Alien nás naučil, že ve vesmíru, Vás nikdo neuslyší křičet. V Under the Waves Vás nikdo neuslyší plakat. Nikdy jsem nehrál žádnou hru, která by se odehrávala převážně pod vodou. Myslím tím hru, kde opravdu hrajete za potápěče a ne, které se pouze pod vodou nachází, pokud by snad někdo přišel například s tím, že pod vodou jsou celé dva díly Bioshocku. I přesto, že mě moře, stejně jako vesmír, fascinuje i děsí zároveň, tak mě minul ABZU nebo jakákoliv Subnautica a určitě bychom našli i další kousky, které nás vezmou do mořských hlubin.
Under the Waves je však poněkud specifická. Jejího vydavatele studio Quantic Dreams můžeme znát díky titulům jako Heavy Rain nebo Detroit Become Human. Ty se vyznačují silným příběhem, který vás nutí přemýšlet nad každým rozhodnutím, jež může mít nedozírné následky, a to často pod emočním tlakem. Předpokládal jsem tedy, že pokud se studio rozhodlo vydat produkt někoho jiného, bude spadat do podobného žánru, jako ostatní věci v jejich vlastním portfoliu. Under the Waves se ovšem snaží být nejen hrou, ale i jakýmsi poselstvím zaměřeným na životní prostředí, k čemuž se dostanu ještě později.
UTW je důkazem toho, že i s pár postavami se dá vybudovat hutná atmosféra. Příběh se točí okolo Stana, potápěče, který se upíše jedné ropné společnosti, aby pro ni makal na dně Severního moře. Jedinou společnosti je mu přitom AI jeho nového domova, starý přítel Tim, jeho žena na telefonu a ještě jedna postava, kterou nebudu spoilerovat. Dohromady tedy pět spoluúčastníků ponoru a tísnivé okolí, které samo o sobě může samotného člověka nehezky poznamenat.
Vše začíná spuštěním Stana do moře, nasednutím do ponorky s označením Měsíc a doplutím do nového domova, kterým je malý komplex, podobající se majáku s platformou pro dokování ponorky, ukotvený na dně moře. Celou dobu vás tutoriál edukuje, co a jak, hraje u toho příjemná hudba a celkově jsem měl pocit, že cítím snahu navodit atmosféru osamělosti na dně hlubiny a udělat první kroky k pochopení Stana. Prvně mě trochu vylekal celkový vzhled, který mě neoslnil, ale čím více jsem se titulem prokousával dál, tím více ten pocit mizel až tedy na vzhled Stana, jež je nekompromisně otřesný.
Zatímco okolí a i samotná mořská základna nevypadají úplně špatně a i postava Stana vcelku ujde, tak jeho obličej je návrat do 15 let staré hry. Hranaté skoro až neforemné kontury, vyvalené oči, prostě hrůza. Ne, že by to byl ošklivý chlápek, jen špatně zpracovaný. Korunu tomu dává špatný lip-sync, resp. když jeho dabér mluví, tak postava otevírá ústa naprosto mimo. Trochu tak chvílemi chudák připomínal rybu lapající po vzduchu. Vzhledem k tomu, že jde o ústřední postavu, jsem tenhle krok vývojářů moc nepochopil. V kontrastu se vším okolo, hrdina působí nedodělaně a zasloužil by si ještě chvíli dopéct v grafickém inkubátoru. Nevěřím, že by to tvůrci nezvládli lépe, takže si trochu hraji s představou, jestli nejde o další záměr vývojářů poukázat, že člověk, ač ústřední postava, je vlastně stále pouze jakýmsi hybatelem děje a jediné na čem skutečně záleží je oceán.
