Mrak temnoty pohltil království Khanduras a pokračuje stále dál a dál. Zemí otřásá neznámá ďábelská síla, která nezná slitování. Uvedla zemi v chaos a terorizuje všechny její obyvatele. Lidé se bouří a propukuje občanská válka. V městečku Tristram, kde se nachází zdroj všeho zla, přežívá už jen několik málo obyvatel, kteří stále odolávají zlu. Vy, jako poslední možný hrdina schopen odvrátit spáry ďábla, se vydáváte do tohoto městečka. Zde nacházíte tajemnou katedrálu, z jejichž útrob jsou slyšet neznámé zvuky plné utrpení a strachu. Celá katedrála je postavena na ruinách starodávného kláštera a skrývá v sobě něco doposud neodhalitelného. Šílený král, jeho ztracený syn a temný arcibiskup Lazarus jsou částí nevyřešené skládačky, kterou můžete rozluštit jedině vy. Je třeba poodhalit zapomenutou minulost...
Diablo se řadí do škatulky těch her, co se značí třemi velkými písmeny, z čehož první je R jako rak, poslední G jako guma a prostřední P jako pampeliška(recenze je psána formou testu, po jehož dokončení zjistíte, zda jste schopni hrát či nehrát Diablo:). Je to zkrátka RPGčko jako řemen a hratelností celkem jednoduché na naučení. Jeho hrací doba na ovládnutí základních věcí není velká, avšak doba potřebná na dohrání hry a pochopení většiny podkladů ve hře je obrovská. Hned na začátek je třeba říci, ať nepočítáte s tím, že si budete u Diabla moci v klidu sedět na židli a spokojeně relaxovat(i když taky to jde...). Napětí zde panuje takřka na každém kroku, takže nudit se rozhodně nebudete, ostatně stejně tak jako vaše myš, kterou možná uklikáte k smrti(nejvíce se nadřete u barbara, pak u lučištnice a nejméně za kouzelníka). Váš příběh začíná v malém městečku Tristram. V tomto městečku vás bude celou hrou doprovázet pár postav, které vám budou zadávat questy, budete se moci u nich léčit, prodávat/kupovat zbraně a brnění, atd.. Jednou z velmi důležitých postav je i Cain the Elder, nebo-li známý a mocný Decard Cain. On a jeho hláška uvedená výše vás doprovází celým příběhem, vlastně až do Diablo 2, ale to již všichni určitě víte. Decard Cain ovládá velmi zvláštní schopnost poznat a identifikovat všechny magické předměty, pročež za ním také choďte. Bohužel vám to ale jinak, než za peníze neudělá. Za každou věc mu budete muset vysolit rovných 100 zlatých(vyděrač jeden...). Dále se zde nacházejí postavy jako kovář, léčitel, čarodějka, nějaký malý klučina a ještě pár dalších, u jejichž profese nedochází k tak velké odlišnosti jako u Caina. Většina z nich prodává věci typické k jejímu povolání a někdy je obdařena ještě speciální schopností tak jako Decard Cain. U léčitele se můžete mimo koupi uzdravovacích lektvarů a elixírů překvapivě i zadarmo vyléčit. Kovář vám rád vykoupí či prodá jakékoliv bojové zbraně, ale také za pár kaček opraví poškozené věci ve vašem arzenálu. U takové trhlé čarodějky si přijdete i na věci jako jsou jednorázové svitky, naučné knížky s kouzly či energií nabité hole apod.. V levém horním rohu městečka se vyskytuje ještě jeden malý chlapec, u kterého můžete nakoupit opravdové skvosty, které u kováře jen tak neseženete), avšak nabízí vždy jen jednu věc a tak je třeba k němu chodit častěji, dokud se na vás štěstí neusměje a nenabídne něco pořádného. Zkrátka a dobře, město toho nenabízí málo a je také velmi zajímavě navrhnuto, což např. potvrzují postupně se otevírající chodby do určitých dungeonů. Ve hře je dohromady 16 levelů, které postupně scházíte směrem dolů, až se dostanete do toho posledního, kde na vás čeká finální boss Diablo. Těchto 16 levelů je dále rozděleno do dalších 4 částí prostředí a každá z nich čítá rovnoměrně 4 levely(4x4=16). Jakmile se vždy dostanete do dalšího prostředí, automaticky se vám otevře jakýsi vchod do vašeho městečka, takže se vám tím o něco ulehčí cesta. V městečku se tak postupně otevírají chodbičky v místech, kde do nedávné doby ještě nic takového nedělo.
