Jo jo, už je to nějaký pátek, co jsme nehráli Residenta. Ten poslední vyšel v lednu roku 2005 na PlayStation 2 a Wii. Dobře si to pamatujeme, Resident Evil 4 byl opravdový masakr, ovšem pokračování přichází až teď, téměř po čtyřech letech, takže bude jistě hodně fandů zajímat, jak dopadlo.

Abychom naši nedočkavost alespoň trochu ukojili, Capcom nám dovolil si hru jít přímo k nim zahrát. Hráli jsme první tři kapitoly v single playeru i kooperativním módu. To, že jsme při single player hře měli v kalhotách, nás zas tolik nepřekvapilo, ale že nás hra bude skutečně drtit i při hře s kámošem po boku, to už nás překvapilo hodně.

Po krátkém breefingu a shlédnutí videa, ve kterém je africký vesničan obkličován něčím jako jsou zombíčtí červíci, začíná hra situačkou, ve které si to Chris Redfield peláší v nablýskané káře africkou savanou. Jeho úvodní proslov nám popisuje okolnosti, kterými byl přinucen do savany přijet: když pracoval pro BSAA antiteroristickou jednotku, byl vyslán do vzdálené africké vesničky, aby prozkoumal potenciální bioteroristický útok. Hned po jeho příjezdu se seznámil s Shevou Alomarovou, která má být jeho partnerkou při průzkumu.

Když se Chris s Shevou procházejí vesnicí, vše, včetně tamějších obyvatel, vypadá ok. Jen jedna skupinka upoutá jejich pozornost na delší chvíli - tlučou nějakého cvaldu. Vypadá to, že je všechno v pořádku a že i přes tuhle bitku se nejedná o žádnou zombíckou apokalypsu. Ale bohužel, co by člověk nečekal - stalo se něco hodně nečekaného a šokujícího - všichni obyvatelé vesnice najendou zmizeli a po chvíli se objevili na svých místech, ovšem tentokráte jako krvežízniví nemtrví zombíci. Vstkutku poutavé! Pokud to takto textově na vás působilo legračně, pak ve hře už nebude, to vám garantujeme.

Zde začíná hra. Pokud hrajete v kooperativním módu, tedy s kamarádem, první hráč se ujme Chrise a druhý Shevy (pokud hrajete s kamarádkou, dejte jí nejdřív alespoň dvě rundy rumu, abyste hned nemuseli přepínat do singleplayeru, až od vás přítelkyně uteče). Hraní za Chrise se od hraní za Shevu nijak extra neliší (pokud Chris zrovna nedává Shevě pomocnou ruku aby se dostala do vyšších míst) - pohybují se stejně, oba mají devět volných slotů v inventoráři a můžou používat stejné druhy zbraní. Při hraní Resident Evil 5 jsme si všimli jen několika málo rozličností. Sheva je levák - jistě jste všichni zvyklí ze všech předešlých stříleček, že zbraň se vždy skrývá v pravém dolním rohu obrazovky, a to je zde jinak - při hraní za Shevu budete mít zbraň nalevo. Po nějakém čase se na to ale dá v pohodě zvyknout. Dalším rozdílem při hraní za Chrise či Shevu jsou útoky s tupými předměty či končetinami. Chris využívá své brutální síly, zatímco Sheva obratnosti.

Díky tomu, že jsou si postavy v kooperativním módu tak podobné, se nemusíte strachovat, že by hra za jednu postavu byla méně či více zábavná, než za druhou. To je jistě dobře, protože Resident Evil 5 není hra která by vás vodila za ručičku a ani jeden se nebude mít na co vymlouvat ;-). První kapitola začíná ve známé lokaci z dema, při které Chris a Sheva stanou na prahu smrti. Po nějaké chvíli se jim podaří se z té šílené venkovní motanice dostat a jdou do podzemní základny, která je záhadně oseta mrtvými vojáky a kde se pomlátíte s bossem - a že to nebude jednoduché. Abyste mu napráskali řiť, musíte si dávat pozor na časování vašich útoků a celkově vašeho pohybu. Jeden hráč bude dělat návnadu a druhý musí do bosse šít co to jde.

Další prostředí vezmou Chris a Shevu na výlet skrze industriální přístaviště plné zombíckých dog a hyen, přes malou rybářskou osadu až do podzemního těžebního dolu, ve kterém budete zažívat stejně intenzivní hororový nářez, jaký byl v těch nejděsivějších scénách Resident Evil 4. Rozdíl oproti čtyřce tu však je - tyto doly jsou v jedné části totálně neosvětlené a kolem vás tedy bude jen a pouze temnota a černo. Jeden z dvojice tedy bude muset odložit zbraň a vzít do rukou baterku. Další sekvence pak kombinují střílení s téměř pěstními souboji a sekání těl zombíků z "auta".

Všechno se vším, Resident Evil 5 střídá děsivější scény s akčnějšími a musíme říct, že na nás tahle kombinace zapůsobila. Veteráni, kteří celou sérii znají jako svoje boty, nebudou mít pocit, že všechno již xkrát viděli a zažili, protože hra dokázala zapůsobit opět trochu jinak a možná lépe, než její předchůdci. Určitě k tomu napomáhá kooperativní mód, který nutí jednoho hráče krýt druhého, či pomáhat při pokoření nějakých překážek podáním packy nebo svítit, aby parťák mohl zabíjet (na což se pěkně kouká). Ovládání zůstalo vůči Resident Evil 4 nepozměněné. Na závěr: 15. března vyjde Resident Evil 5 a my si ho jistě koupíme!

Originální článek (EN) je zde.