Tak co, také již máte dost všemožných klonů Souls série, vynikající především vybroušeným soubojovým systémem, který dokáže přidělat řadu vrásek i ostříleným videoherním harcovníkům? Nemějte, máme tu totiž další kousek do rodiny podobných titulů, které by se daly zařadit mezi odlehčené varianty představitelů žánru, které jsou ze své podstaty přístupnější i méně zkušeným hráčům. A přesně taková totiž hra Asterigos: Curse Of The Stars z dílny studia ACME Gamestudio je. Obtížnost je totiž možno navolit a nasadit na nižší laťku, díky čemuž je mnohem přístupnější, ovšem zároveň si zachovává i prvky typické právě pro sérii Dark Souls a jí podobným (samozřejmě za předpokladu, že sáhnete po nižší variantě a nezvolíte hned nejdrsnější možnost).

Vaší hrdinkou, do které se vtělíte, je v případě tohoto titulu Hilda, děvče, pátrající po svém otci v prokletém městě zvaném Aphes. Celý herní svět je mocně inspirován antickými legendami, takže mezi NPC postavami zcela jistě zaregistrujete pár známých jmen. Svět jako takový není vůbec přátelský a kromě vašeho úkrytu na vás číhá nebezpečí skutečně na každém kroku. Narazíte tak například na poměrně neškodné krysáky, o něco drsnější obry či nepřátele vybavené štíty, kněží, schopné se přeměnit na vlkodlaky či v neposlední řadě na bossy, které vaše komba potrápí nejvíce.

Soubojový systém vám zcela jistě nebude neznámý, takže kromě jednotlivých typů útoků si nezapomeňte přibalit i na výdrži závislé úskoky, vykrývání a řadu komb. K dispozici má hlavní hrdinka rovnou šestici zbraní, přičemž útoky lze řetězit za použití jejich kombinací a i díky tomu je každý souboj kromě strategických prvků i přehlídkou vizuálních lahůdek. Kromě základních útoků nechybí ani magická podpora ve formě speciálních schopností, díky kterým se jistě nejednou vyhnete téměř jisté smrti. No, a kdyby náhodou šlo ještě více do tuhého, máme tu léčivé lektvary, které dokáží také potrápit vaše nepřátele.

Jak jsem již zmínil, jediným bezpečným místem je tedy úkryt, ve kterém naleznete vše potřebné pro přípravu na další a další výpravy za plněním rozličných úkolů. Lze zde nakupovat a prodávat předměty z inventáře či vylepšovat ty stávající, nabírat boční úkoly od okolních postav či se vrhnout do hlavní příběhové linky. Velice často se tak ocitnete v situaci, kdy budete mít questů nabráno mnoho najednou, přičemž výhodou je, že je lze plnit v libovolném pořadí - samozřejmě v závislosti na již dostupných či odemčených lokacích. Především díky této skutečnosti jsem se cítil ve svém živlu, kdy mi hra striktně nediktovala kam se mám či nemám vydat a mohl jsem tak prozkoumávat svět dle vlastní libosti. Pravda, občas jsem se dostal do lokací, ve kterých mi zdejší nepřátelé dali ihned jasně najevo, že tudy prozatím rozhodně ne, ale této mánie, která mě pronásleduje již od doby World of Warcraft, jsem se opět nemohl zbavit. Průzkum mě zkrátka naplňuje jak ve hrách, tak i v reálném životě, co už.

Když už jsme u toho průzkumu, ono vám ve výsledku ani moc jiných možností nezbyde, jelikož naprosto chybí jakákoliv metoda orientace, ať již notoricky známé šipky vedoucí k vašemu cíli nebo i tak obyčejná věc jako je mapa. Na nic z toho tu nenarazíte a musíte se tak spoléhat na vlastního "pamatováka" a s každou otevřenou zkratkou do nových lokací tento svůj plán v mozku aktualizovat. Nebudu předstírat, že ač jsem si myslel, jak na to jsem s orientací velice dobře (jak často předhazuji své drahé polovičce), již dlouho jsem takto ve videohře nebloudil např. ve snaze dostat se zpět do úkrytu po zhruba hodinovém pobíhání mimo něj. Ono, jednotlivé kobky, náměstíčka, chodby, to vše tak nějak splývá v jedno a jakmile prostě přehlédnete tu jedinou správnou odbočku, je zle. Lehkou náplastí jsou poté speciální kašny sloužící jako záchytné body, u kterých si lze za cenu obnovení nepřátel odpočinout či případně se k nim po smrti teleportovat, takže také musíte často taktizovat i v této oblasti, aby se vám nestalo jako mně, že jsem si omylem nepřepnul kašnu na bližší a asi třikrát se narodil v močále plném nepřátel, kteří byli hodně nad mé možnosti.

Jak jsem již nastínil ze začátku, nejedná se o záležitost, na které byste si nutně museli vylámat zuby. Samozřejmě, umírat zde můžete a pravděpodobně i budete, nicméně po letmém prozkoumání útoků konkrétních nepřátel je budete bez problémů po chvíli krájet na nudličky. Pravdou je, že běžní nepřátelé vám po několika hodinách polezou pravděpodobně již krkem, nicméně s každým novým bossem, a že jich tu je více než dvacet, přichází nová vzpruha a touha se zlepšovat.

Co se týče technického zpracování, Asterigos: Curse Of The Stars sází na lehce komiksovou vlnu, přičemž si s sebou v mnou testované verzi stále nese několik neduhů, týkajících se především problémů s animacemi nebo problikávání textur například v situacích, kdy se rychle otáčíte. Na druhou stranu jsem se nesetkal s žádnými náznaky sekání či poklesu snímkovací frekvence, což také samosebou souvisí s poměrně jednoduchým ztvárněním. Co se týče zvukové stránky, tak na té jsem moc chyb neshledal ani v ozvučení samotného světa, ani při gradující hudbě doprovázející souboje. Co dokáže lehce potrápit jsou poté nepříliš přesné registrace stisku tlačítek, takže občas mě Hilda lehce pozlobila tak, že se nechtěla napít některého z lektvarů či neuskočila při správně naplánovaném stisku tlačítka pro úskok. Nicméně se nejedná o nic, co by vás mělo nějak extrémně otrávit a dá se to přežít.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Acme Gamestudio