hw
preview
PlayStation Classic

PlayStation Classic - preview
PlayStation Classic - preview
12:00, 16.11.2018

Retro a nostalgie je v módě. Stačí se podívat na frekvenci Retro týdnů v letáku od Lidlu. Není se tedy čemu divit, že i v herní sféře Retro frčí. Nintendo už před dvěma roky zaútočilo na vzpomínky svých stávajících a nebo už bývalých hráčů, kteří vyrostli s jejich konzolí NES. Loni na to navázali v podobě SNESu. A letos před Vánoci to není Nintendo ale Sony, které útočí na peněženky hráčů, kterým nostalgie při pohledu na barevné logo PlayStation rozbuší srdce. Samozřejmě mluvím o PlayStation Classic, které jsem měl možnost dvě hodiny vyzkoušet v pražské centrále Sony a zkusím vám sdělit dojmy.

Samotná konzole je maličká, ale svým vzhledem přesně drží design úplně prvního PlayStationu. Dokonce i tlačítko na otevření mechaniky, kam se dříve vkládali CD s hrami, funguje, ale namísto otevření krytu slouží k virtuálnímu přehazování disků (např v MGS). Tlačítka Power a Reset jsou na svých příslušných místech, Reset funguje jako Home či PlayStation tlačítko na DualShocku 4, tedy k návratu do menu je třeba vstát z gauče - retro. Vzadu najdeme HDMI konektor k připojení TV a microUSD konektor pro napájení. Napájení obstará téměř cokoliv, v našem případě byly dva Classicy napájené z USB portů PlayStation 4 Pro. Vepředu jsou šikovně zapuštěné dva USB konektory, do kterých se připojují kabelem ovladače.

Klik pro zvětšení (PlayStation Classic - preview)

Ty po připojení budí dojem, že konektor kopíruje design původních konektorů z té doby. Výhodou je, že, na rozdíl od Nintenda, bude snadné prodloužit kabel k ovladači pomocí obyčejné USB prodlužky. Ono totiž kabel ovladače zase tak dlouhý není (ale není zase tak krátký jako u NES). Samotný ovladač je standardní stejné velikosti jako originál. Jedná se o předchůdce DualShocku, tudíž zde nenajdeme analogové páčky. Pouze přední tlačíka, směrový kříž, čtveřici PS tlačítek a Select a Start. Díky nezměněné velikost se drží v ruce moc dobře a hraní s nimi je úplně v pořádku.

Dost tedy o hardware, který padne do každé sbírky jako ulitý. Menu konzole přivítá logem a pak už jen nabídkou dvacítky her. Rychle shrneme ukládání, hry dokáží ukládat standardně na virtuální paměťovou kartu a nebo dokáží instantně zamrazit aktuální stav hry, tudíž možnosti uložení jsou lepší než dříve. A teď už k tomu podstatnému, ke hrám. Hry jsou něco, co vyvolává vášně ohledně jejich seznamu, počtu a kvality. Nejde se zavděčit všem, to by konzole musela obsahovat kompletní knihovnu všech PlayStation 1 titulů. Ale to budeme ještě řešit později. Vrhnu se do samotného hraní. Z nějakého důvodu první titul, který jsem zapnul, byl Ridge Racer Type 4. A hned se ukázala největší obava, kterou jsem měl už od oznámení. První polygonové 3D hry stárnou mnohem více než pixelové 2D hry, které mělo Nintendo ve svých Retro konzolích. Koukat na Ridge Racera na obří 4K TV je oči unavující nepříjemný zážitek. To samé platí pro Destruction Derby a Twisted Metal. Tyhle hry nejsou moc příjemný zážitek.

