Je tomu víc než třicet let, co se objevil Sub-Zero, Scorpion, Raiden, Liu-Kang, Sonya, Kano a Johnny Cage a začali si před našimi zraky dávat krvavou nakládačku. A to včetně vytrhávání páteří a urvávání hlav svých oponentů, protože nejde je on to vyhrát, ale převálcovat. A nic druhého neponíží tolik, jako když mu nacpete vlastní končetiny do střev. Ne, nejednalo se první bojovku v historii, ale rozhodně šlo o tu nejkrvavější a nejbrutálnější podívanou. Tedy ve většině případů, protože několik portů, včetně toho na Nintendu, vyměnilo krev za pot. Dávná, skoro až pradávná historie, že? Série ale stále žije, přišel však čas na restart? Tak trochu.
NetherRealm ohledně hry zlehka mlžilo, ale už označení Mortal Kombat 1, značí, že tohle je nový začátek a máme očekávat změny. Ty přišly a spojeny jsou i se samotným vesmírem a jeho lore. Co si budeme povídat, v těch časových linkách a událostech, co se v posledních třech až čtyřech dílech objevily, by se ztratil i Doctor Who a ve zkratce stačí vědět, že s časem a alternativními realitami si scénáristé hráli už jakou dobu. Krvelačný Raiden s rudým pohledem, zombie verze Liu-Kanga, dcera Johnnyho Cage, oživené postavy, které nedávno zemřely, všechno to jsme viděli. A na konci MK11 Liu-Kang sejmul bicycle kickem i titánku Kroniku, která byla strážkyní času, a převzal vedení nad písky jsoucna.
A začal znovu. Nová realita, nový cyklus, nové možnosti, ale i staří známí bojovníci. Zatímco Liu-Kang se na svůj nový úděl strážce času vykašlal a pěkně po manažersku jej delegoval na černošského kámoše Gerase, sám se stal obráncem Earthrealmu, tedy novodobým Raidenem. Takže zatímco jemu svítí oči a může cestovat mezi říšemi, sedlák Raiden maká na poli s Kung-Laem a jeho nejvyšší ambicí je vypěstovat tu největší mrkev a nabaštit se v hospodě. Mortal Kombat je ale věčný a časem Liu-Kang povolá jeho i ostatní zápasníky, aby změřili síly s reprezentanty z Otherworldu v turnaji, na kterém v jeho historii nikdy nikdo nepřišel k vážnějšímu zranění.
V protiříši vládne panovnice Sindel se jejími dcerami, girls power all the way. Scénka, kdy její podřízený Shao Khan sedí u stolu se zástupci Země a poslouchá kecy Johnnyho Cage je jedna z nejlepších. Všechno vypadá růžově jen do doby, kdy se do toho vloží Shang Tsung, který v MK1 vypadá tak úlisně a samolibě, že z něj sliz skoro kape z obrazovky. Jen mě trochu mrzí, že na konci na vás nečeká žádný boss, jako třeba legendární souboj s nefér silným Shao Khanem. Ano bylo to frustrující natolik, že měl člověk občas chuť si strčit gamepad do nosem do mozku a umřít, ale patřilo to k tomu.
Jinak musím říct, že příběh po dlouhé době dává relativně smysl, hlavně díky tomu, že jsme se vymanili ze zapeklitého zamotance, kdy na sebe jednotlivé díly nuceně navazovali, ale jen za použití scénáristických můstků vratkých jak náš statní rozpočet. Svěží pohled na staré reálie je příjemný a ač některé postavy zpočátku vypadají jako jejich varianty z Wishe, postupem času vše nabere obrátky a dočkáme se i krve a twistů a spousty cheeky vtípků, především od Johnnyho, díky čemu je jasné, že ani teď vývojáři neberou příběh zas tak vážně a jde hlavně o to, abychom se pobavili. Jen působí lépe a filmověji, a to i díky generačnímu skoku mezi enginy z UE3 na UE5. Grafika je vpravdě fotorealistická a všechny cutscény, které jsou vytvořené v enginu, plynule přechází do samotných bojů.
V nich se sice můžete kochat nádhernými prostředími jako je třeba doupě Shang Tsunga nebo vila Johnnyho Cage, ale nejspíš u toho přijdete o život, takže bacha. V rámci story si klasicky zahrajme za většinu charakterů, nicméně jako tutorial to nepočítejte. Je trochu škoda, že před každou změnou nevyskočí tutorial, který by vás s postavou a jejím stylem boje seznámil, protože než se za ni naučíte alespoň slušně kombit, přesedláte na další (vždy to trvá přesně 4 souboje). Jasně, když máte se sérií zkušenosti, můžete se spolehnout na to, že signature moves jsou stále stejné, ale některé základní bojové mechaniky se změnili.
Zmizely wake-up útoky a úskoky, fatal-blows (kterým stejně pořád říkám X-rays) jsou přepracovány, jdou použít jen jednou za zápas a v případě, že máte méně než 30% healthbaru. Nejsou tu ani bojové variace charakterů, takže vždycky víte, s kým máte tu čest a co od něj čekat. Skoro. Nejzásadnějším přídavkem je totiž kameo systém. K hlavnímu zápasníkovi si můžete vybrat podržtašku, jež vás bude v třech dalších kolech doprovázet. Nejedná se o tag team systém jako třeba v Tekken Tag, kdy mezi žonglujete mezi protagonistky, ale vyloženě o pomocnou ruku pro vašeho reka a rozšíření bojového potenciálu.
