Adrian Shephard nám po vydání datadisku Opposing Force k prvnímu Half-Lifu tak nějak zmizel z očí. Přitom se to zdá nepochopitelné, vždyť Shephardův pohled na události ve výzkumné stanici Black Mesa uchvátil mnoho hráčů po celém světě a někteří dokonce tvrdí, že tento datadisk překonal původní hru. Jenže od té doby ticho po pěšině, Gearbox Software si rozjeli vlastní projekty a o Half-Life se dál nestarají a Valve? To do detailů rozpracovalo příběh nemluvného vědce s brýlemi a na nějakého vojáka není chuť. Jako kdyby už nebylo pro Adriana místo a G-Man jej na věky někam zamkl, skoro jako konec života jednoho herního hrdiny. Teprve až poslední dobou se zdá, že se všechno v dobré obrací, především díky práci věrných fanoušků.

Adrian byl totiž obsazen do hlavní role ve dvanáctiminutovém filmu Beyond Black Mesa, což je sice skvělé, ale proti práci jednoho dvacetičlenného týmu téměř nicotné. Tito amatérští vývojáři zřejmě nemají z ničeho příliš nahnáno a rozhodli se zkusit vytvořit pokračování příběhu tohoto vojáka s plynovou maskou na obličeji. Ano, ukousli si pořádně velké sousto a zatím to i podle zveřejněného dema (kterému se budeme v tomto článku věnovat) vypadá, že na něj mají a hrdě pokračují ve vyznačených šlépějích Gearbox Software. Dámy a pánové, Opposing Force 2 přichází!

Pokud si dobře vzpomínáte, po zabití (přesněji řečeno po zničení jeho velké obrovské koule) finálního bosse v Opposing Force se Adrian ocitl tváří v tvář G-Manovi a po delším monologu tohoto chlapíka zůstal uvězněný někde v časoprostoru. Druhý díl se stejně jako v případě Gordona Freemana přesouvá do období po krátké sedmihodinové válce lidstva proti Combines, G-Man Adriana probouzí kvůli nutnosti uzavřít jeden portál transportující monstra z Xenu přímo na matičku Zemi, což se docílí zničením určitého krystalu. Tento teleport vznikl z jedné helikoptéry, kterou xenští útočníci přenesli na svojí planetu za účelem výzkumu a ona se postupem času a za přispění zdejších krystalů přeměnila na takový malý hezký teleport.

Na všechno však podobně jako v Half-Life 2 nebudete úplně sami, k ruce vám budou i členové takzvané Phoenix Army, což je velká partyzánská skupina trénovaných mariňáků, kterým se podařilo zmiňovanou sedmihodinovou válku přežít. Jenže o krystal nemáte zájem pouze vy a Phoenix Army, své plány s ním mají i samotní Combines, chtějí jej ukrást a využít k vylepšení svých stávajících technologií. Pokud jde o nějaká ty statistická čísla, autoři na svých stránkách slibují sedm dlouhých kapitol a délku něco přes šest hodin, což není vyloženě špatné, jestliže uvážíme, že jde o pouhý mód a některé dnešní áčkové tituly lze dohrát za stejnou dobu.

Nejprve bych se rád věnoval tomu nejdůležitějšímu, co zveřejněná demoverze nabízí – část jedné mise z kampaně. Celé singleplayerové demo začíná u zavaleného tunelu a váš hrdina má navíc naprosto prázdné ruce, ale nebojte se, takřka ihned se dostanete k pořádné výbavičce, takže to autoři zas tak zle nemysleli. Co se týče náplně samotné mise, váš úkol není zcela jasně definován, zkrátka postupujete pořád dopředu, vystřílíte spoustu nepřátel a vyřešíte jednu malinkatou logickou hádanku. Délka toho všeho? Upřímně, za nějakých patnáct minut je po všem, obraz se tajemně ztmaví a hra se vrátí zpět do herního menu.

Pojďme si to rozebrat trochu podrobněji, o co vlastně jde. Velmi zjednodušeně se dá všechno sepsat do velmi krátkého seznamu – doplnění zásob a střelba – které se navíc vůbec neprolínají. Vážně! Napoprvé mi to ještě tak úplně nedocvaklo, ale na podruhé nebo napotřetí je to docela evidentní. Hned na začátku se pořádně napakujete, pak postupně zabijete pár zombíků různého druhu mutace, překonáte logickou hádanku s vraty a autobateriemi, opět se pořádně napakujete, v jedné opuštěné továrně rozstřílíte pár členů Civil Protection, sestřelíte dokonce i jejich vrtulník (nebo... jak tu.. věc pojmenovat) a jste na konci. Vlastně jak to teď píšu, nějak mě napadá, že možná ani o žádnou misi z kampaně nejde, třeba tu máme takovou demonstraci herních mechanismů, ale asi se pletu.

Ještě pár slov k nepřátelům a zbraním, alespoň několikařádkový odstaveček. Podle všeho můžeme slavit návrat nejenom některých protivníků z Half-Life 2 a obou epizod, autoři se totiž vytasili i s přepracováním všech příšer, které ve dvojce chyběly a které jsme v jedničce a datadisku Opposing Force milovali, báli se jich a také je krmili olovem. Singleplayerová kampaň bohužel nabízí pouze jednoho z nich – Bullsquid, což je takový ten ještěr s tlamou místo hlavy – a to pouze v jednom exempláři. Všechny ostatní (speciální zombíky a Houndeye (psi s tlakovou vlnou)) můžete prozkoumat na stadionu, čímž se plynule dostáváme k dalším dvěma módům, které demoverze nabízí.

