Do značné míry hodně diskutovaná a všemi stranami propíraná. Taková byla tehdy nově oznámená hra od Bohemia Interactive. Ostatně kdo by čekal od studia specializujícího se výhradně na vojenské simulátory nějakou oddychovku v podobě vrtulníkového simulátoru/nesimulátoru. Nejspíš nikdo, ale ono se tomu asi nedá ubránit, člověk si musí po velkém mejdanu odpočinout u něčeho méně náročného (například spánek).
Tím nechci tvrdit, že čeští mistři zaspali. Ba právě naopak, Take on Helicopters má co nabídnout v podstatě každému, a to že vám vrtule příliš neladí, zde není na škodu. Právě naopak v sobě můžete objevit skrytý talent či tužbu ovládat menší či větší létající vehikly.
Nutno podotknout, že Take on Helicopters si ale za hlavní složku rozhodně neklade totální ultrarealističnost a co možná největší počet čudlíků na přístrojovce. Pořád to ale není arkáda, kde vám stačí k hraní jen dva čudlíky. Bohemia Interactive nám tak nabíží něco mezi a to něco mezi není rozhodně žádná rychlokvaška.
Je zde totiž cítit český um a řemeslnost. Zkušenosti ze všech bojových simulací se zde zúročili hned několikrát a tak například fyzika a detailnost si zaslouží palec nahoru. Nepředbíhejme ale všem faktům, nechceme v tom mít guláš, že?
Hra nabízí několik možností, jak se řádně vyblbnout. Jasnou volbou ale bude kariéra, kde si vyzkoušíte i něco jiného, než jenom létání. Příběh tu nehraje sice nějakou obrovskou roli, ale jako pozadí a takový "pohon" vystačí bravurně. Ujmete se pomalu potápějící firmy, která byla kdysi na vrcholu. Váš otec je mrtvý a váš bratr na to nestačí sám. Vracíte se tedy po šesti letech do kokpitu a snažíte se z toho mála, co vám zbylo vytěžit co nejvíc a možná vrátit tátův podnik zase tam, kam patří. Tedy na výsluní.
Úvod do samotného příběhu je příjemný a v kokpitu jedné z dvou helikoptér, které vlastní vaše firma si s bratříčkem pokecáte a postesknete si nad smrtí tatíka. V několik málo minutách tak zjistíte, jak moc vypadá Take on Helicopters obdivuhodně. Za grafiku se nemusí naše české studio stydět ani náhodou, tedy alespoň na první pohled.
V kariéře tedy plníte celou škálu úkolů, jejichž náplní je většinou klasické létání (ono se není čemu divit). Jakási přidaná hodnota ale tkví v možnosti si občas protáhnout nohy a projít se po vaší základně, pokecat s technikem či se sekuriťákem. To rozhodně chválíme a líbí se nám, že tu je i jakýsi "sociální" aspekt, daleko lépe se člověku o hře přemýšlí a dokáže se na ní i těšit. Právě ti, kteří o vrtulnících neví zhola nic, by toto mohli ocenit. Přece jenom milióny budíků na přístrojovce nám toho řeknou mnohem méně než pětiminutový rozhovor s unaveným bratrem.
Ostatní možnosti jak se vyblbnout ale nejsou jen na okrasu, i když nestojí na stupínku číslo jedna. Tutoriál pomůže začátečníkům a opravdu to ocení zejména ti, kteří si pletou knipl s vařečkou (ano, já jsem byl také jedním z nich). Hezky vzlétnout, udržet se ve vzduchu a pak teprve dělat kaskadérské kousky. Létání jen tak je fajn a dalo by se považovat za takový "zen mód" kdy záleží jen na vás, co budete dělat. Je to taková klasika, která neurazí, ale na dlouhé zimní večery to není.
Rozhodně potěší množství možností jak si hru nastavit a poladit podle svojí potřeby. Lidem angličtiny méně znalým ale pomůže slovník (recenzovali jsme anglickou verzi – krabicovka, která vyjde 10. prosince, bude mít české titulky – pozn. red.), vězte ale, že i po dobrém poladění si budete muset chvíli zvykat, přeci jenom tohle není, jak už bylo řečeno, žádná legranda.
Grafika je opravdu na hodně vysoké úrovni, znalci Arma 2 vědí. Bohužel z toho ale vylézá i jasná HW náročnost - pokud tedy nemáte nabušený počítač, neuvažujte o slušném hraní na nejvyšší detaily. Celkem zamrzí i výhled, kdy jste přibližně dvě stě metrů nad zemí. Z této výšky už to nevypadá natolik vábně. Pokud se ale přes toto přenesete, dostanete opravdu vybroušený klenot. S klidem můžeme říct, že se jedná o nejlepší vrtulníkovou hru na trhu. A ono je to tak napůl, přeci jenom tu není nikdo, kdo by se s Take on Helicopters pral. Díky Bohemia Interactive, zase někdy nashledanou.
