Ač bývalý skalní fanoušek videoherní série Battlefield, jejíž vývoj se v rámci posledních dílů příliš neposunul směrem mnou vítaným, jsem si začal pohrávat s myšlenkou, dát přeci jenom šanci Call of Duty více, než jak bývalo vždy pouze u příležitosti vydání nového dílu.
Začal jsem tak točit poslední tři díly, co do single i multiplayeru a nutno říci, pravděpodobně jsem minimálně pro sebe našel krále FPS stříleček. Když byl oznámen letošní díl, Modern Warfare II, okamžitě jsem zbystřil a začal cítit, že tento kousek by po delší době skutečně mohl oživit vody poměrně stagnující řady stříleček, a jelikož jej mají na svědomí pánové a dámy ze studia Infinite Ward, kteří mě nikdy příliš nezklamali, skočit do předběžného přístupu Modern Warfare II bylo jasnou volbou.
V rámci mého dosavadního hraní mi bylo umožněno zahrát si v rámci následujících režimů: Team Deathmatch, Domination, Search and Destroy, Prisoner Rescue a Knock Out na třech mapách, které se, musím říci, rozhodně povedly. Opět jsem se vrátil do dob, kdy jsem byl nucen objevovat zákoutí nových prostředí, najít campery a jejich oblíbené lokace a zvolit odpovídající strategii pro efektivní eliminaci. Každá z map několika takovými místy opět disponuje a seznamování opět patřilo mezi ty zábavnější prvky. Inu, musím říci, že již dlouho mě nebavilo umírat tak, jak v CoD: Modern Warfare II. Také musím vyzdvihnout nový systém arzenálu Gunsmith 2.0, ve kterém není nutno levelovat každou ze zbraní zvlášť, ale je možné využít již odemknuté součásti pro zbraně jiných příbuzných typů, což také potěší řadu příznivců. Zajímavostí je také postupné "nabíjení perků", v rámci kterého se vám prostřednictvím vašich herních úspěchů zpřístupňují vylepšení, která byla v předchozích dílech aktivní hned od začátku zápasu.
Co se jednotlivých módů týče, Team Deathmatch, Domination a Search and Destroy zůstávají nehynoucími klasikami, přičemž v Prisoner Rescue, jak již název napovídá, soupeříte s druhým týmem o osud rukojmích, které nesmí nepřátelský tým unést, zatímco jsou pod Vaší ochranou a naopak. V tomto režimu je možné oživovat spoluhráče, čemuž také musíte přizpůsobit Vaši strategii. Knock Out poté představuje mód, ve kterém je nutno udržet cílový balíček ve vaší moci po co nejdelší dobu. Nejvíce času jsem poté strávil v klasickém týmovém deathmatchi, který patří mezi mé nejoblíbenější způsoby hraní CoD již delší dobu a musím říci, že ač jsem během hraní narazil na spoustu lepších hráčů, obvykle jsem se pohyboval v horní části výsledkové tabulky, což považuji za úspěch.
Grafika hry také doznala jistých pozitivních změn, vše se mi zdá tak nějak ostřejší a plynulejší, takže se nemohu dočkat, až za měsíc a půl nainstaluji plnou verzi a vrhnu se do bojů. S touto hrou jsme se zkrátka rozhodl strávit nadcházející podzim a velmi pravděpodobně i celý příští rok, protože již dlouho jsem se takto královsky nebavil. Fanoušci série zajisté uvítají zítra spuštěnou otevřenou betaverzi na PlayStationu, přičemž ostatní platformy si musí počkat až do příštího týdne. Nicméně nebojte, v rámci prvního beta víkendu pro vaši platformu, kdy je možné dosáhnout 15. úrovně, se vám tento cíl určitě podaří splnit. Já to zvládl za jeden večer a jaké bylo moje zklamání, že se prozatím nedostanu k veškerému dostupnému obsahu, který beta nabízí. Inu, kdo si počká, ten se dočká.
