím více lepších hráčů do týmu dostanete, tím větší bude kladena zátěž i na vás jakožto manažera a nedokážete tým již ukočírovat. V momentě, kdy jste se skladbou hráčů spokojeni, nezbývá než se vrhnout do zápolení s ostatními týmy. Zvolit lze rychlé zápasy online i offline, účastnit se turnajů, případně si na chvíli odpočinout od ovladače a nechat pár zápasů odsimulovat. Nově si do týmu můžete obstarat skutečné hvězdy, na jejichž statistiky mají vliv úspěchy v reálném fotbale. Využít na skautování můžete i reálné peníze, za které si lze obstarat herní měnu, ovšem i bez dodatečných investic je možné poskládat si solidní tým, i když to bude trvat trochu déle.
Máme před sebou tak opět kvalitní fotbalovou záležitost, která sice nepřináší co do režimů a herních možností žádné extrémní množství novinek, nicméně rozdíly v hratelnosti oproti loňskému dílu rozhodně viditelné jsou a zjednodušeně řečeno, zase se to hraje o něco lépe. Konami opět přesvědčilo, že fotbal dělat umí a od konkurence jej v podstatě odlišuje nejen kvalita a počet licencí, které má k dispozici, ale i o něco rozvážnější přístup k samotné hře na zeleném pažitu. Je mi jasné, že mezi hráči rozdělení na dva nesmiřitelné tábory nějaká recenze smazat nedokáže, nicméně, jste-li fanouškem série, můžete být v klidu i s dalším ročníkem, jelikož tak nějak již podvědomě jistě tušíte, co vás čeká.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Kon Tiki
Ceny hry Pro Evolution Soccer 2019 srovnáte na Zboží.cz.
