V dnešní recenzi se podíváme na další zajímavý titul, který překvapivě zamířil i na naše herní konzole, na čemž by nebylo nic až tak divného. Děje se to přeci pořád. Ovšem nyní se jedná o, minimálně na první pohled, poměrně bizarní záležitost. Jak jinak nazvat simulátor stavění osobních počítačů, který si zvesela hrajete na mnohem „jednodušším“ zařízení? Inu, záměrně říkám, že bizarní především na první pohled, protože, ruku na srdce, kdo z konzolistů doma nemá alespoň nějaké to kancelářské PC? :) Tak se tedy pojďme nyní podívat, jak se povedla konzolová verze populárního titulu PC Building Simulator, kterou mají na svědomí vývojáři z týmu The Irregular Corporation.

Ihned na počátku se sluší říci, že by pro ty, kterým samotná stavba počítače v podstatě nic neříká, v této chvíli byla škoda přestat číst. Hra totiž disponuje ač krátkým, tak přehledným a srozumitelným tutoriálem, který vás zasvětí do základů. Není se čeho bát, tak se společně pojďme vrhnout na exkurzi do tohoto technického světa. Vžijete se do role „ajťáka“, který po svém strýci zdědí malý PC servis a je jen na vás, zdali z tohoto podniku budete schopni vybudovat prosperující firmu nebo ji naopak přivedete k bankrotu. A jak toho docílit? Inu, jednoduše. Je totiž jen na vás, jak si mezi svými zákazníky začnete budovat jméno pomocí splněných zakázek, které se neustále hromadí ve vaší e-mailové schránce. Ty můžete buď přijímat nebo odmítat, kupříkladu z důvodu vysokých nákladů na náhradních díly nebo příliš krutých termínů zhotovení opravy a vězte, že v pozdějších fázích hry budete muset pořádně zvažovat, jestli zariskovat a vzít si i nějaké to těžší sousto nebo prostě jet na jistotu a zabývat se „malichernějšími“ problémy, za které ovšem inkasujete v případě úspěšného splnění řádově nižší sumy.

Mezi jednodušší činnosti servismana patří kupříkladu odstranění virů z počítače, k čemuž vám stačí prachobyčejná „fleška“ nebo kupříkladu diagnostika, kterou také budete povětšinou řešit pomocí všelijakých softwarových pomocníků. Jak již bylo řečeno, jelikož se jedná o jednoduché operace, nelze tak počítat s tím, že byste začali nějak rychle přehazovat virtuální dolary vidlemi. Na druhou stranu však pouze nevyděláváte a občas je potřeba i zaplatit pár složenek, tak je dobré brát i tyto, zdánlivě nerentabilní zakázky. Relativně brzy po samotném začátku vám však do schránky začnou přistávat i mnohem složitější kousky, na kterých se již pořádně vyřádíte co do hardwarové stránky.

Hardware se však nenachází nikde na zemi či ve vašem skladu. Je jej nutné nejprve objednat v e-shopu, který je relativně dost nabitý položkami všech možných reálných značek, což je super. Lze tak vybírat komponenty od značek jako Corsair, Intel, AMD, Gigabyte, Cooler Master, Zotac a mnoha dalších. Hráči, kteří někdy nějakou sestavu dávali v reálu dohromady, si tak mohou připadat jako malé dítě v cukrárně, to mi věřte. Jak pokračujete hrou dále, seznam komponentů se zvětšuje a ve finále si tak budete moci přijít na stovky kusů. Jakmile tedy přijmete nějakou zakázku, v e-mailu máte přesně uvedeno, co po vás zákazník žádá a případně i nějaká to příběhové pozadí daného problému. Stejně jak graduje obtížnost zakázek, podobný trend lze nalézt i v humoru, který se v e-mailech objevuje. Zatímco ze začátku bude nejčastějším „příběhem“ to, že počítač je příliš pomalý, nejdou na něm spustit dané aplikace, či je prostě pouze zaprášený, v pozdějších fázích se minimálně lehkému úsměvu pravděpodobně nevyhnete.

Připravte se na to, že PC Building Simulator vám minimálně zpočátku nic neulehčí. Z toho důvodu bude na vás dávat pozor na každý šroubek, který tu kterou součást zrovna drží pohromadě, kde jste odmontovali tu kterou součást a jestli jste náhodou nezapomněli před zavřením skříně připojit káblík od větráku. Pokud si všechny tyhle, zdánlivě banální věci nepohlídáte „na první dobrou“, počítejte s tím, že do bedny polezete znovu a poté ještě budete složitě hledat, co odkud vypadlo. Svým způsobem se jedná o mravenčí práci, nicméně jakmile se vám podaří úspěšně vyměnit svoji první základní desku nebo přikrmit danou sestavu potřebnou kapacitou paměti, dostaví se pocit uspokojení. Momentě, kdy vyděláte větší množství peněz, máte možnost si zakoupit v e-shopu i nějaké ty pomocníky, která vám práci zrychlí a ulehčí. Lze si tak pořídit například funkci automatického zašroubování skříně či zapojování kabelů, čímž poté také dokážete ušetřit během hraní klidně i pár minut. Kromě těchto bonusů můžete na e-shopu zakoupit i nějaké to vybavení do vaší dílny, možnosti jsou však značně limitované v podstatě na další pracovní stoly, takže posléze lze dělat na více počítačích najednou.

