V dnešní recenzi se podíváme na prvotinu z dílny týmu Typhoon Studios, která nás zavede do vesmíru. Journey to the Savage Planet, jak již název napovídá, se totiž skutečně neodehrává na Zemi a jelikož sci-fi záležitostí není nikdy dost, je tak nasnadě dopátrat se v závěru informací, jestli i tento kousek stojí za to pořídit. Pojďme se tedy zevrubněji ponořit do děje této nové hry.
Ihned na počátku jste vrženi do role meziplanetárního průzkumníka společnosti Kindred, která o sobě hrdě prohlašuje, že právě ona je čtvrtou nejúspěšnější ve svém oboru. Jak je již od samého začátku i na tomto příkladu vidět, jedná se o solidně bláznivou jízdu, ve které není humor autorům cizí. Stojí za zmínku připomenout, že studio Typhoon není tvořeno žádnými zelenáči na poli videoherního průmyslu, nýbrž zde najdeme i jména, která lze spařit v závěrečných titulcích např. Far Cry 4 či Assassin’s Creed III. I samo technické zpracování dává již od spuštění tušit, že nelze čekat nikterak realistické ztvárnění a spíše se autoři zaměřují na ryzí hratelnost.
Váš tým je vyslán na planetu ARY-26 ze vcelku prozaického důvodu. Zjistit, zdali je tato planeta vhodná pro život, případně jaké záludnosti či nebezpečí na ní mohou číhat. Inu, a jako obvykle se něco zvrtne, v tomto případě v rámci přistání. Výsledkem je tak porouchaná a vzletu neschopná raketa, kterou bude nutno během vašeho dobrodružství opravit, sehnat nějaké to alternativní palivo a po úspěšném průzkumu se navrátit na Zemi. To se snadno řekne, nicméně rozhodně se v tomto případě nejedná o nic snadného, přičemž na první průchod si můžete v klidu vyšetřit i zhruba deset hodin. Journey to the Savage Planet je totiž primárně o průzkumu, který, jak víme, si mnohdy žádá pořádnou porci času. Nejen průzkumem však živ je člověk, takže těšit se můžete také na řadu lehčích či těžších potyček, plošinovkových pasáží i soubojů s bossy. Nechybí ani nějaké ty prvky známější spíše z RPG her, jako je crafting všemožných vylepšení či různé bonusy, které vám poskytnou ve světě nalezené věci či materiály. I z těchto důvodů je tak poměrně nesnadné jakkoli jednoduše tento počin charakterizovat či zařadit do jedné kategorie. Jedná se spíše o mix akční FPS střílečky s metroidvania plošinovkou, říznutý RPG se soubojovým systémem podobným Souls hrám. Nebojte se, i přes takto krkolomný popis je to zábava a o tu jde především, nebo ne?
I přesto, že se celá hra odehrává na jedné planetě, můžete se těšit z rozmanitosti jednotlivých oblastí. V rámci průchodu narazíte na celkem čtyři diametrálně odlišná prostředí, takže vaše pozornost bude neustále dostávat nové podněty, aby nepolevovala. Každá z úrovní je poté ještě rozdělena na menší lokace, do kterých se lze přemisťovat pomocí teleportů ať již z jiných částí světa, tak i z mateřské lodě. Navíc, jak již bylo zmíněno, svoji roli zde hraje kromě samotného průzkumu i příběh, který vás pomocí série úkolů (hlavních i vedlejších) neustále táhne kupředu a bez plnění jeho zadání si později příliš neškrtnete. To především z důvodu nutnosti vylepšovat svoji postavu, a to jak o nové schopnosti, tak i vybavení, díky kterému se v pozdějších fázích dostanete například i na místa, která jste dříve museli nuceně minout, jelikož zkrátka nebylo ve vašich silách na daný ostrůvek vyskočit či porazit toho kterého nepřítele.
