Každý z nás má z něčeho strach (a ne že ne) - někdo se bojí pavouků, jiného zlomí pohled ze střechy domu anebo třeba mě byste k zubaři dobrovolně nedostali. Ale jestli opravdu chcete vědět co je to strach... zeptejte se internetu. Ten vás nasměruje na doménu www.whatisfear.com, která je věnována hře nazvané F.E.A.R. A o čem že vlastně je? Hra byla oznámena téměř před rokem a půl vývojáři z Monolith, což nejsou v tomto oboru žádní žabaři. Teda myslim obor FPS, kam bezesporu F.E.A.R. patří. No ale zpátky k Monolithu - musim vám přece jenom připomenout, že stojí za legendární sérií s Cate Archerovou v hlavní roli.... hádáte správně, je to No one lives Forever (kdo nehrál ať to zkusí, sice LithTech engine nebyl nic moc ani tenkrát, ale o grafiku nejde, že jo ). Dále můžeme jmenovat třeba cyberstřílečku Tron 2.0, starší neprávem odsuzovanou střílečku Shogo the mobile Armor atd., no zkrátka dostatečnou experience v žánru vývojáři mají, tudíž se nemohou vymlouvat a můžeme jejich dílko dále bez ostychu pitvat.

Not only cops

Zkratka F.E.A.R. krátí čtyřslovný název speciální policejně-vojenské jednotky - First Encounter Assault Recon což nebudu raději překládat do češitny (v duchu jsem to zkoušel, ale všechno mi vyšlo tak hnusně šroubovaný, že to sem psát nebudu) a jak vás už asi napadlo, náš hlavní hrdina je jejím členem. Tahle ultimátní jednotka speciálního nasazení je vládou (samozřejmě USA) využívaná jenom v extrémních situacích, jako je třeba ta, kterou musíte řešit teď. Paxon Fettel je geneticky vyšlechtěný jedinec, jemuž matka příroda a vědátoři vštípili dar telepatie a jako návdavek i trošku psychického narušení (plus kanibalské stravovací návyky), čímž si, přesto že je to záporák na druhou, vysloužil moje sympatie (do bytu bych ho ale nepustil). Tyto jeho nadpřirozené schopnosti chtěla vláda samozřejmě využít vojensky, a tak si pořídila i pár stovek klonů s podobnými přírodními anomáliemi jako u Fettelam, jehož ustanovili jako jejich velitele. Všechno bylo nakonec z utajených důvodů zrušeno, Paxona uvrhli do žaláře atd. Jenže jednoho krásného dne se náš telepatický velitel rozhodl (vlastně on za to ani nemohl, protože mu to vsugerovala jedna malá holčička ), že ze svého vězení odejde. Zburcoval teda pár svých kámošů naladěných na stejné telepatické vlně, pozabíjeli puls mínus všechny bachaře v komplexu a vítězně se vytratili z budovy. Nu a právě jednotka F.E.A.R. byla pověřena, aby Fettela dopadla. No a tak vlasně začíná kariéra našeho bezejmeného hrdiny, který zažije hodně hustou výpravu.

Možná se vám zdá, že jsem napsal tenhle úvod dost dlouhý, ale příběh je v této hře hodně důležitý, protože diktuje atmosféru, díky níž F.E.A.R. není jenom další bezduchá střílečka, ve které na vás občas někde něco vyskočí, a díky tomu mu můžeme říkat hororové FPS. Jednoduše je to příběh jako z filmového plátna (se vším všudy). Navíc námi ovládaný klaďas v něm nehraje roli nějakého ňoumy, co se omylem zaplete do něčeho co s ním nemá nic společného. Tak to možná vypadá zpočátku, ale s postupem času a se zvyšováním čísla udávajícího v kolikáté kapitole jste, začnete zjištovat pravý opak. No už tak jsem prozradil až moc a jelikož vám to nechci vyzradit, budu se tomu snažit vyhýbat. Děj hry a pozadí celé story nám autoři vykládají co možná nejnenuceněji, v podobě vzkazů na záznamnících, souborů v počítačích, posloucháním různých rozhovorů a podobnými věcmi. Kdo se chce tedy hlouběji ponořit do záhad okolo projektu Origin, má tu možnost a komu jde jen o kopici zmasakrovaných zamaskovaných těl, nikdo mu v tom nebude moc bránit. Mimochcodem, pokud se pořádně podíváte na internet, najdete tam spoustu videjí od autorů, které poskytují ještě hlubší informace ('alternativou' je originálka (no nebudem si lhát stejně si všichni hru spíš stáhnou než koupí), která u nás vychází v takzvané režisérské edici). Mimochodem pokud byl doteď králem stašidelných FPS třetí Doom, tak osobně FEAR korunuji jako krále nového. Pokud si hru zapnete v pozdně večerních - nočních hodinách, můžu vám husí kůži a mrazení na zátylku zaručit. Ono když se člověk plíží v klaustrofoickém prostředí podzemních komplexů a světlo na zdi pověšené lampy zákeřně vrhá i váš stín tak, aby vypadal co nejnepřirozeněji, tak i hlas vašeho nadřízeného ve vysílačce je, jako kdyby na vás šáhla smrt. Ale abych nezapoměl, hodně často jsou k tomuto účelu používány ozkoušené věci, jako dětský pláč, obrazy zmasakrovaných lidí, jež vám na pár okamžiků zastřou obraz, či psychedelické sny, během nichž se díváte do minulosti a když se z nich probudíte, zjistíte že četa ozbrojenců z Repica je poblíž…

