Stará značka plná nových změn, aneb nový opatrovník v podobě Ghost Games
Nové herní studio (a že je EA střídá jako ponožky) stvořené opravdovými matadory herního světa, které se na herní scénu vrací již po šesté, aby zaútočilo na vrchní příčky světových hitparád.
Staronové herní studio Ghost Games stojící za takovými závodními tituly jako Forza: Horizon, Need for Speed: The Run, Project Gotham Racing a RACE Pro se vrací a svým novým titulem Need for Speed: Rivals přináší na herní obrazovky již dávno zaběhnuté aspekty, které se spolu s pár novinkami mísí a vypadají naprosto dokonale. Jednou z mnoha novinek je použití herního enginu Frostbite 3, který svou výkonností pokrývá nemalé procento grafických orgií nedávno vydaného Battlefieldu 4.
Ale teď se již vrhněme na hlavní náplň recenze. Takže oči dolů, nohy na stůl a ruce na kurzor.
Příběh?Stejně jak tomu bylo u Hot Pursit, se i zde příběh ubírá spíše do pozadí. Točí se okolo popularizace pouličních závodů, které se jednoho dne začnou po Redview Country šířit jako dobře naprogramovaný virus, který má za následek obrovský nárůst pouličních závodů. To se samozřejmě nelíbí strážcům zákona. Těm se tato nová zábava moc nezamlouvá a snaží se jí zabránit za použití jakéhokoliv prostředku.
I letos je hlavní postup kariérou rozdělen na dva rozličné tábory policistů a jezdců. Již od začátku (kromě úvodních misí, ve kterých vás hra po dokončení jednoho úkolu za jezdce automaticky přehodí na policisty) tak máte možnost volného přepínaní si z jezdce na chlupaté a následného plnění různě stavěných úkolů pro každou ze stran.
V roli policisty tak můžete plnit úkoly jako Enforcer, Undercover a hlídka. V roli jezdce se zvučným jménem Zephyr vsadíte spíše na klasické závody, honičky s policií, popřípadě závody na čas.
V průběhu hraní máte k dispozici plnění tzv. rychlostních listů (jezdci) a Assignmentů (policie), ze kterých si můžete vybrat v závislosti na tom, co chcete v danou chvíli dělat (policisté tak chytají závodníky v různých časových intervalech a jezdci se snaží v co nejrychlejším čase ujet z dosahu chlupatých). S dokončením daných volitelných úkolů pro jednotlivé strany se vám ve vašem úkrytu odemykají nová, rychlejší vozidla.
Za vše tak budete dostávat potřebné rychlostní body a příběh vás bude pomalinku tlačit dopředu k novým úkolům, eventům a závodům.
Seznamte se s Redview Country
Nekonečně dlouhé pouštní silnice lemované překrásnými výhledy. Sluneční pláže plné slunečníků hrajících se sluncem krásnou hru plnou stínu a barev. Nádherně zasněžené silnice zakryté hustou sněhovou přeháňkou, na kterých není slyšet nic víc, než naprosto tichou přírodu hrající svůj jedinečný sorbent zabarvený zpěvem hlubokého větru čechrajícího kapotu vašeho auta.
Samotná mapa Redview Country přitom nepatří mezi trpaslíky, svou rozlohou 16x16 mil spolu s bludištěm spletitých cest, které jako by si někdo předem projel a uzpůsobil je přesně na míru zběsilým závodům, vám ve výsledku poskytnou 100 mil (přibližných 160 km) sloužící pouze k vašemu pobavení.
Redview Country je zkrátka naprosto překrásný open-world areál, v němž se skloubí takřka všechna přírodní pásma a podnebí zahalené do jednoho velkého balíčku spolu s dynamickou změnou počasí. Po čas hraní tak navštívíte nespočet překrásných lokací, z kterých si ovšem dokážete zapamatovat jen naprosté minimum.
Faktem totiž zůstává, že většinu těchto míst projedete takovou rychlostí, že kolem sebe uvidíte tak akorát velkou barevnou šmouhu. A vězte, že nekompromisní ručička na tachometru ukazující něco přes 200 km/h spolu s dotěrnými strážci zákona, vám na možnostech kochat se krajinou opravdu nepřidá.
A co teprve, když zjistíte, že vás nepronásleduje umělá inteligence, nýbrž skutečný hráč z masa a kostí, který vás chce dostat stejně tak moc, jako vy mu chcete ujet?