V Diablu máte na výběr ze tří druhů postav. Vybíráte si mezi třemi odlišnými hrdiny a to udatným bojovníkem, obratnou lučištnicí ze a tajemným mágem. Každý z nich je specializovaný na jiný druh zbraní, umí čarovat kouzla(,avšak ne všechny se mohou naučit na nejvyšší level) a jsou opatřeni svými originální schopnostmi.
Prvním hrdinou na výběr je bojovník ze země Khanduras. Ten je schopný ovládat dobře jakékoliv bojové zbraně, avšak s čarováním už má větší problémy(některá kouzla se buď nedokáže vůbec naučit, a když už ano, tak jen na pár levelů). Pokud si vyberete hrát za bojovníka, budete moci nosit ty nejodolnější brnění, používat nejúčinnější zbraně a zabíjet na pár ran. Jeho speciální schopností je oprava zbraní na úkor jejich trvanlivosti, která se tak nenávratně zmenší.
Další hrdinkou je lučištnice/zlodějka ze společenství Sester Nevidomého Oka. Je to žena s ocelovými nervy k boji, která se dokáže hbitě ohánět s lukem. Sice dokáže být celkem průměrným mágem či bojovníkem, ale nejlépe jí to sluší rozhodně právě se střelnou zbraní. Na rozdíl od bojovníka se se zlodějkou naučíte o něco málo více kouzel, avšak některé brnění na sebe zase za boha neobléknete. Vrozený šestý smysl, který vlastní všichni Zloději, jim dává speciální vlastnost, aby vycítili a následně i zneškodnily objevené pasti a nástrahy.
Posledním hrdinou ze kterého můžete hrát je velkolepý mág z bratrstva Vizjerei. Hraním za mága vás čeká velmi zajímavá hra plná kouzel a zaklínadel. Můžete rovnou zapomenout na boje na blízko či s lukem na dálku, kouzelník je stvořen pro používání kouzelných holí opatřených kouzly. Mágové mají speciální schopnost dobíjet magické hole tak, že získají sílu z jejich okolí a nasměrují ji skrz hůl. Hůl však ztrácí více, než polovinu útoku, takže je spíše lepší si jí dobít za peníze u čarodějky.
Postavy a jejich charakteristika spočívají ve čtyřech základních vlastnostech – Síle(Strenght), Magii(Magic), Obratnosti(Dexterity) a Vitalitě(Vitality). Ze začátku máte tyto pojmy na minimálních hodnotách, postupně si však do nich můžete vkládat body, které následně zlepšují jejich účinek a některé vlastnosti. Jakmile pobijete určitý počet příšer, jenž je třeba na získání dalšího levelu(maximální level, kterého lze zde dosáhnout je 50), obdržíte 5 zkušenostních bodů, které si lze libovolně rozdělit mezi ony čtyři vlastnosti(například dvě do síly a tři do vitality). Vložením bodů do síly si zlepšujete nejen váš účinek útoku, ale také rychlost sekání zbraní, vkládáním do magie zvětšujete maximální počet vaší zásobárny na manu a rychlost střelby, přidáním do obratnosti zvyšujete šanci na zásah nepřítele, odolnost vašeho brnění a rychlost sesílání a v poslední řadě vložením do vitality zvyšujete vaše zdraví. Život postav závisí na dvou baňkách(červené a modré). První baňka znázorňuje vaše zdraví(závisí na vitalitě) a druhá počet vaší magické schopnosti – many(závisí na magii), přičemž mana vám může klidně dojít, naopak jakmile vám dojde zdraví, tak pochopitelně končí hra.
