Přiznejte si to: někde v duchu přímo lačníte po tom, aby vám hra dovolila dělat úplně všechno, co se vám zlíbí. Hrát si na Boha. Nebo aspoň na prezidenta Spojených států, to je podobné. Od dob, kdy se série transformovala na ztřeštěnou parodii všeho a pozbyla jakýchkoli fyzikálních i jiných zákonů, si na satiře staví jméno. Už nějaký čas si Saint’sRow nehraje jen na kopii Grand Theft Auta, ale přesunulo své těžiště zájmů jinam. A to ideálně tak, aby hráči mohli hrát obě hry najednou a nemuseli si u Saints Row stěžovat, v čem všem je horší než rockstarovskýmajstrštyk.

Stejně se ale určité fobie ze svého vzoru nezbavil. Čtvrtý díl vychází ještě koncem srpna, abyste ho stihli v pohodě dohrát před tím, než se odehraje souboj mezi GTA V a Watch Dogs. Ovšem tam se seriózní podtón nezapře. SaintsRow dělá všechno proto, aby se ho naopak zbavilo. A to hned v příběhu, který tentokrát slavný gang Saintsposílá rovnou do Oválné pracovny. Je to tak. Gang se stal natolik kutlovním, že dokázal proniknout do politiky a s velkým úspěchem ovládnout i Bílý dům. Vy se tedy ujmete role prezidenta a opět bude jen a jen na vás, jak bude hlavní postava vlastně vypadat.

Už první okamžiky ve hře dávají jasně tušit, že to jediné, co máte cítit při hraní, je adrenalin a pocit nadčlověka. Neřešte nepřátelskou umělou inteligenci. Těžko říct, jestli je opravdu tak nedodělaná a umělá inteligence tím pádem špatná, nebo to je všechno naschvál a nepřátelé vám nabíhají pod hlaveň skoro jako Rambovi a jeho kulometu. S ohledem na další hraní bych se skoro přikláněl k názoru, že to je všechno na popud tvůrců. Střílení totiž vůbec nekope, zbraně mají nulový zpětný ráz a hra přímo chce, abyste všechny kosili po stovkách. A je hezké, jak se tvůrci vypořádali se zápletkou, která by takové jednání ospravedlnila.

Steelport totiž obsadí mimozemšťané. Jejich vůdce, uhlazený a konzervativní Zinyak (jeho jméno snad tvůrci opsali z krabičky nějakého léku) přemůže charismtatického prezidenta USA (vás) a umístí ho do jakési virtuální reality. Jelikož ho ale irituje okázalost a egoismus hlavního hrdiny, rozhodne se ho nezabít, ale pouze mučit ve spořádaném a slušném světě, který pro něj z výchovných účelů stvořil. S tím se však prezident nemůže spokojit a tak hledá skulinky, kudy ven. Zároveň sesnaží sabotovat zdejší autority a to tím, že bude dělat – jak jinak – co možná největší bordel.

A tady už přebíráte otěže vy coby hráč. Máte před sebou volné město plné úkolů. Je jich opravdu hodně, takže se nemusíte vůbec obávat, že byste snad trpěli nudou. Daleko spíš nebudete vědět, kam dřív skočit. Aspoň že si můžete různé druhy ikon na mapě filtrovat, a tak se vám na ní objeví jen ty, o které máte skutečně zájem. Asi nejzábavnější ze všech druhů misí je dělat co největší nepořádek, přičemž se vám v časovém úseku počítá, jak velkou škodu na veřejném majetku a životech způsobíte. Čím víc, tím líp.

Samozřejmostí je pak možnost nakupovat v obchodech oblečení (mohlo ho být ale víc), upgradovat si auta (systém převzatý z GTA San Andreas, zdá se, funguje) a využívat skutečně rozmanitého editoru postavy. Hned na začátku v něm lze různými úpravami vzdálenosti očních důlků a velikosti ušních lalokůvašeho prezidenta strávit dobrou půlhodinu. Kromě tělových barev totiž tvůrci neváhali a přidali i odstíny fialové, žluté a dalších. Ty pak lze aplikovat jak na kůži, tak třeba na vlasy. A vy prostě víte, že tahle hra to nemyslí vážně. Už jen akvizice Keitha Davida jako vašeho poradce mluví za vše (byť jen v krátkém cameu) a jeho zparodování sebe sama v trailerech to jen dokládá.

Od třetího Saints Row patří ke hře taky mohutný zbraňový arzenál, který vám pomáhá šířit zkázu po městě v ohromných dávkách. Fantazie vývojářů šla tentokrát ještě o něco dál, a tak se můžete těšit třeba na zbraň, která začne vysílat smrtící dubstepové vlny. Každý se nejprve roztancuje na tóny téhle mnohými nepochopené muziky, a pak zemře. Jednoduché a účinné. A podobných zbraní najdete ve hře spoustu. Kvůli vytíženosti a vinou velkého množství misí vám ale na tohle „nevinné“ řádění zbyde čas jen zřídkakdy. Jestli to je dobře či špatně, posuďte sami. Za sebe se přikláním spíš k tomu prvnímu.

Málem bych v tom všem střílení a vybuchování zapomněl, že ve hře existují auta. Takže klidně nějaké ukradněte. Fajn je opět navigace, podle které se nelze ztratit. Horší už je jízdní model, protože vybírání zatáček smykem prostě s autem jakéhokoliv druhu není možné. Navíc se mnohdy vozy vyšší a nižší cenové kategorie liší jen tím, že první jsou rychlejší než druhá. A to je trochu málo. Navíc zřetelně rozeznat jeden typ auta od druhého moc nejde. Sporťák od pickupu ještě ano. Ale jinak…

Co však ze všeho nejvíc dělá čtvrtému Saint’sRow, jsou vytrvalé a iritující bugy. Ještě pochopím imbecilitu nepřátel, ale když se mrtví skácí k zemi a hlavu mají zaseknutou do zdi nebo se prostě jen najednou z ničeho nic respawnuje mrtvé tělo před vámi a doslova na vás spadne, je to problém. Chování aut při nárazu připomíná let papírové vlaštovky. Ani grafika tomu moc nepomáhá. Srovnání by snesla opět se San Andreas, které by nejspíš o něco porazila. Srovnávat se čtvrtým GTA nemá cenu, tohle Saint’sRow zůstalo svým vizuálem hluboko v minulosti.

Jakožto šílená a střeštěná free-roamová akce však Saints Row IV – ať už přihlédnete k chybám nebo ne – funguje výborně. Bude vás to bavit, a když náhodou omrzí, tak se vám začne stýskat. Jako alternativa do chvíle, než vyjdou „dospělé“ volnoměstské akce, se tak hodí jako žádná jiná.