Klik pro zvětšení (PlayStation Classic - preview)

Situace se zlepší, když spustím Battle Arena Toshinden nebo Tekken 3. Bojovky tolik nestárnou a zejména Tekken 3 vypadá i na moderní TV z větší vzdálenosti dobře. A stejně dobře se hraje. Pro fanoušky bude Tekken 3 důvodem, proč konzoli zakoupit, a příjemně potěšil. První GTA na mě zahrálo nostalgickou notou, protože si pamatuji úvod hry nazpaměť. Že hra nevypadá moc vábně, to je očekávaný stav. Oddworld: Abe’s Oddysee je celkem nestárnoucí hra a stále pekelně těžká logická plošinovka. Syphon Filter u mě nemá nostalgické vzpomínky, tak jej nemohu moc srovnávat. Resident Evil je zvláštní kategorie, protože jeho ve všech ohledech lepší Remake je dostupný úplně všude, těžko říci, proč hrát horší verzi této skvělé hry. Každopádně titul úplně nejhorší hry si odnáší Tom Clancy’s Rainbow Six. Naprosto špatný port úspěšné PC hry na nestíhající konzoli působí jako návrat do temných časů konzolového hraní.

Klik pro zvětšení (PlayStation Classic - preview)

A teď samozřejmě k hvězdám celé téhle show. Ano, Metal Gear Solid je stále jedna z nejlepších her, které jsem v té době hrál a hraní na PlayStation Classic nikoho neurazí a to ani z pohledu, že ji mám na své PS Vita. Kde ale konzole bude zářit, jsou ty JRPG tituly, které jsou unikátní. První Persona, která na PlayStation v Evropě myslím nevyšla, je skvělým návratem do minulosti pro dnes velmi populární sérii. A podobně to bude pro Wild Arms a Final Fantasy VII. Tyhle hry si dovedu představit, že bych na Classic konzoli dokázal hrát ty desítky hodin, které vyžadují, aniž by se mi udělalo špatně od žaludku.

Klik pro zvětšení (PlayStation Classic - preview)

A tohle je výčet těch hlavních titulů, které stály za zmínky. Ty menší - obskurnější - tituly jsou zajímavé. Street Fighter Tetris s tím dlouhým názvem je divný, Mr.Driller je zajímavý na dobu, kdy neexistovaly mobilní hry, a Inteligent Qube vypadá jako fakt obskurní záležitost. Chybí mi tedy v konzoli něco? Samozřejmě. I když si nedovedu představit, že bych to hrál, první Gran Turismo tu prostě mělo být. Stejně tak Wipeout, který tu není určitě kvůli bohatému a dokonalému soundtracku. A Silent Hill? Chjo, vždyť to je ikona té doby. A takových by šlo vyjmenovat více. Ale tím se vracím k tomu, co jsem říkal na začátku - nejde se zavděčit každému.

Největším problémem ze svých dvou hodin strávených s PlayStation Classic totiž je, že mě vůbec ničím nepřekvapil. Je to přesně to, co udělalo Nintendo. Krabička s 20 hrami, které pokrývají specifický výběr z bohatého portfolia téhle konzole, která změnila svět. Ideální kandidát na vánoční dárky pro třicátníky a čtyřicátníky, kteří konzoli pamatují v dobách její slávy. Já se pro sebe jenom nedokážu ubránit pocitu, že zde mohlo být více. Že Sony mohlo překvapit a jít za hranici toho, co se čeká. Možnost připojit konzoli na PSN a mít hry ve svém profilu, i třeba zjednodušené trofeje a PlayStation Classic Store s nabídkou stovek her? To jsou věci, které by PlayStation Classic posunuli do kategorie WOW! Takhle je to krásný sběratelský kousek pod TV vedle mého SNES Classic, který stejně jako u Nintenda, pravděpodobně zapnu jednou nebo dvakrát za celou dobu. Ale to jsem jenom já, lidé jsou různí a dovedu si představit nadšení jiných, kteří k některým hrám mají silnější vztah. Tito hráči se určitě těší pod stromeček, až jim jejich polovičky tuhle nádhernou konzoli "naježí" (hint pro přítelkyni, která právě dělá korekturu tomuto článku;). Nebo si ji 3. prosince zakoupí za doporučenou cenu 2690Kč.

Za možnost vyzkoušet si konzoli před uvedením do prodeje děkujeme společnosti Sony Czech.

Klik pro zvětšení (PlayStation Classic - preview)



CGwillWin