Poslední Ace combat s číslovkou 7 a podtitulem Skies Unknown ("neznámá nebe") na hráče vykoukl 1.2.2019 v novém kabátku přináší strhující akci, krásnou podívanou, realistické zobrazení vzdušných soubojů a zajímavý příběh. Nebudeme otálet a rovnou se vznesme k recenzi:

Děj hlavního příběhu se odehrává v roce 2019 v Ace combat alternativním světě Strangereal, kdy vypukne válka mezi zeměmi Erusea a Osea. Ačkoliv jsou pravé důvody zahaleny rouškou tajemství, pro vaši postavu, oseánského obranného pilota Triggera, nejsou tak úplně důležité. Vy spolu s jednotkou Mage jen děláte, co se vám řekne, jak vám mise přikáže. V tomto ohledu je AC7 klasickým "od mise k misi", kde vás čeká létání stíhačkou v pokaždé trochu jiném prostředí a sestřelování nepřátelských objektů na zemi či ve vzduchu, zatímco se snažíte zabránit tomu, aby si jejich střely dříve nesmlsly na vás. Co je však velmi poutavé, je podání příběhu jako takového, je to jako sledovat film. K typickému brífinku před misí je totiž hra prokládána scénami ze života sekundárních postav, jejichž životní boje mi nedovolily odejít si ani pro pití. Ze začátku poznáte mladou a krásnou "královnu šrotu" Avril, která vám v několika segmentech poví o svém vztahu s dědečkem, jak se k létání dostala a co všechno musela kvůli konfliktu obětovat. V tomto ohledu mi bylo víc než často líto, že scény končí a já musím do mise, protože bych to klidně viděl jako jeden celý krátký film. Ne každý totiž může hrát kampaň v kuse celý den, takže se může stát, že se k AC7 vrátíte a zapomenete, na co vlastně příběh navazuje.

Celková herní doba se může lišit podle toho, jste-li perfekcionisté, kteří musí mít všude Ačko, pokud nejste v arkádovém vzduchu jako doma, asi nedáte všechno napoprvé a ani nespočítám, kolikrát jsem se rozstřelil jenom proto, že jsem chtěl zjistit, jak nízko se dokážu dostat, aniž bych skončil v mohutné explozi. Každopádně se jedná celkem o 20 misí, během kterých jako správní vlastenci pomáháte své zemi. Nevím, jestli je to mým neuvěřitelně nízkým očekáváním co se týče příběhu u letecké rubačky, nebo jestli je příběh vážně tak záživný (samozřejmě s přihlédnutím na to, že pořád je to příběh u letecké rubačky), každopádně po této stránce je zpracování chvályhodné.

Jako naprostý nováček v této sérii jsem zvolil ovládání jednodušší - páčka doleva letadlo doleva - protože "letadýlka" jsem naposled hrál někdy v roce 1998, a to byl klenot jménem Descent. Pro znalce série existuje i možnost složitější a "realističtější", ale tu nechám jim, pro mě to bylo už tak dost náročné, protože na 360° otáčení jsem si zvykal asi prvních 6-7 misí. K ovládání se výborně hodí ovladač, na kterém si rychle zvyknete a pak budete už jen intuitivně ovládat vašeho ocelového oře skrz nebesa. Na ovládání si myslím, že už desítky let není co zlepšovat, takže se pojďme pobavit o něčem zajímavějším, a to je grafické zpracování hry.

To zajisté stojí za to. Na výběr máte z několika pohledů, můžete vidět celou stíhačku zezadu, vyhlížet přímo z kokpitu nebo vidět přední část vašeho letounu. V rámci kampaně se podíváte na různá místa, kde jasně poznáte upgrade oproti předchozímu enginu. Jistě potěší nejen až skoro realisticky zpracovaný svět, ale také přírodní efekty, jako jsou bouře, mraky a podobně. Tyto jevy nejen že přímo ovlivňují vaše bojové schopnosti (snížená viditelnost, nefunkční radar), ale i funkčnost vašeho stroje jako takového. Není problém dostat tečku bleskem a rozhodnete-li se otálet až moc blízko stratosféry, všechno vám zamrzne a zřítíte se volným pádem ku své zkáze a opakování mise. Grafika je tedy velkým plus Ace Combat 7, stejně jako pro mě i hratelnost, ale předpokládám, že pro fanoušky, kteří za sebou mají každý z předchozích 17 dílů několikrát, budou vzdušné souboje až bych řekl triviální, čistě na základě toho, že mně, v tomto žánru začátečníkovi, žádné velké problémy nedělaly.

Za každou misi získáte odměny úměrně vašemu výkonu, a za tyto peníze můžete nakupovat buď letadla nebo vylepšení, střely a podobně. To pro mě byla kompletně španělská vesnice, protože se v tom tolik nevyznám (vlastně vůbec), tak jsem spíš volil to s nejlíp znějícím jménem, než abych zkoumal, jakou má efektivitu a poměr cena/výkon. Pochvala za držení se jakés-takés reality je opět na místě, přestože někdy pozvednete obočí nad tím, co že to na vás vlastně letí, ale to jen málokdy.

Na tom není nic rozdílného oproti běžným misím, jenom stojíte proti jiným hráčům. Můžete si vybrat buď deathmatch nebo battle royale módy, pak buď založit vlastní místnost nebo se připojit k někomu jinému. Jediné plus je to, že si můžete nastavit omezení co do vylepšení a podobně, takže se vám nestane, že vás rozseká někdo s komplet vymaxovaným bombardérem, ale jinak je to asi všechno, co se dá vychválit. Když se někdo odpojí hned ze začátku, nikdo jiný jeho místo nezaujme, což vám hned rozhodí celou hru. Naštěstí máte alespoň možnost i zde získávat finance, takže vaše snažení nepřichází úplně vniveč (Taky si všímáte, že 90% všech odpojených hráčů je z vašeho týmu?).

Je pochopitelné, že vzdušný souboj jde pořád dokola dělat jen do jisté míry a v některých směrech (ovládání, hratelnost) je máloco zlepšovat. Je jasné, že po tolika letech vývojáři AC7 ví, co dělají a let Neznámými nebesy je zážitek, na který budete dlouho vzpomínat. Příběh pro mě byl zajímavě podaný a kdo bude pozorně naslouchat, nemá se v něm jak ztratit, i když zdánlivě to na začátku vypadá, že postavy ze scén nemají s dějem nic společného. Nejslabším článkem tedy vychází multiplayer a poměrná kratší doba hraní, kterou ale může kompenzovat vaše snaha získat v každé misi co nejlepší výsledek a překonávat sebe sama. A pokud Ace Combat 7: Skies Unknown zvládne zabavit mě, prakticky letadlového neandrtálce, pro fanoušky bude nutným kusem do sbírky.

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

Ceny hry Ace Combat 7: Skies Unknown srovnáte na Zboží.cz.