Not only enemies

A to vážně není nic, co bych vám doporučoval vyzkoušet si naživo. Pokud si nastavíte obtížnost na Hard nebo Extreme tak vězte, že vás čekají pěkně krušné chvilky. Autoři už od počátku slibovali nevídanou AI, která dokáže koordinovat celý tým a přizpůsobit se stylu boje hráče a já osobně jsem byl dost překvapen, že to nebyly obvyklé plané řeči, ale že to ve hře opravdu funguje. Vaši nepřátelé opravdu bojují, jako by to byl sehraný tým, navzájem se kryjí, házení granátů se rozhodně nebojí a vysílačka jim není neznámá - prostě Half-life i Far Cry hadr. Stačí zabít jednoho člena a už se po něm ostatní členové shánějí, posílají dalšího vojáka na obhlídku a když konečně dojde k přestřelce, schovávají se za překážky nebo si dokonce udělají kryt sami (převrhnout křeslo nebo podobnou věc a skočit za ní není problém). Když nedáváte v rozlehlejších prostorách bacha, budou se vám snažit zákeřně dostat do zad (určitě se vám taky párkrát stane, že si myslíte, že je voják po smrti, ale on se zvedne a odkulhá do temného úkrytu, aby se s vámi pokusil později vyrovnal účty).

Slušné překvápko taky je, že když jsou nepřátelé vyzbrojeni třeba základním samopalem, mají tu výhodu, že ho můžou používat jednoruč a střílet tak zpoza rohu, aniž by vystrkovali hlavu. Prostě díky AI, i všelijakým vychytávkám, jsou všechny souboje nadmíru zábavné, neuvěřitelně dynamické a většinou i rychlé (a na Extreme i proklatě těžké). Jenže někdy by to byl fofr trochu nadmíru, a tak nám autoři umožnili tempo trošku zvolnit. Jak už jsem říkal, náš hlavní hrdina není zase tak obyčejný člověk (včetně toho že pracuje v jednotce pro řešení případů, které by kolikrát neotiskli ani v Blesku) a když chce, má reflexy ala Neo. Ostatní se pro něj hýbou pomalu jak banda přežraných lenochodů a uhýbat se projektilům není o moc obtížnější, než vyhnout se čeveně natřenému mrakodrapu. Jenže náš rek nechce (nemůže) zbystřovat své reflexy donekonečna a zpočátku hry má jenom několik vteřin k dobru. S postupem hry se to při nalezení vylepšovačů reflexů může o dost protáhnout (taky můžete najít vylepšovač zdraví, který přidá 5% životní energie k dobru).

