V dnešní recenzi se podíváme na zmodernizované provedení hitu, který pravděpodobně neminul většinu hráčů na první konzoli od SONY, PlayStation 1. Není jím nic menšího než titul MediEvil, který v těchto dnech přichází z dílny studia Other Ocean v remasterované verzi na konzoli PlayStation 4 a jelikož většina titulů zažívá ve svých předělávkách solidní renesanci, je nutno zkontrolovat, zda i dobrodružství sira Daniela splňuje požadavky moderních hráčů a jestli stojí za investici vašich peněz. To se již dočtete na následujících řádcích.
Na úvod připomeňme něco o původní zápletce, která logicky zůstává stejná i v současném vydání. Vžijete se do role Daniela Fortesquea, který zemřel během bitvy se zlým čarodějem Zarokem a pravdou je, že roli hrdiny za svého života zrovna extra nezastával. To by se však nyní, sto let po své smrti, mohlo změnit. Opět se tak ke slovu totiž dostává Zarok a jeho zlé síly a na Danovi, který povstává z hrobu, je tak nelehký úkol - opět se jej pokusit zastavit a nastolit ve světě Gallowmere mír a klid. Na hráči je tak přistoupit na pravidla dnes již poměrně zkostnatělých (jak příznačné) herních mechanizmů a vydat se na cestu, která by měla přinést kýžený cíl, a to zničení Zaroka.
Co se žánru týče, máme tu před sebou typického představitele prvních 3D plošinovek, říznutých častými střety s protivníky, takže se nejedná o nikterak mírumilovnou a pohodovou záležitost. Některé z úrovní jsou poté i poměrně dosti složité, čemuž nenahrává ani v dnešní době nepříliš častý prvek, jako je kupříkladu absence jakýchkoliv záchytných bodů, takže je nutné se při hraní této hry rozhodně obrnit i pořádnou trpělivostí, jelikož opakování celých úrovní je na denním pořádku. Souhlasím s tím, že kdysi byly hry skutečně koncipovány jakožto složitější a obtížnější forma zábavy, nicméně u současných hráčů se může jednat o podstatný problém, obzvláště i proto, že za některé neúspěchy si zkrátka nemůžete sami a je to právě hra, která vám sama o sobě hraní komplikuje.
Na jednu stranu se totiž jedná o graficky vymazlenou verzi původní hry, kdy jednotlivé úrovně ožívají v technologicky mnohem lépe zpracovaných grafických efektech či okolních kulisách, nicméně nemálo problémů si s sebou titul nese i po dlouhých 21 letech. Tím nejpalčivějším je pravděpodobně dosti zlobivá kamera, která obzvláště v úrovních, kde se nachází všelijaké kopečky, výstupky či úzké chodby, určitě nefunguje dle představ a s oblibou se schovává do mrtvých úhlů, ze kterých buď nevidíte svoji kostnatou postavičku nebo naopak vaše nepřátele. A co teprve, když si ji zrovna v těchto chvílích chcete natočit dle potřeby avšak tato možnost je vám zrovna teď odepřena. To naštve, obzvláště z toho důvodu, že životů rozhodně není nazbyt a každá schytaná rána do vašich kostí se počítá. Na druhou stranu autoři přinesli do hry novinku v podobě tzv. Dan Cam, díky které lze hrát z pohledu za Danovým ramenem, díky čemuž dostává průchod zcela nový rozměr. Netvrdím, že se poté jedná o bezproblémovou záležitost, nicméně implementace nových prvků rozhodně potěší.