Okolo toho se ostatně točí i samotný příběh. Z počátku je náplní denní rutina potápěče, jako sbírání chaluh, oprava a údržba zařízení a podobné radosti. Seznámíte se přitom i se svým novým domovem, který se skládá z hlavní řídící místnosti, kuchyně, soukromého prostoru a skladu. Vlastně to celé vypadá jako vcelku praktický a útulný byt, kdyby ovšem za oknem nebyly miliony litrů slané vody hrozící, provalením dovnitř. Doporučuji opravdu pečlivě si celý komplex prohlédnout. Časem totiž zjistíte, že nabízí i aktivity, které mají Stana zachránit od trudomyslnosti a hráčům připravit zpestření. Jedná se hlavně o boxovací pytel a kytaru ke kterým jsou vázány i trofeje, jimiž titul nešetří a nabízí hlavně stříbrné a zlaté kousky.
V kuchyni pro změnu kromě ledničky, která nejde otevřít čeká i televize, kde běží zprávy z povrchu, které mají dokreslovat atmosféru příběhu. Na začátku je totiž vše idylické a užíváte si bezstarostné bloumání po moři, objevování živočichů a jejich focení a zkoumání nově zpřístupňovaných lokací. Postupem času se však začne na povrchu situace vyostřovat s blížící se bouří století, která ovlivní i dění pod hladinou. Stana do toho všeho začnou trápit bolesti hlavy a zlé sny, kterým nepomáhají ani jeho telefony s manželkou. Časem se navíc začne odkrývat minulost hlavního hrdiny a skutečné důvody, proč se na misi přihlásil. Bez toho abych spoleroval Vám mohu už jen říci, že po vzoru vydavatelů hry, vás v tomto kousku čeká, alespoň na konci jedno zásadní rozhodnutí, které ovlivní, zdali se dočkáte dobrého nebo špatného konce.
Bohužel musím říci, že příběh nakonec není úplně největším plusem hry, i když snaha je cítit. Postupně se do něj totiž míchá více a více tajemna, mystifikace a nadpřirozených sil, že jsem si chvíli říkal, jestli nehraji nějakou verzi filmové Hlubiny na pozadí ekologické katastrofy. Kdyby si tvůrci dali s příběhem více záležet, věřím, že titul by se zapsal do herní historie daleko více a potenciál na to měl. Občas mi také naskočil na mysl Returnal, který rovněž různě míchal přítomnost s různými představami až jsme se dopátrali původce všeho. V rámci Under the Waves jsem měl chvílemi i pocit, že se autoři přímo odkazují na stejné předměty jako v Returnalu, i když vyústění celého příběhu pojali jinak. Celkově ovšem působí až moc nedotaženě. Mezi přechody z tajemna do reálu je až moc nejasností a celkově není vysvětleno proč se Stanovi děje to co se mu děje. Finální rozhodnutí pak zanechává v obou případech pouze velký otázník. Zkrátka story, který poukazuje na rizika spojená s těžbou ropy a mrzačením planety se pokouší přidat do příběhu mysteriózní složku a výsledek působí trochu jako lívance s hořčicí. Sice se najíte, ale tak nějak cítíte, že to není úplně ončo. Vydavatel si ale zaslouží plusové body za české titulky.
To ovšem nemohu říci o zbytku hry, respektive její volnočasové složce. Příběh samotný totiž zabere nějakých cca 5 hodin, ale v rámci objevování se toho dá dělat více. Pravda, mapa není kdo ví jak rozsáhlá a navíc se zpřístupňuje se, postupně, ale tvůrci se snažili prostor zaplnit několika druhy žraloků, ryb různých barev, velikostí a tvarů, želvami nebo chobotnicemi a kosatkami. Králem všeho je keporkak, který se stal i jistým symbolem hry a byl znázorněn na několika propagačních materiálech. I ve hře vzbuzuje respekt a plavání s ním jsem si moc užíval ať už v ponorce nebo přímo ve vodě. Nemusíte se přitom bát, že by se vašemu hrdinovi něco stalo, protože žádné ze zvířat na hráče neútočí a jediným nepřítelem tu tak je ubývající kyslík.