Rivalové na obou stranách zákona
Jak totiž samotný název napovídá, nové Need for Speed: Rivals je hlavně o rivalství mezi hráči stojící buď na jedné, nebo opačné straně zákona. Je o hráčích, kteří pro získání toho největšího počtu rychlostních bodů a následnému ujetí, popřípadě dopadení toho druhého, udělají téměř vše.
Jezdci tak získávají body za x metrů dlouhý smyk, výhru v závodě, co nejdelší ujíždění policii, popřípadě úplnou destrukci oponenta. Chlupatí pak naopak získávají body hlavně za zatykání jezdců (rychlostní body jsou pro policii něco jako lákavá odměna vypsaná na vaší hlavu), přičemž si můžou přijít na pořádný balík rychlostních bodů, které se vám ještě před chvíli ohřívali ve vaši virtuální kapse.
Při zisku obrovského počtu bodů si tak dejte pozor na policii - ta vás totiž může za použití několika jednoduchých metod (o těch až později) doslova zničit a od těžce získaných bodů vám jednou pro vždy odlehčit.
Dbejte proto na to, abyste při vyšším obnosu rychlostních bodů bezpodmínečně vyhledali úkryt (safehouse),který plní funkci místa pro vylepšení vašeho vozu a v neposlední řadě také funkci virtuální banky, v níž se vám váš těžce získaný obnos nadobro uloží.
Rychlostní body (obdoba expů a měny) zde totiž plní jednoduché, ale zato velice důležité funkce. Postup do vyšších ranků, upgradovaní a spolu s plňením vedlejších úkolů také k odemykání rychlejších vozů, ze kterých si zde vybere zkrátka každý.
-Pagani Huayra, Ford Mustang GT, Audi R8 V10 Plus, Porsche 918 Spyder, Ferrari FF, Porsche Carrera GT, Aston Martin Vanquish, Ford Shelby GT500. Fanoušci se můžou rovněž těšit na návrat dlouholetě ztraceného syna, a sice značky Ferrari.
Need for Speed: Rivals je zkrátka takové jedno obří sandbox-single-multiplayerové vrakoviště plné nedotčených vozů, čekajících jen na odemčení a následné provětrání se na čerstvém vzduchu. Asi největší nevýhoda tohoto systému tkví v samotném odemykání a následném nakupování vozů. Při koupi nového auta zjistíte, že vaše ex-vytuněné autíčko, do kterého jste investovali pomalu celé mění je vám vlastně k ničemu a musíte tak začít zcela od začátku.
Vylepšení vozu dostupné jen v určitých mezích
Již od prvních hodin hraní se vám do rukou dostanou první z mnoha možností vylepšení vašeho mazlíka, kterého si můžete "potunit" opravdu jen kosmeticky a na nějaké větší rozmary a rozličné možnosti úpravy jezdeckých vlastností můžete rychle zapomenout.
K dispozici zato dostanete doslova tisíce kombinací k vytvoření své jedinečné povrchové slupky. Od zvolení barev laků, střechy, dveří, křídla, ráfků, oken, kol, pojmenování své vlastní espézetky, až po menší upgrady jednotlivých částí (které dokáží ovlivnit chování auta opravdu jen trošičku) a gadgetů, sloužících k jednomu prostému účelu.
Začlenění gadgetů totiž ze závodů dělá něco naprosto úžasného. Něco, co si v jednu chvíli zamilujete, abyste se v té další rozčilovali nad použití EMP vlny proti vám samým.
Jak to tak totiž bývá, vy jediní tyto vylepšováky vlastnit rozhodně nebudete, a klení na adresu hráčů (ať už to umělých, či reálných), vám na útěše opravdu nepřidá. Ve hře si tak, kromě detailní úpravy laku na vašem vozu, užijete také upgradu a použití jednotlivých gadgetů, které se vám ovšem výběrem strany zákona poněkud zredukují.
Některé technické vylepšení bude mít k dispozici pouze policie, zatímco druhé budou moci použít pouze jezdci. Najdou se zde ovšem i takové, které má k dispozici úplně každý, a to bez ohledu na to, jakou stranu zákona zastupuje.
Namátkou můžeme jmenovat například EMP, tedy elektromagnetickou vlnu, která má za následek dočasné vyřazení všech protivníkových gadgetů. Možnost vysazení ostnatých pásů (účinek a chvilková neovladatelnost zde netrvá déle než pár vteřin), přivolání vrtulníku a policejních zátarasů. A v neposlední řadě také nitro, které zde nejspíše nemusíme nikomu blíže přibližovat.
