Pomalu ale jistě nám odchází podzim, a stejně jako každý rok, i letos jsme se dočkali opravdových herních žní. Nesmíme ovšem zapomínat i na ty měnší a méně známější kousky, které si nemohou dovolit tak megalomanskou kampaň, jakou mají ostatní tři áčkové tituly. Jednou z mnoha takových hříček je bezesporu The Unfinished Swan. Ta před několika dny vyšla na Playstation Network a už od samotných uživatelů siodnáší velice vysoké známky (v průměru tak 4,2 z 5). Stejně je tomu i u recenzí po celém světě. Osobně bych toto hodnocení bral s nadhledem, ale pojďme vše rozebrat od úplného začátku. Nechť hledání bájné labutě započne!

Takže pěkně popořadě. Příjemný hlas vypravěčky, provázející hráče hrou, vám prozradí začátek příběhu o chlapci jménem Monroe. O něj se starala jeho vlastní matka, až do doby, než umřela na vážnou nemoc. Monroe tedy zůstal sám a jediné, co mu po jeho matce zbylo jako památka, byla celá sbírka obrazů, které rozmalovala. Ano, rozmalovala. Nikdy totiž nestihla žádný domalovat, ani ten, který měla nejradši - labuť. Monroe se ovšem jednoho dne vzbudil a zjistil, že ona oblíbená nedokončená labutí utekla dveřmi, kterých si nikdy předtím nevšiml. A jak už asi tušíte, ony dveře nebyly obyčejné. Skrz ně se Monroe dostal do světa, velice odlišného, než byl tento. Byl to pohádkový svět, kde se obyčejným cákancem barvy dostavila pravá fyzická podoba cest, lesů, domů a obecně objektů, které se na daném místě nacházeli. Tím začala Monroeva pouť hledání po nedokončené labuti, která nás zavede až k nedomalovanému království, kde už nikdo dlouhou dobu nežije. Ani ostatně samotný král.

Konec posledního odstavce mluví za vše. Tento pohádkový svět je jednoduše nejčistější a nejbělejší, jaký jste pravděpodobně kdy viděli (A to nemluvě o tom, že pokud máte na televizi vysoký jas, bezpochyby vám to po delší době začne vypalovat oči). Na vás nicméně je tuto čistotu zničit, je to vyloženě vaším úkolem a povinností, abyste mohli jít dál. Tento barevný režim je ovšem jen v první části hry (černá barva na bílé prostředí), jak hrou postupujete dále, objeví se nejrůznější stíny, barevné provedení, barevné balóny ke sbírání, voda, lampy a další objekty, které vám budou vytvářet takovou menší orientaci v prostoru. Není to tedy jen černá/bílá, což je samozřejmě dobře.

Jak už jsme také zmínili, Monroe se postupně dostává do nejrůznějších lokací. Nejvíce ovšem pobudete v prázdném království, kde zůstal pouze líný obr (což je v podstatě hodně vedlejší). Labuť nicméně uletí hned, jak vás spatří, což také znamená jednu věc. Monroe se musí dostat i do výšek, tedy na samotné věže a hradby. A ejhle, hned jsme u prvního problému. Lezení je, ať už po žebříku nebo po rostoucí vinné révě, nedodělané, častokrát se Monroe zasekne a vy musíte točit páčkou náhodnými směry, abyste se nějak dostali nahoru. A pokud vezmete, že takové lezení tam je neustále potřeba po celé dení hry, stane se z i tak malého problému problém velký.

V The Unfinished Swan se našlo i místo pro hádanky. Po celé lokaci jsou vyskládány barevné balóny, a protože by bylo až moc jednoduché je sbírat po cestě, vývojáři je umístili na tak skrytá místa, že i s radarem získaným za určitý počet sestřelených balónů, jsem se motal kolem jednoho místa takových 10 minut. Ve hře jsou i různé bonusy za ony získané balóny. Za 30 takových si například můžete pořídit hadici s doslova stříkající barvou.

Pokud byste si nyní shrnuli tuto recenzi, asi byste typovali známku více než vysokou. Ano, to by byla. Nebýt ostatně velice krátké hrací doby a přílišné jednoduchosti, moc bych vytknout nemohl (to lezení!!!). Ale věc se má tak, že hra se dá projít za nějakou tu hodinu, a to i přes to, že nevíte, kam přesně jít. Za odpoledne máte jednoduše vystaráno a není ani moc motivace na to hrát hru po druhé. Trofeje to ovšem jistí. Co naopak ještě stojí za pochválení, a to za jedno VELKÉ pochválení, je samotné audio. Zapněte si hru, zavřete se sami do obýváku, spusťte domácí kino nebo sluchátka a máte jeden nezapomenutelný herní zážitek. Více netřeba psát.

Když jsem The Unfinished Swan poprvé dohrál, byl jsem nadšen. Tolik pohádkovosti, tolik skvělých nápadů, byl jsem jednoduše prakticky spokojen. Po pár dnech jsem ale vychladl, nadšení odpadlo a já si začal říkat, co že je na té hře tak úžasného a proč bych měl dávat tak vysokou známku jakou jsem původně chtěl dát. Za 350Kč bych tento skvělý herní koncept rád viděl v trošku rozšířenější a propracovanější podobě. Hodně toho schází a celé to působí dojmem nedokončenosti (heh). Ono i to málo přestane po chvilce být tak zajímavé, jak nejspíše ze začátku bylo. Nicméně! Tato magická originálnost ve mně udělala dobrý dojem a na The Unfinished Swan, jakožto na herní zážitek, nejspíše nikdy nezapomenu. Ať budu hledat, jak dlouho chci, podobnou hru asi nenajdu. A to je hlavní.