Už když před dvěma roky vyšel Dragon Rising, obsahově a kompilačně takové pravnouče stařičké Operace Flashpoint, s námahou jsem zatlačoval slzu v oku. Ano, vlastenec. Co se z původně české taktické originality stalo, těžko uvěřit. Od té doby, co výhradní práva na výrobu produktů značky OFP vlastní britští Codemasters, nemám k novodobému Flashpointu vztah. A nejsem sám a je to škoda. I od vydání Dragon Rising už ale nějaký čas uplynul a třímaje v rukách bělostný obal s krvavou stužkou Red River si tak nějak říkám, že je načase dát Codies a potažmo celému modernímu Flashpointu ještě jednu šanci.

Názor, že byl Dragon Rising špatný, ale nesdílí každý. Dvojka Flashpointu si na podzim 2009 získala spoustu fandů po celém světě a i řadě recenzentů se hra v mnohém velmi zamlouvala. Jinak by ani Britové nepřemýšleli o pokračování, to dá rozum. I tak se dušovali, že připraví velké změny. Tou povinnou bylo nové prostředí. Válečný konflikt se z pacifického ostrůvku přenesl do asijského Tádžikistánu. Časově je kampaň zasazena do blízké budoucnosti, roku 2013, a do cesty se vám na vyprahlém poli postaví rebelové i nedaleká Čína. Námět příběhu tkví hluboko v historických análech a neradno se po jeho přesném znění pídit. Do jisté míry k určité zmatenosti a nejasnosti příběhu posloužilo i obrovské množství dialogů, monologů, kecologů a dalších umluvených logů, které působí leckdy až otravně.

Vítaným oživením je na druhou stranu kooperace až se třemi dalšími kamarády ve čtyřčlenném útvaru. Rozdělení na velitele a tři specializované jednotky k simulaci se přiklánějící akci padne jak prdel na hrnec a hned to dodává celému tomu haló okolo střílení a umírání úplně nový rozměr.

Když už jsem u smrti, Red River doznal další značné proměny. Jestli byl první Flashpoint náročný a Dragon Rising, porovnejme, rovněž tak, u Red River budete flusat krev. Že kampaň čítá deset misí o herní době kolem jedenácti až dvanácti hodin je jen informační výplň kolonky v manuálu. Jak moc od ruky vám klestění si cesty v RR půjde, záleží jen na vašem umu “dávat si bacha“. On rozkaz “krýt se“ nabývá v novém Flashpointu výjimečné důležitosti. Uzdravování se pomocí příruční lékárničky trvá setskakramentsky dlouho a načítací poslední uložené pozice odpovídá stopáži znělky Branek, bodů, vteřin před 25 lety. Říkám vám, kryjte se.

Beze změny zůstalo nepřesvědčivé ovládání, rozporuplná zůstala umělá inteligence. Ne že by byli vaši oponenti a parťáci vyloženě dementní, ale Einsteiny z nich vývojáři taky neudělali. Je to tak půl na půl a záleží na situacích. Iniciativu ovšem táhnete vy. Jakožto velitel týmu můžete (musíte) vašim ovečkám rozkazovat. To probíhá pomocí jakýchsi vyskočivších megabublin přes celou obrazovku, čili nejenom, že díky tomu nevidíte na aktuální dění před vámi, ale ještě se v rozkazech zřídka kdy dokážete pořádně orientovat. K plusům si ale Red River může přičíst dobré ovládání vozového parku. Po vzoru Army se totiž Ostrované naštěstí nevydali.

Slušně vypracovaný je i multiplayer, respektive jeho čtyřmódová družina. Hra více hráčů je silně orientována na misijní průběh, takže z kola úplně vypadly bezduché módy jako Deathmatch či Team Deathmatch. Vzhledem k nádechu hry logické a přínosné.

Pastelově zelený odstín pacifického pralesa vystřídala agresivní oranžová v barvě tádžikistánských suchých stepí

Technologicky je Red River to samé v bleděmodrém jako Dragon Rising. Ono divte se, Britové na technologickou stránku DR vynaložili značnou část finančních prostředků a jen tak od ní upustit by bylo trošičku kontraproduktivní. Pravda ale je, že s tím souvisí i ne zrovna velká spokojenost jednak očí, jednak uší. Audiovizuál i přes totožnou výchozí látku přinesl ještě méně vábný produkt než v případě svého staršího bratříčka, z čehož nejsem zrovna moudrý (jak je to možné?), ale holt stalo se.

Soudě dle ohlasů hráčů a s nějakou tou nahranou hodinou v ruce ale musím uznat, že Red River i přes veškerou kritiku není špatný. Vůbec ne. Škoda jen, že se Codies ve snaze vyvarovat se chybám z Dragon Rising dopustili snad ještě závažnějších kiksů a učarovat se jim zrovna moc nepovedlo. Autoři chtěli Red River přinést větší obci hráčů a dopřát chuti Flashpointu i těm, kteří vojenským simulacím tolik neholdují. Paradoxně se nám dostalo hry, kterou naopak akurátní voják ocení mnohem více než řadový či sváteční hráč.