Každý z kameo válečníků má několik schopností či útoků a chytré nakombinování může přinést až nečekané výsledky, jímiž můžete soupeři slušně pocuchat nervy. Goro skáče po celé mapě, Frost může nepřítele zmrazit a Scorpion vás dokáže teleportovat nebo přitáhnout dozadu, čímž se můžete se snáze vyhnout útokům, Sonya útočí ve vzduchu. Všechny pomocné akce jsou omezené kameo metrem a drtivá většina z nich stojí přesně půlku měřáku, který postupně zase dorůstá. Nemůžete je tak spamovat do nekonečna ale jen ve vhodných případech.
Tahle feature přidává MK1 na variabilitě a experimentování s různými kombinacemi si užijete, jen to bude chtít setsakra hodně tréninku. Však ani ty virtuální bojové sporty nejsou zadarmo. Mimochodem velká část kameo postav není v hlavní nabídce, ze které tak po vymizely stálice série jako je Kano, Sonya nebo Jax. Nedivil bych se, kdyby se objevili časem v rámci DLC, protože peníze se dojit musí i po vydání. Už teď víme, že se můžeme těšit na další bijce v čele s Homelanderem z The Boys a Omni-Manem, jen nevíme za kolik. Zadarmo asi těžko. Ale na fatality od Homelandera už se těším, jen jsem zvědavý, jestli ho bude dabovat i Antony Starr, když už disponuje jeho obličejem.
Mikrotransakce se MK1 nevyhnuli, ale spoustu kollectibles si můžete nahrabat i normálním hraním bez nutnosti vysávání kreditky a půjček u Homecreditu. A to ať už při průchodu příběhovým módem, online zápasy nebo novinkou Invasions. V tomto módu se se svým hrdinou promenádujete po mapě, na které jsou rozmístěna políčka, kde se bojuje, či zkoušíte hbitost prstů a doufáte, že dostanete nějakou pěknou odměnu.
Jde o takové jednoduché RPG, kde postupně levelujete svoji postavu a zápasíte proti prapodivným verzím běžných fighterů a dalším nástrahám. Někdy se jedná o povedenou kombinaci dvou charů, jindy může být soupeř imunní vůči určitým typům útoků a jindy nad vámi zase létá démon chrlící oheň a zatápí vám oboum. Asi aby toho chaosu nebylo málo, protože sledovat jednoho nepřítele je nuda.
Chválím snahu NetherRealmu o inovace a musím říct, že na začátku mě hraní invazí bavilo a jedná se o dobrý způsob, jak se naučit postavy a nebojovat stále proti stejným protivníkům. Jenže i to přestane po několika hodinách bavit, protože se vše začne opakovat a samotné chození po mapě začne být otravnější než reklamy na Ulici a Voyo. a vydržíte to maximálně tak kvůli kosmetickým předmětům, jež můžete dostat. Troše grindu se však nevyhneme nikdy a invaze by se měli s každou sezonou měnit, takže kdoví, třeba nás ještě čeká nějaké překvápko. Nebo můžeme jít rovnou na online zápasy a poměřit svou krvelačnost s ostatními kombantanty na celé planetě.
Před tím ale důrazně doporučuji projít všechny tutorialy a to nejen ten základní, ke kterému vás hra ponouká. Naučíte se v nich ty nejdůležitější mechanismy a taktiky, vše je srozumitelně a zřetelně vysvětleno a hodí se to i ostříleným veteránům, kteří si od série dali chvíli pauzu, jako třeba já. Škoda jen, že chybí detailnější výukové materiály pro jednotlivé charaktery a jsou zde jen challenge. V nich se naučíte pokročilejší komba, ale o strategiích si můžete nechat zdát.
Ono je to možná i dobře, protože v online bitvách často zažijete, že lidé umí přesně ony kombinace, jež se naučili v tutoriálech a opakují je až s nechutnou efektivitou. Chvíli mi trvalo, než jsem získal své první vítězství, a to už jsem pár pěkných hodin se sérkou strávil. Ale taky možná jen stárnu a jsem zkrátka salát za zenitem.
Co se internetových bitev týče, máme tu ranked, casual a King of the Hill módy, z nichž ten nejzajímavější je asi ranked aka Kombat League, kdy bojujete s protivníky na podobné úrovni. Ve většině případů. Otravné ale je, že při čekání na bitku nemůžete být v nějakém jiném módu, například v tréninku, což je něco, co konkurence jako SF nebo KoF dávno umí. Hlavně při srovnání s lobby ve Street Fighteru 6 působí MK1 jako chudý příbuzný. Pochválit nemůžu ani netcode, kdy se mi až mockrát stalo, že jsem měl glitche a lagy, což je v případě bojovek vyloženě špatně. Ale zase jsem měl na co ty prohry svádět.
Faktem je, že v době před recenzí titul ještě nevyšel pro všechny, takže jsem měl možná jen smůlu na soupeře, co posílají pakety přes Českou poštu, ale ani Filip z redakce neměl lepší zážitky, takže uvidíme, ještě vás o tom budeme informovat. Mortal Kombatu 1 se totiž budeme určitě věnovat déle. WB Games a NetherRealm plánují spoustu dodatečného obsahu, ostatně jako vždy.
Avšak i s tím, co jsme dostali v základu jsem nadmíru spokojen. Mortal Kombat 1 není restartem, který jsem já osobně očekával, jen jiným úhlem pohledu na nesmrtelnou sérii a přináší řadu změn, jež jsou ku prospěchu. Je barevnější a naleštěnější, ale stále stejně krvavý a plný brutálních scén v rámci makabrózních fatalit a burtalit, ze kterých se bude slabším povahám dělat špatně. Ale tak to má být. Tohle není výlet do cukrárny, tohle je Mortal Kombat. A je vražednější než kdykoliv předtím.
Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega
Recenzovaná verze: PlayStation 5