Vlastně jsem ještě chtěl něco napsat o těch zbraních, takže v rychlosti. Drtivou většinu znáte z druhého Half-Lifu, jen místo páčidla svůj návrat slaví hasák a krom toho se nám do rukou dostává kompletně nová zbraň – samopal M16. Mimochodem, nevím jestli to byl jenom můj pocit nebo je tomu opravdu tak, ale přišlo mi, jako kdyby všechny zbraně měly daleko větší zpětný ráz a měly menší poškození... A to všechno je jen na obtížnost Easy, těm těžším zůstaly dveře do demoverze uzavřené.

Krátká mise z kampaně však není to jediné, co demo nabízí, krom toho jsou tu k vyzkoušení ještě dvě věci, předělávka multiplayerové mapy Crossfire z původního Half-Lifu (ano, autoři chtějí nabídnout také hru pro více hráčů) a jakýsi stadion. U Crossfire toho není moc co popisovat, jde o přesnou kopii původní mapy, snad jen bych měl upozornit na zajímavý bug s nočním viděním. Když si ho totiž na Crossfiru zapnete, už ho nevypnete, zkrátka se nedá. To by zase tak nevadilo, kdybyste si mohl mapu znovu načíst, jenže i po novém načtením se nemůžete nočního vidění zbavit. A co je nejhorší, nezbavíte se ho ani při načtení úplně jiného módu (třeba stadionu), teprve až po restartování celého dema vše opět funguje tak jak má.

Stadion. Jak už samotný název vypovídá, jde o takovou jednu velkou arénu, kde lze testovat různé nepřátele proti sobě. Popravdě, nemůžete testovat úplně všechny proti všem, záleží na jejich... jak to říct, no asi vztahu. Tím chci říct, že třeba takoví zombíci a Houndeyové na sebe neútočí, stejně jako vojáci a jejich helikoptéra, Vortigauntanti zase útočí na všechno. Vy všechno můžete pozorovat buď z římsy, kde se mimochodem nacházejí také spawnovací tlačítka nebo se do arény teleportovat pomocí dvou portálů. Mimochodem, docela mi vadilo, že když jsem do boje zapojil také helikoptéru, nikdo jí nebyl schopen zabít a ani já, tedy dokud jsem si pomocí konzole nevzal na pomoc raketomet. Možná je trošku škoda absence nějakého tlačítka totální destrukce, ale to je spíš taková malá piha na kráse.

Samozřejmě, Adrian Shephard se do zrcadla dívat nebude, spíš mi šlo o takové netradiční pojmenování pasáže, ve které bych se rád věnoval grafice a ozvučení. Obě jsou velice podobné (a takřka identické) druhému Half-Lifu, vždyť jde také o mód dělaný pro tuto hru (přesněji o mód pro Half-Life 2: Episode Two), jen singleplayerová mise mi přišla docela tmavá a celá hodně stylizovaná do zelené barvy (ani zesvětlení příliš nepomohlo). Ani ozvučení není špatné, jen ta M16tka se autorům podle mě zatím příliš nepovedla... Mezi ostatními zbraněmi vypadá jako velká nabobtnalá trubka a ten zvuk? Taky není moc co chválit, ale všechno se dá zlepšit, takže bych to zase až tak moc neřešil. I přepracování starých známých nepřátel z prvních dílů se povedlo, všichni vypadají skvěle.

Stane se Opposing Force 2 stejně populárním jako původní datadisk k Half-Life? Pravděpodobně ne, přestože si své hráče stoprocentně najde a minimálně polovina fanoušků původní hry jej vyzkouší. Bude stejně kvalitní jako jednička? Nepochybuji, i když jde o „pouhý“ mód vyvíjený amatéry, určitě do něj již vložili (a ještě vloží) všechnu svojí fandovskou lásku a to se počítá, klasická vývojářská studia zřejmě nikdy podobnou výhodu mít nebudou.

Takže abych byl upřímný, docela se na pokračování příběhů armádního vojáka Adriana Shepharda těším a jen se tak v koutku duše modlím, aby tento mód nedopadl podobně jako remake původního Half-Lifu, Black Mesa: Source. Ten totiž vypadal podobně nadějně, možná ještě o něco víc a už více než rok o něm není ani vidu, ani slechu. Oficiální web zeje prázdnotou, vývojáři nekomunikují ani pomocí Twitteru... Je to škoda, vážně, podle dva roky starého traileru to vypadalo na hodně zajímavý návrat do Black Mesy.

Ale abych to nějak zakončil, Opposing Force 2 má šanci stát se plnohodnotným pokračovatelem prvního dílu a vývojáři mají skvělou šanci navázat na příběh odstartovaný texaskými Gearbox Software a přinést do něj trochu své vlastní invence. Bojím se vůbec něčeho? Ale ano, nejvíce asi hrozícího nekonečného opakování dvou činností a s tím spojeným stereotypem, který jsem detailněji popisoval o několik odstavců výš – sesbírání spousty itemů na kontrolním bodu a velký souboj se spoustou nepřátel. Pokud se autoři vyvarují pouhého střídání těchto dvou věcí, nemám o výsledek módu Opposing Force 2 žádný strach.