Goichi Suda alias Suda51 je takový herní Tarantino. Vyžívá se v popkulturních odkazech a má nesmírně osobitý styl a humor. Do povědomí mas lidí se dostal, když na konzoli Wii vydal se svou společností Grasshopper Manufacture dva díly hry No More Heroes. Brutalita, sex, videohry a bizarní svět - díky tomu se z této série stala prakticky kultovka zmíněné Nintendo konzole. Posledních pár let měl Suda51 pauzu a než přijde s regulérním třetím dílem (ohlášen na 2020 pro Switch), vrátil se na režisérskou židličku u spin-offu Travis Strikes Again: No More Heroes, který letos v lednu vyšel na Switch a nyní se podíval i na PlayStation 4 v kompletní edici.

Travis Touchdown jako hvězda hlavních her se po splnění cíle stát nejlepším assassinem světa uklidil do ústraní a žije v karavanu kdesi v lesích. Se svým časem nakládá přesně podle našich ideálů - hraje videohry a to na nikdy nevydané a prý nebezpečné konzoli Death Drive Mark II. Ale jednoho dne se mu přijede pomstít tatík jednoho z bossů z předchozí hry. Potyčka s Bad Manem v karavanu se zvrtne, oba jsou vtaženi do herní konzole a tím se ocitáme ve hře samotné. V ní musíme projít celkem šest her a tak získat šest Death Ballů, které fungují jako cartridge do konzole, a možná vzkřísit Bad Manovu mrtvou dceru.

Samotná hra je akční rubačkou viděnou shora. Travis seká svým energetickým mečem, který je třeba otravně dobíjet zaklepáním ovladače (jde naštěstí i jinak pomocí páčky). K dispozici jsou úskoky, kotouly atd. Postupem času odemykáme nějaké ty skilly jako například zpomalení nepřátel a k dispozici je i ultimátní schopnost. Sekáme spousty nepřátel a dojde i na velké bossy. Ti, jak to tak u Sudy bývá, jsou hlavními hvězdami večera a je radost s nimi bojovat. Už jenom narážka u prvního "To jako je všechno, kde je druhá fáze?" naznačí, jak to zde s humorem je. Na to, že je hra na první pohled velice omezená, tak ta jednoduchost má své kouzlo. Jsou sekce, kdy sekání obyčejných nepřátel vypadá jak bezmyšlenkovitý button mashing, ale pak přijde silnější nepřítel. V tu chvíli začne hra docela zářit a hráč zpozorní. Je třeba najednou kontrolovat malé nepřátele a držet si velkého od těla. Je to trochu jako na houpačce, protože tomu nepomáhá velice generický styl většiny nepřátel (jsou to jakoby bugy v jednotlivých hrách). Ale zase každý z levelů ve hře má nějaký svůj osobitý prvek, takže se prostředí mění a nejen to, mění se i mechaniky průchodu hrou.

Změna prostředí je fajn, ale samotná hra je úplně základní, co se týče modelů okolí ve hře a nepřátel. Ne, tohle už za art styl schovat nejde a je vidět, že se jedná o boční projekt menšího týmu. Osvětlení lokací je základní, modely a textury také, což je škoda, protože nápadů ve hře je schováno spousta. Je sice vtipné, že hra je 4:3, protože se odehrává v CRT konzoli. Ale není zábavné mít velkou část obrazovky promrhanou zbytečnými pruhy po straně, jejichž užitek jako HUD je mizivý. Prostě co se týká vizuálu, je hra zbytečné zklamání. Dalším průšvihem je i zjištění, že sice nabízí kooperativní hru dvou hráčů (jeden jako Travis a druhý jako Bad Man), ale pouze na gauči u jedné konzole. Jakýkoliv online co-op zde není a je to špatné. Hra běží na Unreal Engine a udělat alespoň peer-to-peer multiplayer není tak těžké, aniž by to výrazně zvýšilo náklady na hru. Prostě promarněná příležitost.

V čem hra ale nezklame, je design všeho okolo. Zde je práce Suda51 cítit na každém rohu. Letáky na konzoli, popisek hry, jen to, že si můžeme nakupovat různá trička, která jsou tvořena obrázky z indie her (většina od Devolveru?), je vtipné. A odkazů na ostatní hry a popkulturu tam najdeme mnohem víc. No a různé filmové sekvence před jednotlivými epizodami jsou přesně ta jeho šílenost, kterou lidé milují. Přiznám se, že zpočátku mi hra přišla zbytečně přestřelená, ale postupem času se mi zarývala pod kůži a já začal některé typické "sudoviny" oceňovat, prostě už je to dlouho, co jsem hrál No More Heroes (klidně bych je snesl v remasteru na Switch třeba). Snad jen některé sekce s dlouhýýými jako opravdu dlouhýýýýýými rozhovory mi přišly jako zbytečná tvůrčí masturbace. Proto závěrem jde říci to, že Suda51 není mainstream a nikdy nebude. Jenom je trochu škoda, že pokud by toto měla být pro někoho první hra s Travisem, tak spíš rychle odejde s výrazem wtf ve tváři.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Marvelous!