Not for old comps

Ačkoliv je tahle funkce v boji neocenitelná, přináší to kromě usnadnění přestřelek i nevídaný vizuální zážitek. Možná to bude klišé, ale kulky za sebou ještě nikdy nenechávaly tak parádní poryv vzduchu. A co teprve když po někom mrsknete granát, to mají majitelé dobrých počítačů a fyzikové svátek. V zpomaleném časovém módu uvidíte parádní tlakovou vlnu, která rozhazuje po okolí všechno, co se může pohnout (většinou jsou to nepřátelé a hodně moc různých krabic a jiných věciček). Lahůdkou však je už samotný pohyb granátu, který ke skutečnosti také nemá daleko - když dopadne na zem, kutálí se a odráží se od noh stolů (většinou tak zrádně, že vás určitě zasáhne) jako je tomu ve skutečnosti (teda když házíte granát ve tvaru koule). Všichni určitě znají fyzikální Havok engine a co dokáže, tak si představte tenhle engine, akorát bez přehnanosti, kdy postavy po zásahu kulkou odletí pět metrů dozadu a schodí šest stolů a výsledkem tohoto pomyslného rozdílu je fyzikální engine F.E.A.R.. Nepřátelé se pod tlakem vašeho olova prohybají ještě za živa (mimo to, po střele do nohy začnou kulhat) a po smrti neváhají udělat efektivní kaskadérský výkrut, při kterém mají v oblibě držet prst na spoušti a v posmrtné křeči vás zabít. Sice je mi to trochu proti srsti, ale překonám se a pochválím hře neuvěřitelně detailní textury, kdy se mi dokonce zdály cihly reálnější než ve skutečnosti .

Jenže i když zapomeneme na minulou větu, je ve F.E.A.R.u (co se grafiky týče) cool opravdu všechno. Počínaje modely postav, jejich rozanimováním až po volumetrické osvětlením konče. Jenže všechna tahle krása si vybírá nemalou daň na vaší mašině. Pokud nemáte giga ramek či víc, můžete se s maximálními detaily rozloučit, ať jsou ostatní komponenty sebevýkonější. Avšak pokud jste ochotni hru spustit na 'ubohém' dvojnásobné FSAA, můžete si vystačit i s 512MB pamětí, ale se svižnějším načítáním nepočítejte (pokud tedy nemáte naraidované disky ). Nicméně i na střední detaily vypadá hra působivě a každá bitka působí dost filmově (jak už jsem říkal... lidé létají vzduchem, kulky odstřelují kusy zdí, no stačí se podívat na video), což umocňuje nenápadná asitence perfektní hudby, kterou sice většinou nevnímáte, ale víte, že tam je a bez ní by to nebylo ono.

Ještě než utnu článek, musím se zmínit i o multiplayeru, jež ve F.E.A.R. nehraje ani náhodou druhé housle. Určitě si pamatujete, že první vyšla právě MP betaverze, takže ani autoři neberou tuto složku hry jako pouhý doplněk. Taky by to byla chyba, protože udělat si respekt v MP komunitě F.E.A.R.u není zrovna jednoduchá věc. Jedním z důvodů je i rozdílný styl hraní, než na který jste zvyklí ze singleplayerové kampaně. Živí hráči sice nemůžou používat některé fígle jako AI, ale na druhou stranu můžou útočit zblízka (mimo tu desítku zbraní, máte možnost vyzkoušet si i boj muže proti muži a skolit nepřítele můžete nejenom pravým hákem, ale i parádním kung-fu kopem ve vzduchu (one hit - one kill)). Taky zpomalení času určitě budete postrádat, ale ne vždycky. DM, TDM i CTF se ve tu objevují i ve verzi SlowMo, kdy v každé mapě je na určitém místě injekce a když jí hráč (tým) drží po určitou dobu, může si aktivovat zpomalený tok času. Pro majitele to má jednu nevýhodu - každý hráč ho má v HUDu označeného a ví jeho pozici, tudíž po něm jdou jako slepice po flusu. Kromě těchto tří módů je v nabídce už jenom eliminace (a její týmová sestra), což je prakticky klon Last Man Standing. Map sice taky není moc, ale kvantitu zde jasně předčila kvalita, takže ani při opakování herního prostředí nenudí, tedy kromě mapy Asylium, která přibyla v nedávném updatu...

...který opravil už skoro všechny bugy a už tak super hra, je teď hrou skoro bezchybnou (někdy se ale třeba stává, že SlowMo injekce se propadne do země, ale to stejně zmiňuju jenom aby se neřeklo ). F.E.A.R. je prostě dynamická akce, která nastavuje laťku pro další střílečky podobného rázu úplně jinam než doposud byla. No, nebudeme troškaři, v některých ohledech nastavuje laťku i pro ostatní žánry . Jedná se o AI, grafiku a souboje v interiérech. V tomhle všem hra exceluje a myslím si, že ještě dlouho nepotká přemožitele. Jediné co by mohlo být překážkou (hra je v české edici takže i neangličtináři jsou za vodou), je HW náročnost, která je pro starší počítače smrtící. Jak už jsem však říkal pokud hru rozchodíte, čeká vás filmový akční horor u kterého o strach neuze nebude...

Stáhnout video ze hry