Ten se dá doplnit buď návratem do ponorky anebo výměnou kyslíkové lahve, které lze najít v průběhu zkoumání oceánů, příběhových misí nebo vyrobit na základně. Stačí nasbírat dostatek plastu a chaluh a čáry mury fuk, kyslíková bomba je na světě. Jak už jsem řekl, hra se snaží poukázat na znečištění oceánů a moří, a proto se tu na každém kousku válí různé materiály od plastu přes kov až elektronické součástky. Když navíc vyměníte kyslíkovou láhev tu starou můžete rovnou sebrat jako další kus plastu. A jako milovníci přírody také zajisté nenecháte všechno to smetí válet na dně a tak ho sesbíráte. I to je jedna z volnočasových herních aktivit, které hra odměňuje trofejí (například bronzovými za sběr 25 a 50 kusů plastu) a hurá do luxování dna. Určitě radím s tím chvíli ztratit čas, protože v pozdějších fázích hry budete moci svůj gear i vylepšovat a když díky odpadu budete moci vyrobit větší kyslíkovou láhev významně protahující čas mimo ponorku, budete si jen gratulovat.
Možná si teď říkáte, co to je za zábavu, plavat v moři a sbírat odpad. Na tohle ovšem vývojáři mysleli. Slyšeli jste někdy o Bermudském trojúhelníku? Určitě ano. Legendární místo, kde se ztrácí lodě, letadla a další věci, které do něj vstoupí. No a letadla i lodě se ztrácí i jinde ve světě, tak proč ne v Severním moři? Po mapě tak je rozeseto mnoho vraků všech možných strojů, okolo kterých je nejen mnoho odpadu ke sbírání, ale i speciální předměty jako například hrací skříňka, samolepky na výbavu a další radosti. Pro někoho je to možná zbytečné, ale pro nadšence do moře, je to příjemný a bezpečný simulátor potápění. A kdo jiný, než nadšenec pro moře, by si takovouhle hru kupoval?
Osobně jsem se tím moc bavil, chvílemi i více než u samotného příběhu. Brouzdání hlubinou doprovázené fantastickou hudbou mě dokázalo ukotvit na řádně dlouhou chvíli a k příběhu jsem se vlastně vrátil jen z důvodu abych hru poctivě dohrál a mohl ji zrecenzovat. Jednu chvíli jsme si dokonce jen lehl na gauč, zavřel oči a poslouchal hudbu a zpěv velryb. S keporkakem nebo plejtvákem obrovským (nevím popravdě už jaký druh velryby to ve hře je) jsem dokonce jednu chvíli plaval i cca deset minut mimo ponorku. A už jste někdy plavali s lachtanem? Já ano, a dokonce má od vývojářů i jméno, JO.
Zkrátka UTW má co nabídnout, a to jak v rámci děje, tak i z hlediska volnočasových aktivit. Navíc musím znovu vyzdvihnout hudbu, která dokáže ve vyhrocených situacích gradovat a dávat ten správný podkres. Na závěr snad stojí za to ještě zmínit, že hra vznikla na základě zkušeností generálního ředitele a herního ředitele společnosti Ronana Coiffece, který jako malý zažil havárii úniku ropy v Bretani, kde žil. S vizí příběhu o takové katastrofě spojilo studio síly s nadací Surfrider Foundation, která se zabývá ochranou oceánů. Po společnosti jsou částečně pojmenovány dokonce i některé trofeje. Společnost přinesla do UTW pro větší uvěřitelnost know how o znečišťování oceánů včetně reálných informací, které je možné v průběhu hraní nacházet. Podle slov vývojářů tak vše neslouží pouze jako zábava, ale má zábavnou formou upozornit na zhoršující se stav životního prostředí. Pro větší provázanost se skutečným světem jsou informace o nadaci dostupné i přímo v menu.
Zkrátka Under the Waves je jedinečný počin, jehož přesah mimo herní svět by bylo škoda opomenout. Někomu se může příběh líbit, někomu možná přijde fádní a někdo se zase nechá unášet krásou oceánu. Věřím, že každý si v titulu najde to svoje, a i přes některé neduhy jako je třeba špatná kamera v malých prostorách se nakonec bude bavit. A ten soundtrack si na streamovacích službách určitě pusťte.
Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega
