Dorazit na místo, označit cíle a pak jen postupně sledovat zpomalené záběry kulek pronikající různými částmi těl německých nepřátel. Ano je to tak, další hra po milovníky stříleček anebo studentů prvního ročníku lékařské fakulty je zde: Sniper Elite číslo 5, tentokrát s podtitulem Francie. Po pěti letech, kdy jsme se mimo jiné snažili v roli Karla Fairburna zničit vyvíjenou zbraň generála Heinze Böhma, který měla zastavit vylodění spojenců v Itálii (Operace Lavina), kdy jsme se museli trochu sčuchnout i s místní mafií v misi u kláštera Abrunza, se v novém díle přesouváme do okupované Francie.

Nový příběh se odehrává v roce 1944 kdy se spojenci připravují na vylodění v Normandii. Aby vylodění bylo co nejvíce úspěšné, musí dojít k oslabení opevnění Atlantiku a z toho důvodu bude Karl po vyslání do Francie nucen navázat kontakt s francouzským odbojem. Brzy však odhalí tajný nacistický projekt Operaci Kraken, který má zabránit tomu, aby se Den D vůbec stal.

Sniper Elite 5 je desátou hrou ze série Sniper Elite od britského studia Rebellion Developments. Ta se soustředí pouze na boje odehrávající se v době druhé světové války a od roku 2005, kdy vyšel první díl této série se prodalo dohromady 20 miliónů kopií.

Sniper Elite 5 se tedy opět ovládá z pohledu třetí osoby. Její hlavní kampaň obsahuje 8 hlavních misí plus epilog. A ti co si hru předobjednali a nebo zakoupili dražší edici získali přístup k extra misi s názvem „Target Fuhrer: Wolf Mountain“, ve které musí hráč proniknout do Hitlerova soukromého útočiště v Alpách, aby jej a jeho stráže zlikvidoval. Každá z hlavních misí má řadu dalších pod úkolů, cíle v seznamu zabití, odemykatelné počáteční body a různé sběratelské předměty, stejně jako četné cesty a přístupy. To má za následek vysokou úroveň znovuhratelnosti, zvláště když k misi můžete přistoupit z nového výchozího bodu.

Na začátku každé mise hráč obdrží hráč během brífinku všeobecnou informaci ohledně cíle a ocitne se na velké i když ne zcela otevřené mapě. Co je ve Sniper Elite 5 jiné je jaký klade hra obrovský důraz na průzkum, takže se vyplatí prohledat každou podezřelou budovu nebo stodolu na francouzském venkově, kterou jste chtěli původně minout. Tohle je velký rozdíl oproti čtvrtému dílu, kde se často objevoval velký počet spíše větších jednotvárných ploch kde se toho moc nedělo a hráč je pouze přecházel. Navíc tato prostředí se v každé misi mění, takže se podíváte na pobřeží, do městeček, kláštera nebo základny plné tunelů.

Mise začínají tím, že vás vrhnou přímo do akce, pouze s vágním náznakem toho, kam byste měli jít. Oblast vašeho hlavního cíle je na mapě zakroužkována, ale detaily nejsou nikdy jasné, dokud se tam skutečně nedostanete. Mapa vás škádlí tvrzením, že ve skutečnosti existuje více než jeden způsob, jak se dostat nepřátelům na kobylku ale nikdy vám neřekne, jak provést, protože to už je na vás.

Při procházení mise můžete najít mapu s dalším možným cílem, poznámky o zhroucených závalech, které vás dovedou ke skrytým vchodům, štípačky po jejíž použití se dokážete dostat do jinak nepřístupných oblastí nebo kódy pro různé trezory. Několikrát se mi stalo, že jsem měl k dispozici kód, ale nemohl jsem dlouhou dobu najít ten správný trezor.

Opravdu se vyplatí i prozkoumávat budovy, v jejich komplexech se můžete ztratit, ale také odemknout pracovní stůl, najít skrýš s municí a najít třeba i páčidlo, které se může později hodit, když narazíte na bednu později. Všechna tato místa mapa odhalí až když je sami objevíte. Pracovní stoly jsou v každé misi tři a ty vám po odhalení odemknou další díly k vylepšování zbraní. Ano, zbraně, které vám hra nabídne anebo které získáte později si můžete vylepšovat před misí anebo potom na pracovních stolech v průběhu mise. Nově zde je možné změnit rozsah slyšitelnosti střelby. U každé zbraně a typu munice je tato statistika jasně uvedena a mnoho vylepšení zbraní, které v průběhu hry odemknete, může toto chování dále změnit.

Hra taká nabízí velmi detailní nastavení obtížnosti, od regenerace zdraví, přes agresivitu nepřátel až po například jak bude okolní prostředí působit na vaši střelu.

Co se týče inteligence nepřátel, je zde možná menší zlepšení oproti čtverce, ale ze hry není poznat, jestli to byl záměr tvůrců. Jednotky vás můžou dokonce obcházet a také sdělovat vaši pozici okolním jednotkám. I na střední obtížnost je těchto nepřátel velmi mnoho, což znamená, že se budete muset často měnit pozice a zkoušet jinou taktiku. Vyplatí se tedy deaktivovat alarmy, když na ně narazíte a také zaminovat přístupové cesty.

Při odstřelování doporučuji si zapamatovat lokaci německého oficíra, do jehož lebky jste se podívali při rentgenovém videu. Důstojník, kterého jste i třeba náhodně zabili v průběhu mise, může nabídnout klíčový kód nebo poznámku o skryté skrýši, kterou budete později potřebovat. Takže lootovat a lootovat.

Hráčovi dovednosti se dají upravovat v klasickém stromu dovedností, v novém díle je mnohem přehlednější a rozděluje se na tři části: boj, výbava a tělo. K úpravě je potřeba získávat body, a to splněním úkolů nebo zabíjením nepřátel. Extra body nebo vybavení se dají získat také zabitím speciálního nepřítele z „kill listu“, který je v každé misi minimálně jeden anebo také za speciální způsob zabití daného cíle.

Hra obsahuje celkem pět různých způsobů hraní. Klasická kampaň pro jednoho hráče anebo Co-op kdy tuto kampaň hrajete s jiným hráčem. Axis invation je mód, při kterém hrajete nepřátelského odstřelovače v kampani jiného hráče. Je to podobné jako v některých soulovkách. Hra vás upozorní po vstupu druhého hráče do kampaně což znamená, že se můžete také pěkně zapotit. Po mapě jsou rozmístěné telefony, pomocí kterých dokážete určit přesnější polohu druhého hráče. Druhý hráč může vaši polohu indikovat například podle toho, že se mu začnou podezřele ztrácet kolegové ve zbrani na určitém místě mapy. Pak zde máme klasický survival kdy bráníme několik velitelských stanovišť před vlnami nepřátel. Multiplayer je poslední mód pro více hráčů ve vybraných mapách.

Hra je také určitě temnější než předchozí odehrávající se ve slunné Itálii, také hudba velmi dobře podporuje tuto atmosféru.

Z chyb je určitě důležitost zmínit ovládání, kdy se snažíte například prohledat tělo skoleného nepřítele, ale potřebuje se různě natáčet, než se vám objeví možnost prohledání. To se týká i například trezorů, který jde otevřít zadáním kódu anebo vyhozením do vzduchu, vy ale trávíte drahocenný čas posunem ovladače do té polohy, při které se vám nabídne způsob otevření, který potřebujete. Co mi také vadilo bylo nemožnost přeskočení některých bariér, které nebyly velmi vysoko, ale přitom o kus dál ještě vyšší zídku jsem mohl ladně zvládnout. Rozlišovaní mezi pasivním nebo aktivním objektem rozhodně v některých místech postrádalo logiku.

Z pohledu plynulosti na PS5 běžela hra bezchybně na 60fps při rozlišení 4K.

Ve Sniper Elite 5 je celkově vidět posun z čistě sniperovské hry k větší akčnosti, kdy nestačí jen sedět a čekat, ale je důležité i objevovat místa schovaná v mapě, využívat také jiné zbraně než jen odstřelovačky, trochu je vidět posun ke hrám ve stylu Metal Gear. Tohle ale vůbec není na škodu a hra určitě přitáhne i další hráče. Osobně doporučuji kampaň si projít s kamarádem, herní zážitek bude určitě bohatší a své případně neúspěchy při postupu ve Francii budete mít aspoň na koho svést.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Rebellion