S příšerkami v Diablu se Blizzard team opravdu vyznamenali. Počet druhů všech mutantů je zde opravdu více jak úctyhodný a jejich provedení na tom není taktéž nikterak špatně. Každá kreatura má mnohdy i několik druhů levelů její podoby, které následovně zesilují a používají stále lepší útoky. Za zmínku také rozhodně stojí jejich zabíjení, neboť po zabití určitého množství některého druhu se vám postupně otevírají statistiky o dané příšeře, jako je její damage, zdraví, ochrany a imunity proti magiím, atd.. Jednou za čas se vám také podaří(většinou u většího houfu nepřátel stejného druhu) najít jakéhosi velitele příšer, který je vždy o mnoho silnější, odolnější a když ho zabijete, tak z něj vypadne povětšinou kouzelná věc, kterou si pak odidentifikujete u Decard Caina(bohužel za money).
V těchto třech směrech a i v mnoha jiných Diablo narozdíl od jiných her s nadhledem vítězí. V roce 1996 kdy Diablo vyšlo nebyla snad jediná podobná hra, která by splnila úkol RPGčka lépe než-li ono Diablo. Hra se pyšní velmi dobrým generátorem jednotlivých levelů, takže se vám prostě nemůže stát, že by jste šli byť i jen jednu mapu dvakrát. To samé platí i o věcech které nacházíte. Předměty se rozdělují na dvě skupiny a to proměnné a neproměnné. Neproměnné předměty jsou např. lektvary, svitky, knihy, některé artefakty, atd., které mají pořád stejné vlastnosti a nelze je jinak ovlivnit. Proměnné jsou všechny zbraně, brnění, prsteny, amulety, atd. jejichž vlastnosti se náhodně generují v závislosti na vaší postavě(tj. velikosti vašeho p....ehm, pardon levelu:). Proměnné předměty se dále rozdělují ještě do čtyř skupin a to na normální(bílé), kouzelné(modré), unique(žluté) a raritní(orandžové). Některé lepší předměty jako např. masivní brnění či kouzelné hole potřebují k jejich nošení vlastnosti jako sílu či magii na určité hranici, jinak na jejich nošení můžete rovnou zapomenout. Neboť jsou maxima všech čtyřech vlastností u každé postavy jiné, potvrzuje se zde pravidlo, že nejodovzdornější brnění a nejničivější zbraně může nosit pouze bojovník, nejlepší luky zlodějka a nej hole kouzelník, který je také schopen se jako jediný naučit všechna kouzla na poslední level. Na ovládání svitků a naučení kouzel potřebuje mít magii také na určité úrovni. Kouzla se učíte z knih, které buď nacházíte v průběhu hry, nebo si je lze zakoupit u čarodějky za peníze. Pokud použijete danou knihu s kouzlem, které již umíte, zvýší se vám level kouzla a tím se zlepší jak jeho účinky, tak i spotřeba many, která se buď zvyšuje, nebo zmenšuje.
O grafice toho není mnoho co říct. Působí možná trochu suše a tak nějak šedivě, avšak je také ďábelsky temná a mnohdy dosti strašidelná, což je rozhodně na místě. Vytkl bych jedině pomocnou mapu, která je hodně nepřehledná a zhoršuje patřičně viditelnost a přehlednost. Narozdíl od grafiky se hudební doprovod vyvedl téměř bezchybně. Hudba mění částečně rytmus, je napínavá a patřičně dynamická, mění se s prostředím, také zvuky a pokřiky příšer zní velice realisticky. Hudbě není prostě skoro co vytknout a je tomu tak jedině dobře, protože zde hraje celkem význačnou roli(to můžu sám potvrdit, neboť v době, kdy jsem hrál poprvé diablo, jsme ještě pc neměly opatřené zvukovou kartou, tu jsme dokoupili až o pár měsíců později a vida, rozdíl k nezaplacení).
Diablo není jedna z těch her, jež lze vyjádřit všechny její tajemství v recenzi jako je tato. Můžete ji hrát několik let, každý den znovu a znovu dokola a pořád vás bude každý den v něčem mile překvapovat, udivovat a bavit přesně tak, jako když jste si ji zahráli poprvé. Přiznávám se, že Diablo byla jedna z prvních her, u které jsem se bál i ve dne a lekal i u věcí, které už jsem několikrát prošel a věděl jsem, že tam na mě čekají. Možná je to ostuda(jo, je to ostuda!), ale právě vyvolaný strach je jedna z tisíce věcí, který dělá Diablo hrou takovou jakou je, tj. vynikající. Dodnes si na něj rád zavzpomínám a myslím si, že vy také...
Hodnocení: 91%
