Na druhý samostatně spustitelný datadisk Company of Heroes: Tales of Valor, jsem se nesmírně těšil. Měl jsem tu čest doprovázet vojska, jak ve hře původní, tak už v prvním datadisku s podtitulem Opposing Fronts. Původní hra byla pro mě revolucí na poli strategických her. Parádní herní engine, dokonalé zpracování 2. světové války a vynikající efekty. Opposing Fronts nabídlo nové kampaně, mapy a jednotky a ještě podstatně zlepšilo válečný konflikt.
Tales of Valor jde však v trochu jiném duchu. Kampaně, které tu jsou, se téměř ani kampaněmi nazvat nedají. Pravda, jsou sice tři, ale dohromady vám stejně nezaberou více než 4 hodiny čistého herního času. Alespoň, že první kampaň je naprosto odlišná od všech ostatních, které jsme doposud hráli. V té totiž převezmete kontrolu pouze nad jedinou jednotkou, a to elitním německým tankem Tiger. Působí to trochu šíleně, ale jakmile si toto dobrodružství vyzkoušíte, poznáte, že je to vcelku zábava. Britské tanky jsou proti vám bezmocné. Každé ze tří dobrodružství má své tři podmise. Bohužel všechny tři podmise se oderávají na stejné mapě, pokaždé se vám akorát změní příkazy od velitelství. Dobře promyšlené je manuální střílení jednotek. Pokaždé když tuto možnost aplikujete, můžete si vybrat, na který cíl jednotka zaútočí.
V druhém dobrodružství si zahrajete za Brity, kteří mají problém udržet vesnici Chef du Pont. U tohoto dobrodružství mi přišlo, že se jednalo o zřejmě nejnáročnější ze tří dostupných, ale není nad to vrhnout se do boje s paragány. Poslední dobrodružství hrajete opět za Němce a vaším úkolem je odrazit útok kanadské a britské armády.
Celkově je kampaň nehorázně krátká a opravdu mě to mrzí, jelikož jsem se na hru moc těšil. Možnost hrát za jedinou jednotku je sice příjemná změna, ale nelze to hrát neustále dokola. Zde se tvůrci opravdu příliš nevyznamenali a dokonce si dovolím říct, že singleplayer podcenili.
Multiplayer celou hru zachránil, být v COH: Tales of Valor pouze singleplayer, jedná se zřejmě o nejubožejší počin poslední doby, tak tedy zaplaťpánbůh za multiplayer. V multiplayeru jsou tři nové a předem mohu říct, že zcela vynikající módy. Jejich názvy jsou Operace: Panzerkrieg, Operace: Útok a Operace: Kamenná zeď.
V Panzerkrieg je vaším úkolem vybrat jeden z tanků a zabírat s ním důležitá strategická místa, z čehož vám kápnou nějaké ty bonusy a vylepšení vaší jednotky. Tento mód vás sice zabaví, ale na 100% ne tolik jako mód Operace: Útok. Mapa se rozdělí a každé vojsko má své strategické pozice, o které nesmí přijít nebo prohraje. Pokaždé si musíte zvolit určitého specialistu. Pokud je zabit, je možné ho oživit s tím, že mu změníte specializaci. Nejtěžším módem je jednoznačně Operace: Kamenná zeď. Vaším úkolem je bránit střed mapy, za každou cenu. Zde musím opravdu autory pochválit, vskutku bravůrní!
Rád bych psal dále, ale skutečně není o čem a bylo by zbytečné plácat zde nesmysly. Company of Heroes: Tales of Valor, rozhodně není špatnou hrou, ale krátkost kampaně a téměř žádná nová vylepšení, sráží její celkové hodnocení poměrně dost nízko. Mně jako fanouškovi série to trhá srdce, ale musím to udělat. Čekal jsem víc a se mnou určitě i ostatní hráči, bohužel pokaždé se to nepodaří. Jediné co může potěšit je, že cena není 999kč, ale 599kč a hra je komletně otitulkována. Nám tedy nezbývá než počkat na lepší válečný konflikt, který se v letošním roce s vyjímkou Empire: Total War zatím neobjevil.
