Superhrdinové v dnešní době už nejsou jen pro tzv. geeky a nerdy jak tomu bylo v minulosti. Dnešní doba je naprosto odlišná, superhrdinové vydělávají jak ve filmovém, tak i v herním průmyslu desítky milionu dolarů a my jen spokojeně chrochtáme blahem nad většinovou kvalitou výrobků. Tedy alespoň prozatím. A protože do kin jde právě nový Superman v podobě Man of Steel, vydavatel Warner Bros. se rozhodl tuto filmovou událost jaksi nenávazně podpořit superhrdiny nabitou bojovkou Injustice: Gods Among Us. Uvidíme v ní jak už zmíněného Supermana, tak i spoustu a spoustu dalších postav ze stáje komiksového giganta DC Comics. Pokud také zmíníme vývojáře z NetherRealm, kteří tento titul dostali na starost, herní nadšenci, respektive nadšenci žánru bojovek, by měli zpozornět. Tito pánové se totiž naposledy projevili v naprosto výborném devátém Mortal Kombatu z roku 2011, který sklidil nespočet herních ovací po celém světě. Jak si ale vývojáři zvládli poradit s Injustice? Naprosto skvěle ve všech aspektech.

Pokud si ještě pamatujete na poslední Mortal Kombat, určitě se vám vybaví i vcelku kvalitně zpracovaný příběh, který sahal až za hranice podobně zaměřených her. Stejně je tomu i u našeho Injustice. Příběhová linka je zde mazaně rozdělená do několika kapitol, přičemž každá patří jednomu hrdinovi, či padouchovi. Na jednu stranu se sice nejedná o nic světoborného, přece jenom takový krátký filmeček doprovozený ještě kratším bojem není žádné terno, ale v Injustice to vše jde tak krásně ruku v ruce, že onen příběh najednou dokáže zahrát i větší roli a může dokonce i bavit.

Jak jsem řekl, hlavní dějová linka je rozdělena do vícera kapitol, ve kterých se ujmeme několika hlavních postav. Někteří jsou sice zajímavější než ostatní, ale i tak příběh odsýpá, tak jak má. Postupem času se také v tomto herním módu dostáváte do neustále nových a nových živých arén, které lze naprosto skvěle využívat v boji. Dalo by se to napsat následovně: Interaktivní předměty mohou být hozeny na nepřítele, nebo nepřítel může být hozen na interaktivní předměty. To vše jedním stisknutím tlačítka v jejich blízkosti. Ona je dokonce i ta samotná aréna taková živější. Jakkoli se to zdá divné, je to tak. Vašeho úhlavního nepřítele můžete jedním úderem dostat například do odlišného prostředí. To vše plus nějaké ty životy dolů samozřejmě.

Zbytek už zůstává jen a pouze na hráčích. Injustice není sice zrovna nejtěžší bojovka, alespoň minimum skillu ovšem vyžaduje. Každá postava má své speciální útoky a tlačítkové kombinace, které pokud se naučíte, stanete se nezastavitelnou mašinou na mlácení. Tyto kombinace jsou u všech 24 bojovníků (DLC nepočítám) podobné, takže se dají i snadno zapamatovat a lehce použít v aréně. Pokud nicméně patříte mezi typy hráčů, kteří jen zběsile mačkají tlačítka a doufají, že postava udělá nějaké pěkné kombo i bez potřebných zkušeností v bojovkách, ostatně stejně jako já, také se pro vás najde místo.

Pokud jste také hráli Mortal Kombat od těchto vývojářů, v hratelnosti zde najdete několik málo prvků, které se minulé bojovce až zatraceně podobají. Máme tu například speciální útok, který lze uskutečnit pouze nabitím ukazatele v levém dolním rohu obrazovky. Jakmile dostanete pořádný výprask, tento ukazatel se vám naplní a vy můžete použít útok se speciální animací, kterou má každý jinak. Flash například oběhne celou Zemi, aby vám dal pořádnou ránu pěstí, a Batman vás zase srazí svým Batmobilem. Tyto útoky také samozřejmě ubírají největší počet životů, jak jinak.

Jelikož vám příběhová linka nejspíše nebude stačit k pořádnému natrénování svých schopností, je zde samozřejmě i několik herních režimů, které vám k tomu pomohou. Vedle klasických a víceméně už profláklých herních režimů si můžete zahrát i například takový S.T.A.R. Labs – mód s celkově 250 misemi, které lze jednotlivě dokončit pouze při splnění nějakého speciálního požadavku v boji. Čím dál pokročíte, tím větší obtížnost vám hra udělí.

Ať už hrajete příběhový režim, S.T.A.R. Labs nebo obyčejný souboj, za všechny výhry i prohry se vám přičítají zkušenostní body, které lze využít k úpravám vašeho profilu. Každý hráč má také svoji „kartičku“, kterou si lze designově upravit podle libosti (za levely dostáváte nová pozadí atd.). Tato vizitka se ukazuje každému při hře proti reálným hráčům přes internet. Mimo počtu výher a proher se také ukazuje i počet odpojení se ze hry, což je občas také dobré vědět u oponentů. Hra přes internet je poté podobná té s konzolí. Bojujete ve stejných arénách a se stejnými postavami.

Injustice: Gods Among Us se safra vydařil. Já osobně jsem nikdy nebyl přílišným fandou bojovek a k této hře jsem se dostal hlavně pouze kvůli mojí lásce ke komiksům. Byl jsem jednoduše překvapen z toho, jak se tato hra skvěle hraje a můžu ji naprosto všem doporučit. I hráči s nezájmem k bojovým hrám můžou zažít hodně zábavy, zvlášť pokud budete hrát s kamarádem. Nemůžu si ovšem odpustit ještě takové malé poslední přirovnání: Mortal Kombat je přece jenom Mortal Kombat. I přes svoji kvalitu zůstává Injustice pro mě až za tímto herním klenotem.