Pravdou je, že Daniel není vůbec bezbranný. Sice postrádá pár kilo svalů, ale dokáže zacházet s odemčeným či nalezeným vybavením. K dispozici jsou jak části brnění, tak i řada zbraní na blízko, tak i těch na dálku. Ty využijete samozřejmě pouze v případech, že máte ve výbavě i nějaké ty náboje, které si lze za nalezené mince dokupovat u speciálních chrličů. Při střelbě samozřejmě zapomeňte na jakékoliv manuální zaměřování, vždy střílíte po nejbližším nepříteli. Opět mechanika, která byla již v moderních dobách lehce upravena a je nutno si na ni zvyknout, aby vás nepřesnosti nestály krk a neodkázaly vás opět nešťastně na začátek úrovně. To by samo o sobě nevadilo, nicméně k dispozici máte vždy stejné množství životů jako při posledním pokusu, takže se snadno dostanete do situací, kdy váš Save není zrovna dvakrát záviděníhodný a stojí vás hodně sil vyjít i s málem na projití celého levelu v případě, že někde není k sebrání lahvička k doplnění.
Jelikož soubojů je skutečně dost, a to jak s běžnými nepřáteli, unikátními pro konkrétní úrovně, tak i s bossy, je nutno podchytit ovládání hned na začátku. Můžete volit mezi slabými ale rychlými útoky, silnými, byť pomalejšími a také speciálními. Navíc můžete i vykrývat rány štítem, který má svoji životnost a některé ze zbraní trpí na poškození, takže si je užijete jen chvilku a poté se musíte poohlédnout po náhradě.Například taková palice poslouží i k probourávání zkratek skrze balvany, tak je dobré si je případně i lehce šetřit pro případné budoucí využití. Samotné souboje probíhají podle jasně daného scénáře a většinou jde jen o to, nechytnout příliš mnoho ran, po kterých totiž nemáte k dispozici ani nanosekundu nezranitelnosti. Většinu protivníků lze samozřejmě usekat zběsilým bušením do tlačítka úderu, to se nebojte. Ano, někteří bossové vám dokáží zatopit o několik řádů více, nicméně nikterak složité hledání strategie nečekejte. Zpravidla během prvního pokusu okoukáte jejich chování, na které se při případném reparátu můžete již v klidu připravit. Mnohem více naštve, když už nějakého tužšího protivníka udoláte a poté si vás povodí některý z jejich pohůnků.
Pakliže se řadíte mezi fanoušky původního zpracování a vaše paměť vám do dnešního dne slouží velmi dobře, můžete si podle postupů, které si pamatujete i nové zpracování značně ulehčit díky znalosti rozložení úrovní. To v podstatě nedoznalo žádných velkých úprav a kromě rozdílů v grafice, kdy nyní MediEvil na mém PlayStationu 4 Pro běží v rozlišení 4K při poměrně stabilní rychlosti snímkování, se jedná o totožný herní zážitek věrný originálu. Je pravda, že v určitých vypjatějších momentech prozatím budete kromě nepřátel bojovat i s decentními propady na úkor plynulosti, což je také trošku škoda, vezmeme-li v potaz "komplexnost" celého titulu.
Noví hráči by oproti tomu poté dle mého názoru nemuseli zrovna dvakrát lehce přistoupit na relativně poctivě nastavenou laťku obtížnosti která však není příliš podpořena jak zmiňovanou kamerou, tak i tím, že se váš sir sem tam zasekne o nějaký ten objekt, což jsou nedostatky, kterých se vývojáři zcela jistě měli vyvarovat. Remaster hry MediEvil bych tak doporučil hlavně právě prvně zmíněné skupině nostalgiků, kteří kdysi dávno proháněli Daniela v původní verzi a chtěli by si znovu připomenout jeho dobrodružství. Pravdou tak zůstává, že na poli remasterů jsme se jich setkali i s lepšími kousky, i když i MediEvil určitě dokáže řadu z nás zabavit. Nemohu vynechat ani příjemnou zmínku o ceně, která je nastavena zhruba na polovinu té, za kterou se většinou prodávají novinky a také skutečnost, že hra je k dispozici v kompletní české lokalizaci včetně dabingu, což je vlastnost, kterou se nemůže honosit zrovna moc herních titulů.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.
Ceny hry MediEvil srovnáte na Zboží.cz.