Jednotlivé vzhledy a skladby sestav, které vám kurýr po akceptaci zakázky doručí, se také do jisté míry liší, nicméně po nějaké době již přesně poznáte i podle case, jak budou komponenty pravděpodobně uspořádány a pomalu ale jistě se z vás stane profík. Na co je důležité dávat si pozor, jsou technické rozdíly mezi jednotlivými komponenty, takže není větrák jako větrák. Z tohoto důvodu je již při přebírání zakázky nutno zkontrolovat odpovídající parametry tak, aby bylo vámi nakoupenou součástku do strojovny vůbec namontovat. To říkám z vlastní zkušenosti, kdy jsem s velkou slávou objednal větrák i s příplatkem za expresní doručení, abych stihl opravit počítač včas a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že se s ním mohu z důvodu nekompatibility s deskou nechat maximálně vyfotit :). Podobně si musíte dávat pozor kupříkladu i při objednávce grafické karty, jelikož by vám tak v případě špatné volby mohla zůstat ležet maximálně v inventáři.

Hodně se mi líbily kombinované úkoly, kdy zadání znělo, že by zákazník potřeboval své PC vytunit tak, aby bylo schopné spustit nějaký konkrétní program či hru. Poté nezbývá než nejdříve zapátrat po minimálních požadavcích dané aplikace, porovnat ji se stávající sestavou a rozhodnout se na kterých místech je nutno přidat. Skutečně si v této chvíli ve zjednodušené formě můžete připadat jako skutečný PC modder. A co teprve až přijdou na řadu různé vychytávky jako vodní chlazení, LED pásky a další? Ano, jistě, experty v této oblasti tento titul možná zanechá relativně chladnými a raději si poskládají reálnou bednu, nicméně minimálně efekt zábavy zde funguje skutečně skvěle. Za hodně povedené ho pomocníka při hraní považuji také barevnou indikaci součástí, které brání vyjmutí té vámi požadované. Hra vás tak nenásilně upozorní v případě, že přehlédnete mrňavý šroubek držící grafickou kartu, neodpojíte napájecí kabel před vyjmutím zdroje a podobně. Díky této nápovědě, která skvěle funguje především při demontáži starých komponent je rozebírání jednotlivých sestav radost. O něco horší je to poté se skládáním, avšak i zde funguje podobný pomocník například při přepnutí do režimu kabeláže. Ten zvýrazní nepřipojené konektory, které poté již snadno propojíte.

Kromě těchto klasických oprav a vylepšení budete v pozdějších fázích hry dostávat i pořádně zapeklité úkoly, jako je vyrobit sestavu na míru či pohrabat se v BIOSu, případně přetaktovat jednotlivé komponenty, což dělá tento simulátor ještě komplexnějším. Zajímavým prvkem je i implementace uživatelských hodnocení. Tuto možnost si po chvíli hraní odemknete díky instalaci programu Bongle a máte tak ihned lepší přehled o tom, jak svoji práci vlastně odvádíte. Trochu jsem měl obavy z toho, jak se autoři popasují s ovládáním na gamepadu, nicméně jak se ukázalo, byly zcela liché. Vše je velmi intuitivní, a tak i bez potřeby myši můžete pohodlně pracovat. Graficky hra neurazí, nicméně si umím představit, že by se ze současného hardware dalo vyždímat i více, nicméně pro potřeby hry je vše dostačující a na nějaké ty ostré hrany asi zrovna hledět nebudete. Hudební podkres zahrnuje zhruba desítku skladeb různých žánrů, které mají společný jmenovatel v tom, že jejich texty se točí okolo vaší pracovní náplně, což je fajn. Menším problémem je, že se po několika hodinách ohrají, takže poté je lepší sáhnout například po vlastní muzice.

Komu by ani poměrně hutný režim kariéry nestačil, může poté sáhnout po volném tvoření a skládat počítače do zblbnutí. Je pravdou, že v tomto režimu si můžete zkusit vyrobit i vaši vysněnou sestavu, aniž byste museli investovat desetitisíce z vlastní kapsy. Celkově by se tedy dalo říci, že na mě PC Building Simulator skutečně zapůsobil a rozhodně bych jej doporučil všem, kteří chtějí vyzkoušet něco neotřelého, při čem se mohou naučit i nějaké základy vlastního fungování osobních počítačů.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti The Irregular Corporation