Slavných značek snažících se v poslední době proniknout do světa her hratelných zdarma je možná až přehršel. Největším matadorem je v tomto ohledu bezesporu vydavatelství Electronic Arts, které už do tohoto „volného světa“ vyslalo zástupce závodů Need for Speed, golfistu Tigera Woodse a dokonce dva zástupce z válečné vřavy série Battlefield. Na druhou stranu, hráči tak mají jedinečnou příležitost si nějakým způsobem osahat známý titul a udělat si před zvažovanou koupí alespoň částečnou představu o tom, jak vypadá běžně prodávaný titul z této značky. Možnost hrát téměř kdekoliv nebo nízké hardwarové nároky jsou pak už jenom dalšími příjemnými bonusy.

Devátý červnový den se však na tento trh rozhodl vstoupit projekt, od kterého by to upřímně čekal jen málokdo – vojenský simulátor ArmA od pražského vývojářského týmu Bohemia Interactive. ArmA II: Free, jak byl titul pojmenován, vyšel nakonec o patnáct dní později a takřka okamžitě se na něj vrhly spousty zájemců. Má však šanci uspět v tvrdé konkurenci a udržet si své hráče po delší časový úsek? A jak se vlastně taková ArmA II: Free hraje?

Předem je potřeba říci, že ArmA II: Free ve své podstatě žádnou novou hrou není. Vývojáři se totiž rozhodli zveřejnit multiplayerovou část původního dílu zcela zdarma, což vyústilo právě v dnes recenzovaný titul. Podle mého názoru jde určitě o rozumný krok, bezesporu se najde spousta hráčů, kteří se ještě s tímto simulátorem nikdy nesetkali. Když tomu navíc připočteme nedávné oznámení ArmA III (mimochodem, četli jste již náš rozhovor s Ivanem Buchtou?), je tento krok ještě logičtější.

Nicméně, zpět k samotné hře. Bohemia Interactive vyšli nováčkům vstříc a přeci jenom do hry krom samotného multiplayeru zakomponovali i několik samostatně hratelných pasáží. Především je tu základní tutoriál (výcvik), který je rozdělen na osm samostatných částí a který důrazně doporučuji projít, minimálně pasáže věnující se klasické pěchotě. Získáte tak přehled nejenom o základním ovládání, ale také aspoň částečnou představu o celkovém stylu hraní. Odvážnější z vás si zřejmě vyzkouší také jednu hratelnou misi „Zkouška ohněm“, která podobně jako výcvik pochází ze singleplayerové kampaně ArmA II.

Singleplayerové zážitky však nejsou v Arma II: Free to nejdůležitější a tak se raději plynule přesuňme do hry více hráčů. A tady přichází pravděpodobně ten největší „kámen úrazu“, jelikož autoři se ve zcela základní verzi příliš nepředřeli a hráčům předložili pouhých několik scénářů, jejichž počet by se dal spočítat na prstech jedné ruky. To, jak sami jistě uznáte, není zrovna příliš a kdyby nebylo iniciativy ze strany samotných hráčů, bůh ví, jak by to dopadlo.

Fanouškovské mapy jsou však na rozdíl od různých módů nebo totálních konverzí podporovány a hráč se tak ocitá před poněkud paradoxní situaci – hraje zdarma hratelnou hru, kterou si de facto tvoří společně s ostatními sám (samozřejmě pokud je dostatečně kreativní a umí s přiloženým editorem pracovat). Možná budete překvapeni, ale podobný model kupodivu docela dobře funguje. Samozřejmě, problémy tu jsou (jak koneckonců nastíním o trochu níže), ovšem celkový dojem je více než pozitivní. Zvlášť, když se autoři nevytasili se žádnými mikrotransakcemi, což je oproti ostatním podobným hrám příjemné plus.

Samotné hraní recenzovaného titulu bych pak rozdělil do dvou takových subkategorií. Váš herní zážitek se totiž více než kde jinde odvíjí především od ostatních hráčů, kteří jsou na serveru přítomni. Pokud máte štěstí a připojíte se ke zkušeným hráčům, dostane se vám opravdu komplexního vojenského zážitku, jenž je zároveň tím nejrealističtějším na trhu. Propracované výsadky a přesuny pomocí helikoptér, taktizování v jednotlivých skupinách, komunikace přes rádio a dobývání jednotlivých městeček. To je ta lepší a samozřejmě daleko zábavnější varianta.

Na druhou stranu, pokud máte to štěstí (přesněji řečeno smůlu) a napojíte se server plný nováčků nebo v horším případě naprostých ignorantů, hra se ze zábavné vojenské simulace mění na naprosté peklo. A v tom úplně nejlepším případě vás ještě bude v základě zabíjet nějaký maník z vlastního týmu, který očividně nemá nic lepšího na práci... Zkrátka, skoro stejná zábava jako v prvním případě!

Každopádně oboje podoby hraní mají jednu věc společnou – překonávání neuvěřitelně velkých vzdáleností. Pochopitelně, obrovská rozlehlost herních map má své opodstatnění, ovšem když se připojíte do delší dobu probíhající hry, narodíte se někde uprostřed divočiny, všichni jsou několik kilometrů daleko a kolem vás není žádný vhodný dopravní prostředek... Můj osobní rekord je deset kilometrů nepřetržitého běhu (fakt). Ono kdyby alespoň někdo reagoval na žádost o transport, jenže bohužel...

Máme tady závěr dnešní recenze a nadešel ten pravý čas pro závěrečné zhodnocení. ArmA II: Free je povedený, zdarma hratelný titul, který na rozdíl od ostatních podobných her netrpí přítomností mezi hráči tak „populárních“ mikropoplatků. Na druhou stranu, v podstatě jde o pouhou multiplayerovou části původní Army II s přidaným editorem map (a tréninkem a jednou singleplayerovou misí) a do celé značky českého vojenského simulátoru nepřináší prakticky nic nového. Navíc, kvalita různých her je až nepříjemně nevyvážená – až příliš záleží na kvalitě dané mapy a také na spoluhráčích.

Když narazíte na hráče, kteří mají ponětí o tom, jak se létá s vrtulníkem nebo jak správně postupovat, budete chrochtat blahem. Jestliže je však server plný nováčků nebo nedejbože „akčních hrdinů“, stává se z hraní poměrně velké utrpení. ArmA II: Free se tak podle mého názoru nestane takovým fenoménem, jako například konkurenční Battlefield Play4Free nebo Battlefield Heroes, ovšem své publikum si bezesporu najde. O to nemám žádný strach.