Postupem času si tak odemykáte různé vychytávky, jako jsou nové druhy bomb, které můžete metat po svých nepřátelích s různými účinky, vylepšený jetpack, se kterým přeletíte větší vzdálenosti, zbraň, se kterou se souboje značně zjednoduší a mnoho dalšího. V neposlední řadě také zmíním váš skener. Podobně jako například v No Man’s Sky je totiž jedním z vašich úkolů katalogizovat veškerou faunu i flóru, na kterou narazíte. Po vylepšení skeneru tak máte mnohem větší šanci, že některou neobjevenou entitu nepřehlédnete, jelikož vám konkrétně tento bonus dokáže prodloužit detekční vzdálenost. Jelikož se vám dostupná vylepšení odemykají povětšinou zvlášť po splnění daných úkolů, stále ve hře existuje motivace hrát dále a těšit se na to, co vám nové schopnosti umožní. Jednoznačně fajn prvek i samotné zpracování. Jednotlivá vylepšení poté fyzicky odemykáte (tisknete) pomocí 3D tiskárny v raketě, sloužící jako váš domov, kde se kupříkladu i zrodíte, pokud ne vše vyjde podle vašich představ a vaše tělesná schránka někde na nebezpečné planetě položí život. Kromě tiskárny zde lze také mrknout na srandovní reklamy nebo zavítat k palubnímu počítači, kde si můžete přečíst e-maily nebo prohlédnout vaše statistiky.
V případě, že zemřete, není nic ztraceno. Pakliže v době smrti disponujete nějakými surovinami, sloužícími pro výrobu vylepšení, není nic snazšího, než se po reinkarnaci vydat na místo, které se vám stalo osudným, sebrat bednu s materiály a jako bonus můžete ještě pohřbít vaše vlastní tělo. K němu, stejně jako ke klasickým úkolům, vás navádí orientační šipka, která však vzhledem k často poměrně hodně vertikálnímu pojetí herního světa dokáže místy pořádně zazlobit. Ukazuje sice správný směr na danou lokaci, ovšem to, jak se k ní dostanete je většinou odvislé od toho, zdali již máte k dispozici daná vylepšení díky kterým se dostanete, kam potřebujete. Z důvodu výše zmíněného designu úrovní se není asi ani čemu divit, že vývojáři nezakomponovali do hry mapu, jelikož by vám pravděpodobně stejně nebyla moc platná. Na druhou stranu, úrovně nejsou zase až tak rozsáhlé, abyste se v nich po několika desítkách minut bez problémů neorientovali a navíc se opět o něco více můžete vžít do role opravdového průzkumníka.
Komu by nevyhovovalo vydat se na průzkum neznámé planety jako vlk samotář, má možnost připojit se do online kooperačního režimu pro dva hráče. Tento model má při hraní řadu výhod, kupříkladu to, že můžete při boji oživovat padlého kamaráda, případně vám parťák může pomoci v rámci soubojů s bossy. Inu, a v neposlední řadě je to v partě ještě o chlup lepší zábava. Je trošku škoda, že kooperace funguje pouze na pozvání, takže se nelze připojit k náhodným hráčům. Jestliže tedy, podobně jako já, nemáte podobně naladěného kámoše, budete muset vzít za vděk dobrodružstvím pro jednoho.
Z technologického hlediska se jedná o pohledný titul s povedeným zvukovým doprovodem, který umocňuje pocit, že se skutečně nacházíte v neznámém světě. Za celou dobu jsem nezaznamenal žádné technické problémy, ať už s plynulostí hry nebo co se konfliktů textur týče. Co do nepřátel, zde si autoři vyhráli i s jejich „náturou“. Vězte tak, že ne všechny druhy jsou automaticky agresivní, takže většinu času se můžete jakýmkoli soubojům v pohodě vyhýbat. Některé obludy na vás zase naopak zaútočí ihned, jakmile vstoupíte do jejich „detekčního rádiusu“, takže je nutno mít neustále oči na stopkách. Pravda, v jedné oblasti by mohli autoři zapracovat o něco více. Jedná se o souboje, respektive model střelby, který mnohdy značně komplikuje vaši snahu, jelikož řada potvor je také řádně rychlá a při současném zpracování gunplaye tak mnohdy minete jen proto, že hra nekorektně rozpozná kam vlastně míříte. Nejedná se však o nic, co by znemožňovalo celkové pohodové hraní, takže když se na Journey to the Savage Planet podíváme jako na celek, rozhodně jej mohu doporučit všem, kdo touží uniknout z reality všedních dnů do fantaskního světa plného překvapení. Navíc za cenu necelých sedmi stovek se rozhodně jedná o jeden z těch lepších nákupů začátku herního roku 2020.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Comgad
Ceny hry Journey to the Savage Planet srovnáte na Zboží.cz.