Při výběru té správné kombinace dbejte ovšem na fakt, že každé auto můžete vybavit pouze jednou dvojici vylepšení.
Zkrátka a dobře, možností použití technických vylepšení je v kombinaci s implementací živých hráčů do single-playeru nespočet a je jen na vás, komu znepříjemníte den.
Chytrá funkce All-drive
Naprosto plynulé propojení singlu s multiplayerem, bez jakéhokoliv čekání v čekací místnosti, přehazování DVD, loadingu, popřípadě nahrávací obrazovky, jak nám její vývojáři tvrdili? Při čtení prvních zahraničních recenzí jsem tomuto slibu až tak moc nevěřil.
I když se to někomu může zdát zhola nemožné, vývojáři z Ghost Games a EA zkrátka moc dobře ví, co dělají, a svých kroků si jsou setsakramentsky vědomi. Abych zde ale uvedl vše na správnou míru a nechodil pořád kolem horké kaše, tak si to pojďme přiblížit.
Již při samotném startu hry máte na výběr z již tří přednastavených typů (tzv. pre-sets), jak budete funkci All-drive využívat (samozřejmě si mezi typy můžete po čas hraní libovolně vybírat). První vám umožní propojení jak s přáteli, tak hráči z celého světa. Druhý vám omezí přístup pouze k vašim přátelům. A s třetím si vychutnáte pouze čistý single-player bez jakékoliv nutnosti připojení k internetu.
Při klasickém projíždění mapy (se zapnutou All-drive) můžete narazit na skupinku živých hráčů, ke kterým se můžete přidat pouhým stiskem jednoho tlačítka a započít tak jedinečný závod s různě zkušenými hráči rozházenými po všech koutech světa. Z každého náhodného závodu se tak stává jedinečná záležitost, kterou již podruhé nejspíše nezažijete. Funkce All-drive vám tak při hraní dodá jistý pocit svěžesti, který vás několikrát přesvědčí, že Redview Country opravdu žije, a nejedná se pouze o vyschlý prostor plný prázdných cest.
K tomu připočtete živou policii, neopakovatelné adrenalinové závody s reálnými hráči a ve výsledku získáte důvod k nechození do postele dříve než v šest hodin ráno.
Pravý nádech next-genu
Jelikož jsem si v recenzi nedokázal udělat místo pro následující řádky věnované dvojici závažných problémů, tak si postěžuji alespoň zde. Jedním z obrovských mínusů je úplná absence split-screenu, s kterým by se hra stala o něco více zábavnější.
Ano, funkce All-drive by měla tuto skutečnost nejspíše úplně nahradit, ale z mé vlastní zkušenosti vím, že pocitu při prosezení nedělního odpoledne s kamarádem za obrazovkou jedné konzole se zkrátka nic moc nevyrovná.
Dalším, dle mého obrovským mínusem, je žalostné umístění mini mapky, která se díl od dílu posouvá čím dál více k levému dolnímu rohu. Při opravdu rychlé jízdě mi tento fakt poněkud vadil, protože řídit vozidlo, které si to v rychlosti 200 km/h štráduje všemožnými horskými serpentínami a při tom luštit v mapce, kde to vlastně jsem a kde mám zatočit, je docela otravná záležitost, díky které jsem se nejdenou objevil na nejbližším checkpoitnu.
To mi ale vykompenzoval fakt, že většinou závodů lze projet i po "čichu". Tratě jsou zde totiž spíše intuitivní záležitostí, ke které vám bude stačit následovat protivníka, modré šipky na asfaltu, popřípadě sledovat krátce od sebe rozestavěné checkpointy.
Need for Speed: Rivals je právoplatným pokračováním značky, která se i přes svou určitou závaznost k dědictví povznesla a přenesla hru do nových zajímavě vyhlížejích směrů, které ovšem nesednou úplně každému. Ve výsledku se tak jedná o jeden z prvních next-gen titulů, který pomalu dosluhujícím pamětníkům rozhodně žádnou ostudu nedělá.
Ovšem jak tento díl přijmou fanoušci série, u kterých Need for Speed skončilo již někdy v roce 2005, je opravdu jen ve hvězdách a záleží tak opravdu jen na vás, zda do tohoto dílu investujete.
TIP: Při rozmyšlení, zda za to nové Need fof Speed: Rivals stojí, dbejte na fakt, že pro její spuštění (v rámci 4 GB xboxu Slim) je vyžadován hard disk a 1,5 GB volného místa.